Tak ono už jenom zapouzdření znamená mimořádný nárůst izolace částí modelu. Dá se využít někde mimo objektový model?
Třeba tak nějak úplně všude? Nesetkal jsem se s jazykem, ve kterém by se nedaly detaily schovat za nějaké rozhraní.
Rozhraní má i objekt. Rozhraní čeho máte na mysli? Jak je realizována zvenku nepřístupná doména? Knihovnou? Nějak jinak?
Sorry, nechápu dotaz. Ten původní jsem pochopil jako "Dá se zapouzdření využít někde mimo objektový model?" Vzhledem k tomu, že zapouzdření není nic jiného než skrytí nepodstatných detailů, tak se využívá v čistých i nečistých, objektových i neobjektových jazycích.
A na mysli mám rozhraní čehokoliv.
Já zase nechápu odpověď. Rozhraní je jen předpis funkcionality systému, který popisuje, kterou funkcionalitu systém určitě implementuje, ale neznamená, že neimplementuje nic dalšího, takže nijak neomezuje využití jeho dalších funkcionalit, např. přes další rozhraní či např. objektově posláním zprávy (u hybridních jazyků třeba před „posláním“ (čti voláním) přetřídovat (čti přetypovat)). Takže rozhraní mechanismem zapouzdření není.
Uveďte jiný příklad implementace zapouzdření.