Přeprodání licence na software

[hawran diskuse]

    

Už se těším na tu třístovku ...

[Reklama]

[j]

Hele jirsak, kolik tak hodin dene travis podobnejma blabolama? 20? Nevim co nedokazes pochopit na tak trivialni veci, ze licence je smlouva, a smlouvu muzou uzavirat (minimalne) dva subjekty, pricemz oba musi disponovat titulem, z nejz tu smlouvu uzaviraj.

Prodavac v krame jim disponuje ze zakona. Nebot zakon rika, ze prodejce je opravnen uzavrit onu smlouvu jmenem drzitele prav. Ale uzivatel takovym titulem nedisponuje, takze ani ten, komu SW odproda nemuze uzavrit zadnou (v tomto pripade licencni) smlouvu, protoze proste neni s kym. Pricemz zaroven zakon rika, ze uzivatel muze SW prevest/prodat, cimz sam prichazi o prava ziskana koupi (= ta ze zakona) + licencni smlouva tim okamzikem pozbyva platnost/je ukoncena/....

Nakupem v krame totiz uzivatel ziskava dvoji prava - jedna ze zakona, a dalsi z pripadne licence (zdaleka ne kazdy SW ji nutne musi mit, naopak drtiva vetsina autorskych del zadnou licenci nema). Ta licencni jsou neprevoditelna, a pokud preda SW treti osobe, tak proste zanikaji.

Respektive, samozrejme existuje moznost, ze se prevodu bude ucastnit treti osoba, opravnena k uzavirani licencni smlouvy, ale zakon nic takoveho nevyzaduje.

[Logik]

Naopak říkají, že nějaký způsob užití nezasahuje do práva autorského - tedy dávají uživateli oprávnění k takovému užití, dávají mu licenci. Což je - pro vás asi překvapivě - ta druhá část nadpisu oddílu, tedy zákonné licence.

Na tento způsob argumentace lze přistoupit - jde o to jak inkluzivní význam (nikde nedefinovaného) slova licence užijeme, pak by ovšem zas Tvůj argument, že §66 nemůe dávat práva, protože práva má člověk pouze z titulu nějaké licence byl nevalidní. Protože v takto široce pojatém termínu licence je i §66 licencí.

Bohužel to vaše "prostě řeknu paragraf" způsobilo, že jste si ten paragraf nepřečetl, a teď se neustále snažíte tvrdit, že v tom paragrafu 66 je ustanovení "pokud jsou splněny podmínky paragrafu 66, jsou splněny podmínky paragrafu 66". Takže si ten paragraf laskavě přečtěte znova, a pokud tvrdíte, že váš uživatel má práva podle § 66 odst. 1, který má jako podmínku např. zavedení nebo provoz počítačového programu, odpovězte na jednoduchou otázku, odkud má ten uživatel práva na zavedení a provoz počítačového programu. A prosím pokuste se tentokrát vyhnout zacyklení a vynechat § 66 odst. 1 písmeno a).

Jedinej, kdo se tady cyklíš seš ty. Argumentuješ podobně, jako bys tvrdil, že je nějaký cyklus v následujícím tvrzení: Člověk má právo k jízdě MHD zadarmo, pouze pokud jede v MHD v sobotu. A tvrdil bys, že nemůže jet zadarmo v sobotu v MHD, protože nemá právo jet zadarmo v MHD, tedy tam nemůže jet ani v sobotu, a proto tam nemůže jet.

Naopak já tvrdím, že v sobotu v MHD může jet zdarma, protože splnil veškeré podmínky, co na něj zákon klade: jede v MHD v sobotu. Stejnětak když provozuješ software, tak když splníš podmínky dané §66 tak "smíš jet zadarmo".

Jediný protiargument by byl, pokud by provozování software zahrnovalo nějakou činnost, která je autorsky chráněná a není vyjmenovaná v §66 - žádnou takovou činnost jsi ale nedoložil.

> 4) §14 jsem už rozebíral a na jednoduchou otázku: kde se vzala práva, která má vlastník rozmnoženiny, když be §14 odst 1 by je neměl a s tímto odstavcem je má si neodpověděl.

Protože to, že ta práva "s tímto odstavcem má" je vaše nedokázané tvrzení.

Dokazoval jsem ho už asi dvakrát - to není moje vina, že místo vyvracení argumentů se soustředíš na omýlání svých pravd.
Chceš popřít, že bez toho paragrafu nemám právo prodat rozmnoženinu, nebo chceš popřít, že s tímto paragrafem to právo mám?
A pokud nepopřeš ani jedno, co jiného než tento paragraf může být zdrojem toho práva, když se nic jiného nezměnilo?

Tu chybí odkaz na to, že se oprávněním nemyslí oprávnění dle AZ ale dle úplně jiného zákona...

