Ktory file system by ste odporucili na databazovy server(mysql, maria, postgres...)?
Pokud bych bez další znalosti konkrétního workloadu, aplikace a prostředí zvolit fs na standardní server s db, tak by to za mě bylo XFS.
Nejmíň problémů za léta používání (RHEL a klony, SUSE), dobrý, predikovatelný výkon. I většina kompletních systémů, co byla přednastavené a instalované dodavateli, používalo XFS a bylo s ním podporované.
Ale samozřejmě může být hromada dalších aspektů, které souvisí s konkrétním nasazením. Některé CoW fs (ZFS, BTRFS) můžou být za určitých podmínek lákavé, protože umožní flexibilní práci s vnitřními snapshoty a můžou rozšířit možnosti nebo zjednodušit zálohování. Na stranu druhou je tam typicky nutné daleko intenzivnější ladění s nastavením konkrétní databáze, protože se tam ve výchozím nastavení některé věci funkčně duplikují (WAL na databázi, CoW u FS atp.), což má za následek, mnohem víc zápisů než je nutné. To má pak samozřejmě vliv nejen výkon, ale i třeba na množství zápisů u SSD.
Plus některé kombinace se mohou chovat opravdu divně a přidělat vám spousty starostí (zkuste si pogooglit např. BTRFS +innodb +mysql +issues).
Takže to chce dobře rozmyslet a otestovat. Někdy nemusí být ten nižší výkon sám o sobě až takový problém (ne každého brzdí množství OLTP transakcí, záleží na struktuře databáze, aplikace), pokud to něco přinese jiné benefity, nicméně jestli to potom ohrozí spolehlivost a dostupnost systému, a projeví se to třeba až časem, už je to větší problém.
Zároveň, jak už tady zmínili ostatní, můžete mít třeba zálohování vyřešeno jinak.. např. logická záloha z repliky db, nebo nějakými inkrementálními zálohami za jízdy (hot backups), což třeba jde přes mariabackup z MariaDB, nebo u komerční MySQL enterprise.
Případně ty snapshoty na zálohování jdou implementovat i pod standardním XFS s pomocí LVM. Není to tak elegantní, musíte si dopředu spočítat, kolik na to bude potřeba místa, ale je to funkční a používá se to dekády.
Další možnost jsou pak třeba snapshoty celých virt. disků s databázovými soubory, pokud to rozběhnete na nějakém hypervizoru (ať už nějaké otevřené řešení, nebo například VMWare + Veeam). Typicky je tam nějaká plánovaná doba snapshotu, hypervizor zakomunikuje s vm, spustí uvnitř nějaký skript, který flushne db a zamkne pro zápis. Pak hypervizor udělá snapshot disku pro zálohu, a uvnitř vm spustí skript, který db zase odemkne.
Spousty možností, ale jak jsem psal, kdybych měl odpovědět úplně obecně, šel bych do XFS.
40 Odpovědí
21968 Zhlédnutí