Mně furt přijde, že tady má spousta lidí s tím Facebookem nějaký osobní problém.
Ani jsem si nevšiml, vzhledem k tomu, že diskuze není ani tak o Facebooku jako o ohodnocení
pohovorujícího ze strany uchazeče podle kvality otázek.
Já si umím klidně představit, že bych při pohovoru klidně mluvil o trhání pomerančů v Jižní Americe
Já bych reagoval stejně jako na ten Facebook, čímž jaksi padá tvá první teorie. Neschopnost bavit se
k věci je vcelku silný indikátor toho, že mě druhá strana pouze okrádá o čas, plýtvá svojí šancí
přesvědčit mě o opaku a riskuje, že pohovor podle situace buď ukončím, nebo udělám něco, co
k ukončení přiměje protistranu.
Ten „nýmand“ je ale vstupenkou do firmy.
Nikoliv. Ta osoba je v tu chvíli tváří firmy, kterou mi ta firma dává k dispozici, a její komunikace,
pokud se mnou přišla dělat pohovor a ne mi udělat kafe a prohodit se mnou pár zcela nezávazných
slov, je zásadním měřítkem pro další jednání o možné spoupráci.
BTW, je zvláštní na jednu stranu říkat „jsem otevřený novým příležitostem“ a na druhou stranu se urážet kvůli tak banálním otázkám. Možná by stálo za to v rámci těch „nových příležitostí“ dát těmhle kostlivcům ve skříni alespoň neutrální podtón, zbavit se té negativnosti, tomu urážení se, a brát to jen jako otázku jako každou jinou (nic ve zlém).
Zkusím vysvětlit. Přípomínám, že se zajímám o odborné pozice, což tak nějak odpovídá zaměření portálu, na kterém diskutujeme.
1) Jsem otevřený novým příležitostem. Nechávám se lehce oslovit a není těžké mě přesvědčit, abych si vyslechl nabídku. Dávám často šanci diskuzi o věcech, o kterých si myslím, že se jich účastnit nebudu. Kolikrát jdu tak daleko, že ve svém volném čase oslovím jiné lidi, kteří by mohli mít o spolupráci zájem.
2) Nepovažuju za svůj problém, když někdo tuto šanci nedokáže využít.
3) Zrovnatak nepovažuju za svůj problém, když nedokáže unést odmítnutí.
4) Pohovor neslouží k tomu, abych ztrácel čas s někým, kdo mi očividně nemá co nabídnout, nebo alespoň není schopen mě o tom přesvědčit. Pokud si chceme povídat o životě, o facebooku a o pomerančích, tak je potřeba formálně ukončit pohovor a zajít třeba na pivo. To samozřejmě platí z obou stran stolu, tedy bez ohledu na to, zda jsem pohovorující nebo uchazeč.
Já jsem zde popsal svůj přístup, se kterým jsem spokojen. Jste to vy, kdo tvrdí, že bych ho měl změnit, tedy je na vás předložit argumenty, které mě přesvědčí, nebo se smířit s neúspěchem. Zeptám se čistě ze zvědavosti. Jaké je vaše povolání? Jaká je vaše motivace takto negativně hodnotit můj přístup, kdy považuju obě strany stolu u pohovoru obecně za rovnocenné partnery? Co si slibujete od toho, že mě označujete za negativního a uraženého? Máte pocit, že tím nějak stoupnete v ceně a lidi vás začnou brát vážně, aniž byste poskytl relevantní argumenty?
259 Odpovědí
59043 Zhlédnutí