Už jsem Ti snad dostatečně jasně vysvětlilm že termín oprávněné nabytí se nevztahuje k nějakému konkrétnímu zákonu, jak se mi furt snažíš marně ale zato vytrvale podsouvat, ale ke všem právním normám. Proto tam žádné "dle jiného zákona" nechybí a tedy pokud tvrdíš, že tvrdím, že tam autor zákona něco zapoměl, tak jen ukazuješ, žes to doteď furt nepochopil.

Ne, "nabýt věc podle práva" je nabýt věc dle všech ustanovení právního řádu, která se na to nabytí věci vztahují.

No vidíš, nakonec Ti to doklaplo. Samozřejmě že jde o nabytí dle všech zákonů. Ovšem autorský zákon nabývání rozmnoženin jaksi neřeší - mimo právo na rozšiřování, které je ale u rozmnoženin zpravidla vyčerpané a tedy neaplikovatelné - takže evidentně jde o oprávnění z jiného zákona.

Ty se furt na nabývání snažíš napasovat právo k užití - ale právo užít k oprávněnému nabytí opravdu nepotřebuji. Viz např. distributor, který je bezpochyby oprávněný nabyvatel. Nebo snad chceš říci, že není? Stejnětak jsem já oprávněný nabyvatel, když koupím od distributora rozmnoženinu s tím, že licenční smlouvu uzavřu později s autorem. Nebo snad chceš tvrdit, že nikoli?

...tu "zvláštní právní předpis" má vlastně znamenat "tento zákon"...

Už jsem Ti snad doložil na dost případech, že lex specialis může být i ustanovení toho samého zákon a to i když "původní" ustanovení ten lex specialis nijak nezmiňuje. Doložka v §9 odst. 3 slouží k tomu, aby šlo u jiných právních předpisů (které mohou být také velmi obecné a hlavně při tvorbě zákona ani nemuselo být jasno, o které půjde) jasně určit, který zákon má přednost. U §66 AZ není pochyb, že jde o lex specialis k §9 a proto ho zde zmiňovat není třeba.

Opět jen ukazuješ, že prostě nemáš praxi ve čtení zákonů a tak z nich pak vyvozuješ falešné závěry.

Ještě víc zkrácená verze, abyste to podstatné měl u sebe:
Z předcházejících úvah vyplývá, že lze mít za to, že [druhý nabyvatel uvedené licence] je oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny počítačového programu...

To je podobný způsob argumentace jako kdybys tvrdíl, že z implikací: "Protože sem azora zavolal, tak sem přiběhl" a "Protože tu byla kočka, tak Azor zaštěkal", vyplývalo, že když zavolám Azora, tak zaštěká. V minulém mailu jsem Ti dal řetěz implikací, z kterých se skládá výrok ESD. Máš pravdu, že na začátku implikací je licence, ale to neznamená, že závěr té složené implikace je podmíněn úvodem, stejně jako neplatí, že zaštěkání Azora je podmíněno mým zavoláním.

Mé zavolání pouze nastavilo další jiné podmínky, které podmínili Azorovo zaštěkání. Stejnětak vlastnictví licence podmínilo jiné podmínky (nabytí rozmnoženiny v souladu s právem díky vyčerpání práva na rozšiřování dané rozmnoženiny) a teprve ty podmínky jsou pak příčinou závěru ESD

Z toho, že v tomto konkrétním případě opravdu platí, že je-li X nabyvatel licence => pak je X nabyvatel rozmnoženiny se snažíš vyvozovat, že nabyvatel rozmnoženiny musí mít licenci, což je ovšem implikace opačná:
Je-li X nabyvatel rozmnoženiny => pak je X nabyvatel licence

Tj. z implikace pes je savec děláš implikaci savec je pes.

Aha, takže licence a rozmnoženina jsou neoddělitelné, ale když se na licenci zapomene, tak se klidně oddělit může. Je to jistě zajímavý výklad, nicméně ESD o takovéto možnosti vůbec nehovoří, naopak důsledně až do konce argumentuje tím, že druhý nabyvatel získal licenci a z toho důvodu je i oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny.

Pokolikáté píšu, že ESD řeší konkrétní případ, kdy je opravdu licence od rozmnoženiny neoddělitelná - a kdy primární věc, která se prodávala byla licence a proto samozřejmě argumentace ESD začíná od licence, zatímco my se zde bavíme o §66, který platí obecně a tedy v jeho případě je nutno o licenci a rozmnoženině smýšlet jako o dvou nezávislých entitách? Po páte?

A to, že od třetí implikace je licence šumák znamená, že ta implikace je platná nezávisle na tom, jestli člověk má nebo nemá licenci. Stejně jako to, že Azor zaštěká na kočku je úplně nezávislé na tom, jestli ho zavolám. A je tedy úplně jedno, jestli se zrovna bavíme o případu kdy jsem ho zavolal nebo ne.

