Co se SAE týče, nabídky mám hlavně Abu Dhabi. Kde jste byl? Jak se tam žije? Asi mě tam neláká dlouhodbé žití (mám z toho dojem zlaté klece, stále pod dohledem) ale mohl by to být dočasný fallback, pokud by se situace zde nějak výrazněji zhoršila.
Každopádně běhat po světě s pěti dětmi - to máte můj obdiv.
V té době jsme měli dítě jen jedno a druhé se pak narodilo v Nizozemsku. Ale s pěti bych i dnes klidně vyrazil taky. Tohle zrovna vnímáme spíš jako ten menší problém. Možná i proto, že třeba já osobně zastávám teorii, že člověk sice nesmí na děti kašlat, ale taky nesmí být jejich otrokem. Spousta lidí, myslím si, má tohle problém vybalancovat.
Co se SAE týká, Abú Zabí mi přijde příjemnější než Dubaj hlavně proto, že je tam o dost lepší česká komunita. Navíc je menší a klidnější. Dubaj je, no, ne zlatá klec pod dohledem, ale místo, kde kromě záplavy všudypřítomné komerce není vůbec, ale vůbec nic. Naprosto nechápu, proč tam někdo jede i jako turista (turisticky je tak na dva dny a to ještě když víte, kam zajít). Natož pro žití. Pokud vás tedy nebaví den za dnem propíjet to, co vyděláte (čemuž se tam spousta expatů věnuje) nebo nakupovat a nakupovat a nakupovat. Složení českých krajanů tomu z mého pohledu odpovídalo. A to opravdu nejsou lidé, se kterými se třeba my chceme stýkat. Obecně jsme se tak stýkali spíše se Slováky než s Čechy a pokud s Čechy, pak s těmi právě z Abú Zabí. Nejhorší je, že ono to na člověka působí i podvědomě. Po roce jsme si zcela zřetelně úplně přestávali rozumět i s našimi kamarády v ČR a to jsme sem jezdili dost. Ta komerce a naprostá kulturní plytkost plynoucí jednak z toho, že všude je možná tak moře, ve kterém se, mimochodem, většinu roku nedá rozumně koupat, prach, písek a beton a hlavně z toho, že tam sice většina lidí mluví anglicky ale velká část z nich umí tak odhadem sto slov takže si o čemkoliv hlubším s nikým prakticky nepopovídáte je duševně likvidační.
Co se pracovních podmínek a přístupu k zaměstnancům týká, zázraky také nečekejte ale dá se to jakkoliv jsou horší než zde, i když za lepší -- a díky absenci daní za podstatně lepší -- peníze. Je to dané asi i tím, že SAE je velmi hiearchická společnost, kde čelní místo pochopitelně zabírají místní Arabové, kus za nimi jsou Britové a Američané, pak dlouho dlouho nic a za nimi ostatní západoevropané, pak zase nic, pak východoevropané a pak Arabové z ostatních zemí, za nimi Pakistánci a pak v pořadí Thajci s Filipínci, Indové a Bangladéšané. A navzájem spolu ty vrstvy nijak zvlášť nekomunikují.
Co se týká ostatních životních záležitostí, na nic zásadního jsem nenarazil. Ceny bydlení byly cca dvojnásobné, než v Praze, potraviny stály podobně pokud jste nebydlel tam, kde z mně nepochopitelných důvodů velká část Evropanů, tedy v Dubai Marina, což je dost šílené místo samo o sobě a pro žití ještě dvakrát tolik. Vzdělání jsme tehdy ještě neřešili, lékařská péče potud, pokud jsme ji u dcery museli využít dostačovala tomu, co jsme potřebovali; zdravotní pojištění nám hradila firma. Pro Čecha poněkud znepokojivé bylo, že jsem za svůj příjem (kdybych chtěl) mohl na plný úvazek platit služku a osobního řidiče a stálo by mě to dohromady tak desetinu platu. A neuznávali tam české řidičáky. To byla otrava protože pěšky tam lidé zvyklí chodit fakt nejsou a to město na to vůbec není stavěné i když alespoň hromadná doprava je na středovýchodní poměry více než dobrá.