Akorát jste pořád nepopsal ten způsob, jakým se ta rozmnoženina od licence legálně oddělí a začne žít svým vlastním životem.

Trhat od sebe jednou "sloučené" licence a rozmnoženiny se furt snažíš Ty, nikoli já. Pro platnost moji argumentace, že je třeba na tento paragraf nahlížet optikou, že licence a rozmnoženina jsou dvě různé věci, naprosto stačí, když existují rozmnoženiny bez licence a takové rozmnoženiny existují.

A já si vybírat nemůžu? K čemu tam pak ta licence je, když vy (a asi ani já, podle odpovědi na první otázku) ji nepotřebujete?

Např. k tomu, že když o tu rozmnoženinu přijdu (např. omylem zničím CD), tak mi licence zůstane, zatímco práva dle AZ §66 ne?

Když si tu rozmnoženinu software schovám u kamaráda, je kamarád oprávněný nabyvatel? S autorem neuzavřel licenční smlouvu, ale DVD neukradl, takže těžko může být neoprávněný nabyvatel.

Ne, nechci to tvrdit, nikdy jsem také nic takového nenapsal.

Ne? V citovaném úryvku výše jsi tvrdil, že kamarád bude nabyvatel CD. Ale Ok, aspoň že už to netvrdíš teď. V případě, kdy bude kamarád oprávněný nabyvatel - např. mu CD oprávněně daruješ a on ho bude vlastnit za účelem užití - tak ano, pak bude oprávněný uživatel. Z rozsudku ESD a dalších vyjádření k zákonu ale plyne, že k oprávněnému darování nejprve musíš zničit veškeré své kopie programu.

[Filip Jirsák]

Jedinej, kdo se tady cyklíš seš ty. Argumentuješ podobně, jako bys tvrdil, že je nějaký cyklus v následujícím tvrzení: Člověk má právo k jízdě MHD zadarmo, pouze pokud jede v MHD v sobotu. A tvrdil bys, že nemůže jet zadarmo v sobotu v MHD, protože nemá právo jet zadarmo v MHD, tedy tam nemůže jet ani v sobotu, a proto tam nemůže jet.

Naopak já tvrdím, že v sobotu v MHD může jet zdarma, protože splnil veškeré podmínky, co na něj zákon klade: jede v MHD v sobotu. Stejnětak když provozuješ software, tak když splníš podmínky dané §66 tak "smíš jet zadarmo".

Jediný protiargument by byl, pokud by provozování software zahrnovalo nějakou činnost, která je autorsky chráněná a není vyjmenovaná v §66 - žádnou takovou činnost jsi ale nedoložil.

Nikoli, ten příměr není přesný. Ale začnu od posledního odstavce, od toho protiargumentu. Existuje totiž ještě jeden protiargument - pokud by podmínkou pro použití § 66 bylo právo, které uživatel získá až použitím § 66. Což je přesně tenhle případ. Podmínkou pro aplikaci § 66 odst. 1 je, že uživatel může provozovat software - což, jak jste sám napsal, je určitý způsob rozmnožování. Takže k tomu uživatel potřebuje právo pro rozmnožování software, nebo alespoň pro jeho provoz. To ale potřebuje dříve, než získá práva podle § 66 odst. 1, protože tahle práva jsou podmínkou.
V příměru s MHD by to bylo třeba tak, že pokud pojedu v sobotu mezi 4 a 5 hodinou ranní MHD s platnou jízdenkou, získám jízdenku na to, že mohu jezdit celou sobotu MHD zadarmo. Nemůžete ale mezi tou 4 a 5 hodinou jet hned zadarmo s tím, že pak přece získáte tu celodenní jízdenku - nejprve musíte splnit ty podmínky, a teprve pak můžete čerpat to, co ze splnění těch podmínek plyne.

A pokud nepopřeš ani jedno, co jiného než tento paragraf může být zdrojem toho práva, když se nic jiného nezměnilo?

Licence. § 14 nemůže být zdrojem libovolných práv. § 14 pouze definuje, co je rozšiřování, a určuje, že prvním prodejem v EU je právo na rozšiřování dané rozmnoženiny vyčerpáno.

Ty se furt na nabývání snažíš napasovat právo k užití - ale právo užít k oprávněnému nabytí opravdu nepotřebuji. Viz např. distributor, který je bezpochyby oprávněný nabyvatel. Nebo snad chceš říci, že není? Stejnětak jsem já oprávněný nabyvatel, když koupím od distributora rozmnoženinu s tím, že licenční smlouvu uzavřu později s autorem. Nebo snad chceš tvrdit, že nikoli?

Je oprávněným nabyvatelem věci, ale nikoli oprávněným nabyvatelem autorského díla, rozmnoženiny.

U §66 AZ není pochyb, že jde o lex specialis k §9 a proto ho zde zmiňovat není třeba.

U § 66 AZ není pochyb, že nejde o lex specialis k § 9. Pokud by § 66 byl lex specialis, za prvé by použil shodné termíny ("nabytím vlastnického práva nebo jiného věcného práva k věci"), za druhé by přesně přebil to, co tvrdí § 9. Tedy když § 9 říká "nenabývá se oprávnění k výkonu práva dílo užít", § 66 by říkal např. "nabývá se oprávnění k výkonu práva dílo užít" nebo "nabývá se oprávnění k výkonu práva dílo rozmnožovat". Jenže § 66 odst. 6 žádná práva neuděluje. § 66 jako celek je úplně o něčem jiném, a ve vašem výkladu by § 9 přebil jen tak mimochodem. To není lex specialis.

Opět jen ukazuješ, že prostě nemáš praxi ve čtení zákonů a tak z nich pak vyvozuješ falešné závěry.

To samé můžu říct já o vás.

Ještě víc zkrácená verze, abyste to podstatné měl u sebe:
Z předcházejících úvah vyplývá, že lze mít za to, že [druhý nabyvatel uvedené licence] je oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny počítačového programu...

To je podobný způsob argumentace jako kdybys tvrdíl, že z implikací: "Protože sem azora zavolal, tak sem přiběhl" a "Protože tu byla kočka, tak Azor zaštěkal", vyplývalo, že když zavolám Azora, tak zaštěká. V minulém mailu jsem Ti dal řetěz implikací, z kterých se skládá výrok ESD. Máš pravdu, že na začátku implikací je licence, ale to neznamená, že závěr té složené implikace je podmíněn úvodem, stejně jako neplatí, že zaštěkání Azora je podmíněno mým zavoláním.

Ne, to není podobný způsob argumentace. Já jsem nenapsal víc implikací, napsal jsem jedinou. A tuto implikaci jsem nevymyslel já, je to implikace z rozsudku ESD.

Z toho, že v tomto konkrétním případě opravdu platí, že je-li X nabyvatel licence => pak je X nabyvatel rozmnoženiny se snažíš vyvozovat, že nabyvatel rozmnoženiny musí mít licenci, což je ovšem implikace opačná:
Je-li X nabyvatel rozmnoženiny => pak je X nabyvatel licence

Vzhledem k tomu, soud rozhodoval o tom, zda druhý nabyvatel rozmnoženiny je oprávněným nabyvatelem, musel se vypořádat se všemi způsoby, jak by se oprávněným nabyvatelem mohl stát. Vzhledem k tomu, že celou dobu argumentuje jenom nabytím licence, znamená to, že soud jinou možnost oprávněného nabytí rozmnoženiny neviděl. Možná byste je měl poučit...

Pokolikáté píšu, že ESD řeší konkrétní případ, kdy je opravdu licence od rozmnoženiny neoddělitelná - a kdy primární věc, která se prodávala byla licence a proto samozřejmě argumentace ESD začíná od licence, zatímco my se zde bavíme o §66, který platí obecně a tedy v jeho případě je nutno o licenci a rozmnoženině smýšlet jako o dvou nezávislých entitách? Po páte?

A kdy místo opakování něčeho, na co se neptám, poprvé odpovíte na můj dotaz, kde se ta rozmnoženina bez licence vzala?

A to, že od třetí implikace je licence šumák znamená, že ta implikace je platná nezávisle na tom, jestli člověk má nebo nemá licenci.

To, že jste u třetí implikace na licenci zapomněl, opravdu není relevantní argument. Zkuste to ještě jednou, a tentokrát bez zapomínání.

Trhat od sebe jednou "sloučené" licence a rozmnoženiny se furt snažíš Ty, nikoli já. Pro platnost moji argumentace, že je třeba na tento paragraf nahlížet optikou, že licence a rozmnoženina jsou dvě různé věci, naprosto stačí, když existují rozmnoženiny bez licence a takové rozmnoženiny existují.

To byste nejprve musel dokázat. Pak se o tom můžeme někde jinde teoreticky bavit. Tady se ale bavíme o licencích Microsoftu, ten žádné rozmnoženiny bez licencí neprodává.

A já si vybírat nemůžu? K čemu tam pak ta licence je, když vy (a asi ani já, podle odpovědi na první otázku) ji nepotřebujete?

Např. k tomu, že když o tu rozmnoženinu přijdu (např. omylem zničím CD), tak mi licence zůstane, zatímco práva dle AZ §66 ne?

Důležitější byla ta otázka, zda si můžu vybírat já. Ale i takhle je to prima. O tu rozmnoženinu přijdu (např. ji prodám), licence mi zůstane. Takže já můžu software používat na základě licence, nový nabyvatel na základě rozmnoženiny. Nový nabyvatel rozmnoženiny si udělá zálohu (poučen vaším příkladem). Teď má dvě oprávněně nabyté rozmnoženiny, takže jednu může prodat. On užívá software na základě oprávněně nabyté rozmnoženiny, další kupec také. Pokračovat lze tak dlouho, dokud na světě existuje někdo, kdo ještě oprávněně nenabyl této rozmnoženiny. A postupoval jsem přesně podle vašeho výkladu. Nechcete si to nechat patentovat? Hlupáci z vyhodny-software.cz nakupují nepoužité použité licence, a přitom by podle vašeho návodu jenom mohli kopírovat cédéčka.

Z rozsudku ESD a dalších vyjádření k zákonu ale plyne, že k oprávněnému darování nejprve musíš zničit veškeré své kopie programu.

To je hezké, že z rozsudku ESD a z dalších vyjádření k zákonu, ale ESD zákon netvoří, jenom vykládá. Takže to, že musím zničit veškeré kopie, musí nějak plynout ze zákona. Můžu vám prozradit, že až přijdete na to, jak, zjistíte zároveň, proč je neoddělitelná licence od rozmnoženiny a proč se druhý nabyvatel rozmnoženiny musí tou licencí řídit.

[Logik]

V příměru s MHD by to bylo třeba tak, že pokud pojedu v sobotu mezi 4 a 5 hodinou ranní MHD s platnou jízdenkou, získám jízdenku na to, že mohu jezdit celou sobotu MHD zadarmo.

Kde je v §66 něco o platné jízdence? Oprávněného nabyvatele rozmnoženiny jsme si již vysvětlili....

Mimochodem, četl jsi závěr odstavce 6: tam je dokonce přímo řečeno, že

Takový uživatel může užít oprávněně nabytou rozmnoženinu počítačového programu v rozsahu stanoveném v odstavci 1 (minimální rozsah), pokud není smlouvou dohodnut rozsah širší;

tzn. i pokud mu licenční smlouva nedává žádná jiná prává, může software užít v tomto minimálním rozsahu. Takže tvé tvrzení, že k tomu potřebuje nějaké další právo je evidentně nesmysl, protože zákonodárce předpokládá možnost, že smlouvou nebude dán širší rozsah práv. Z čehož jasně plyne, že neexistuje nějaké další právo na provoz software, protože kdyby existovalo, tak by odstavec 1 neumožňoval dílo užít a on to dle odst. 6 umožňuje.

§ 14 nemůže být zdrojem libovolných práv. § 14 pouze definuje, co je rozšiřování, a určuje, že prvním prodejem v EU je právo na rozšiřování dané rozmnoženiny vyčerpáno.

Tak znovu: odkud se bere právo majitele rozmnoženiny ji prodat, když bez tohoto paragrafu to právo nemá a s tímto paragrafem ano?

Je oprávněným nabyvatelem věci, ale nikoli oprávněným nabyvatelem autorského díla, rozmnoženiny.

Jéééé, další trhlá právní konstrukce. V podstatě proto s Tebou furt diskutuju, baví mě, jaký blbiny seš schopnej vyplodit. :-)
Rozmnoženina je ta věc. Viz výčet jak může vypadat rozmnoženina v §13 odst. 2. Co by to bylo jiného? Nějaká idea? Nebo co jako?

Takže když si kupuju knížku, tak jsem podle Tebe koupil dvě věci? Knihu a navíc rozmnoženinu knihy?

U § 66 AZ není pochyb, že nejde o lex specialis k § 9. Pokud by § 66 byl lex specialis, za prvé by použil shodné termíny

U principu lex specialis je někde daná podmínka na společné termíny???
btw. §66 nepoužívá stejné termíny, protože používá termíny adoptované ze směrnice ESD, ale to je irelevantní, samotný Tvůj předpoklad o stejných termínech je prostě blbina

za druhé by přesně přebil to, co tvrdí § 9.

Proč by měl přesně přebíjet něco? Co to je zas za výmysl??? Lex specialis je prostě právní ustanovení, které naprosto libovolným způsobem upravuje právo ve speciálním případě v situaci, kdy je to jiným ustanovením (lex generalis) již upraveno. Nikde není řečeno, že lex specialis musí být opakem lex generalis. Zas jen ukazuješ, že neznáš právo.

Jenže § 66 odst. 6 žádná práva neuděluje.

Uděluje. Nejprve definuje kdo je oprávněný uživatel rozmnoženiny a pak tomu uděluje práva: "Takový uživatel může užít oprávněně nabytou rozmnoženinu počítačového programu v rozsahu stanoveném v odstavci 1"
Co jako jiného by tato formulace znamenala?

Vzhledem k tomu, soud rozhodoval o tom, zda druhý nabyvatel rozmnoženiny je oprávněným nabyvatelem, musel se vypořádat se všemi způsoby, jak by se oprávněným nabyvatelem mohl stát....

Opět totální neznalost elementární logiky. Zde je naprosto dostatečné potvrdit jeden jediný způsob a není třeba se zabývat vším. To by bylo nutné pouze pokud by soud chtěl prokázat, že nabyvatelem není.

A kdy místo opakování něčeho, na co se neptám, poprvé odpovíte na můj dotaz, kde se ta rozmnoženina bez licence vzala?

Např. se prodává v obchodě?

Tady se ale bavíme o licencích Microsoftu, ten žádné rozmnoženiny bez licencí neprodává.

Opět blbina - samozřejmě že prodává. Nebo snad chceš tvrdit, že distributor officů má s microsoftem uzavřenou licenční smlouvu?
Neeee, seš vedle jak ta jedle. Prodává se software bez licence, pouze s možností uzavřít licenci. Dokonce i když si soft koupíš ty, tak žádnou licenci nemáš. Teprv až soft nainstaluješ a odklepneš licenční smlouvu, tak licence vzniká. Dokud ji ale neodsouhlasíš, taks ji neuzavřel a žádná licence vázaná na danou rozmnoženinu neexistuje.
Přemešlel jsem, že Ti to tam napíšu už minule, ale pak jsem si řek, že aspoň otestuju, jak moc se v licenčním právu neorientuješ. Nezklamals.
http://www.elaw.cz/clanek/uzivani-pocitacoveho-programu-na-zaklade-licencni-smlouvy

To samé můžu říct já o vás.

:-) můžeš - a k tomu můžeš hned přihodit nějakou další právnickou blbost jako třeba tu co Vám vyvracím v předchozím odstavci, žejo? :-)

To je hezké, že z rozsudku ESD a z dalších vyjádření k zákonu, ale ESD zákon netvoří, jenom vykládá

Opět další právnická neznalost - ESD nevykládá žádný zákon, nýbrž evropské směrnice a další normy. V evropském právu zákony nejsou.

Takže to, že musím zničit veškeré kopie, musí nějak plynout ze zákona.

Z českého AZ vcelku jasně plyne, že ty rozmnoženiny slouží k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny. V okamžiku, kdy tu oprávněně nabytou rozmnoženinu nemáš, tak přestávají být legální i ty další rozmnoženiny, tedy je máš odstranit. Stejnětak záložní rozmnoženina dle je záložní - tedy předpokládá primární rozmnoženinu. Bez ní není rozmnoženina záložní a tedy přestává splňovat §66 odst 1c.

Právo na rozmnožování totiž nelze chápat jen jako právo povolit nebo zakázat výrobu rozmnoženin, ale také jako právo stanovovat, za jakých podmínek ty rozmnoženiny existují. Tedy je-li povolena rozmnoženina za nějakým účelem a ten účel pomine, nelze tu rozmnoženinu dále používat, protože se tím porušuje právo na rozmnožování původního autora. Na kopie vzniklé dle §66 je tedy třeba hledět jako na dočasné kopie dle §13 AZ s dobou trvání podmíněnou podmínkami §66. Po jejich vypršení se stávají nelegálními.

Proto i veškeré Tvé pokusy "rozdvojit" dílo nefungují, protože nemáš právo vytvořit žádnou trvalou kopii - legální existence všech kopií dle §66 je podmíněna účelem využití těchto kopií.

Že je tento výklad zákona zprávný je opět vidět např. z rozhodnutí ESD v odstavci 70: ESD netvrdí, že je nelegální další používání těchto rozmnoženin - tak by to bylo, kdyby byla správná Tvoje interpretace, že jejich "nepoužitelnost" je zajištěna neexistencí příslušné licence - ale tvrdí, že samotná existence těchto rozmnoženin je už porušením práva na rozmnožování (podotýkám, že vyčerpané právo je na rozšiřování, nikoli rozmnožování, to trvá).

Ne, to není podobný způsob argumentace. Já jsem nenapsal víc implikací, napsal jsem jedinou. A tuto implikaci jsem nevymyslel já, je to implikace z rozsudku ESD.

A to, že od třetí implikace je licence šumák znamená, že ta implikace je platná nezávisle na tom, jestli člověk má nebo nemá licenci.

Ne, ty jsi splácal několik implikací z rozsudku do jedné a nepřečetl sis směrnici, na kterou se ESD odvolává.

Z předcházejících úvah vyplývá, že na první a třetí položenou otázku je třeba odpovědět, že čl. 4 odst. 2 a čl. 5 odst. 1 směrnice 2009/24 musí být vykládány v tom smyslu, že v případě dalšího prodeje uživatelské licence, který znamená současně další prodej rozmnoženiny počítačového programu stažené z internetové stránky nositele autorského práva, se druhý nabyvatel uvedené licence, jež byla původně udělena prvnímu nabyvateli uvedeným nositelem práva bez časového omezení a výměnou za zaplacení ceny, která měla posledně uvedenému zajistit odměnu odpovídající hospodářské hodnotě uvedené rozmnoženiny jeho díla, jakož i každý její následný nabyvatel mohou dovolávat vyčerpání práva na rozšiřování stanoveného v čl. 4 odst. 2 této směrnice, a lze tudíž mít za to, že jsou oprávněnými nabyvateli rozmnoženiny počítačového programu ve smyslu čl. 5 odst. 1 uvedené směrnice a že mají právo na pořízení rozmnoženiny stanovené v posledně uvedeném ustanovení.

Takže první vývod je, že prodej licence (A) znamená prodej rozmnoženiny (B). Takže máme A=>B
Druhý vývod má závěr že došlo k vyčerpání licence (C) a odvolává se na směrnici 2009/24 čl. 4 odst. 2. Ten má jako předpoklad prodej rozmnoženiny, nikoli licence, takže předpoklad další implikace je B. Takže máme A=>B a B=>C.
 Dále pak z toho, že je právo vyčerpáno vyvozují, že nový nabyvatel je oprávněný nabyvatel (D). A=>B a B=>C a C=>D.
Tedy v té tvojí jedné implikaci jsou implikace ve skutečnosti tři. Jen to chce umět česky. To, že je něco napsáno v rámci jednoho souvětí ještě neznamená, že se tam tvrdí pouze jedna věc.

Navíc ty z implikací A=>B=>C=>D  - tedy zjednodušeně že kdo má licenci, je oprávněný nabyvatel - vyvozuješ, že platí D=>A, tedy že každý kdo je oprávněný nabyvatel, tak má licenci. Což je prostě nesmysl, i kdyby ses na hlavu postavil a i kdyby tam byla ta implikace pouze jedna. Kdo je pes je savec platí, ale naopak ne.

[Reklama]

[Filip Jirsák]

Kde je v §66 něco o platné jízdence? Oprávněného nabyvatele rozmnoženiny jsme si již vysvětlili....
tzn. i pokud mu licenční smlouva nedává žádná jiná prává, může software užít v tomto minimálním rozsahu. Takže tvé tvrzení, že k tomu potřebuje nějaké další právo je evidentně nesmysl

Četl jste vůbec ten § 66? Tam není nic o tom, že by někdo jen tak dostal nějaká práva, bez jakýchkoli podmínek. Ta práva uděluje odst. 1, a když si ho přečtete, zjistíte, že u každého písmene je uvedeno "činí-li", "opravuje-li", "je-li to nezbytné", "je-li nezbytná", "činí-li tak" nebo "jsou-li nezbytné". To nemůžete přeskočit, to jsou podmínky, které musí uživatel splnit, a teprve pak získá uvedená práva.

Tak znovu: odkud se bere právo majitele rozmnoženiny ji prodat, když bez tohoto paragrafu to právo nemá a s tímto paragrafem ano?

Část věty za "když" není pravdivá. Takže na první část nemá smysl odpovídat.

Je oprávněným nabyvatelem věci, ale nikoli oprávněným nabyvatelem autorského díla, rozmnoženiny.

Jéééé, další trhlá právní konstrukce. V podstatě proto s Tebou furt diskutuju, baví mě, jaký blbiny seš schopnej vyplodit. :-)
Rozmnoženina je ta věc. Viz výčet jak může vypadat rozmnoženina v §13 odst. 2. Co by to bylo jiného? Nějaká idea? Nebo co jako?

Když Oracle vystavil instalačky na svém webu a zákazník UsedSoft si je stáhl, která přesně věc byla tou rozmnoženinou?

U principu lex specialis je někde daná podmínka na společné termíny???

Ta podmínka vychází z logiky věci. Když chcete něco předefinovat, musíte to správně pojmenovat. Kdž to neuděláte, nadefinujete něco nového, a to původní vedle toho zůstane v nezměněné podobě.

Proč by měl přesně přebíjet něco? Co to je zas za výmysl??? Lex specialis je prostě právní ustanovení, které naprosto libovolným způsobem upravuje právo ve speciálním případě v situaci, kdy je to jiným ustanovením (lex generalis) již upraveno.

Ano, ve speciální situaci. Tedy popíše přesně to, co je v v lex generalis, a nějakým způsobem to zúží. Třeba jako v těch paragrafech 146 a 146a trestního zákoníku, kde § 146a doslova zopakuje definici z § 146a a pak ji zúží.

Nikde není řečeno, že lex specialis musí být opakem lex generalis. Zas jen ukazuješ, že neznáš právo.

Nikde to není řečeno, a ani já jsem nic takového nenapsal. Zatím veškeré vaše závěry o tom, že neznám právo, plynuly z toho, že nepozorně čtete. Což je pro výklad zákonů docela problém.

Jenže § 66 odst. 6 žádná práva neuděluje.

Uděluje. Nejprve definuje kdo je oprávněný uživatel rozmnoženiny a pak tomu uděluje práva: "Takový uživatel může užít oprávněně nabytou rozmnoženinu počítačového programu v rozsahu stanoveném v odstavci 1"
Co jako jiného by tato formulace znamenala?

Znamená přesně to, co je napsané v zákoně, když si přečtete celý ten odstavec, nevytrhnete z něj jenom část. Znamená, že pokud uživatel získá od autora nějaká práva, autor mu musí udělit i tato práva. Všimněte si, že to udělení práv je vázáno na smlouvu, ten odstavec vůbec nepočítá s nějakým nesmluvním typem udělení práv, jak pořád tvrdíte. Ale zase se od vás určitě dozvím, že na to zákonodárce jenom zapomněl.

Vzhledem k tomu, soud rozhodoval o tom, zda druhý nabyvatel rozmnoženiny je oprávněným nabyvatelem, musel se vypořádat se všemi způsoby, jak by se oprávněným nabyvatelem mohl stát....

Opět totální neznalost elementární logiky. Zde je naprosto dostatečné potvrdit jeden jediný způsob a není třeba se zabývat vším. To by bylo nutné pouze pokud by soud chtěl prokázat, že nabyvatelem není.

Soud rozhodoval o tom, jaká má druhý nabyvatel práva. Např. uvedl, že není možné licenční smlouvu rozdělit a ze smlouvy na 25 počítačů prodat práva k využití třeba na 7 počítačích, která nabyvatel nevyužívá. Pokud by existoval ještě jiný způsob, jakým se mohl někdo stát oprávněným nabyvatelem, musel by soud řešit i tento způsob, protože by z něj nabyvateli mohla plynout další práva. Například by mu z něj mohlo plynout právo licenci rozdělit.

A kdy místo opakování něčeho, na co se neptám, poprvé odpovíte na můj dotaz, kde se ta rozmnoženina bez licence vzala?

Např. se prodává v obchodě?

Neprodává. Rozmnoženiny Windows bez licence nikde legálně neseženete.

Tady se ale bavíme o licencích Microsoftu, ten žádné rozmnoženiny bez licencí neprodává.

Opět blbina - samozřejmě že prodává. Nebo snad chceš tvrdit, že distributor officů má s microsoftem uzavřenou licenční smlouvu?
Neeee, seš vedle jak ta jedle. Prodává se software bez licence, pouze s možností uzavřít licenci. Dokonce i když si soft koupíš ty, tak žádnou licenci nemáš. Teprv až soft nainstaluješ a odklepneš licenční smlouvu, tak licence vzniká. Dokud ji ale neodsouhlasíš, taks ji neuzavřel a žádná licence vázaná na danou rozmnoženinu neexistuje.

Pokud to vykládáte takhle, pak platí, že dokud neodsouhlasím tu licenci, nejsem oprávněným uživatelem té rozmnoženiny. A tu licenční smlouvu musí odklepnout i ten druhý nabyvatel, takže platí i pro něj.

To je hezké, že z rozsudku ESD a z dalších vyjádření k zákonu, ale ESD zákon netvoří, jenom vykládá

Opět další právnická neznalost - ESD nevykládá žádný zákon, nýbrž evropské směrnice a další normy. V evropském právu zákony nejsou.

Při vědomí vašich omezených znalostí jsem vám to nechtěl komplikovat, a když jste uvedl, že se rozsudek ESD vztahuje k zákonu, použil jsem stejný termín, abyste pochopil, na co reaguju. Nicméně i když to nazvu přesně, že ESD netvoří právní normy, pořád tu zůstává ta podstata věci - že jste si myslel, že ESD tvoří právní normy a na tomto předpokladu jste založil svůj argument. Takže pokud trváte na svém tvrzení, že první nabyvatel musí svou rozmnoženinu zničit, já se znova ptám, na základě jaké právní normy.

Takže to, že musím zničit veškeré kopie, musí nějak plynout ze zákona.

Z českého AZ vcelku jasně plyne, že ty rozmnoženiny slouží k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny. V okamžiku, kdy tu oprávněně nabytou rozmnoženinu nemáš, tak přestávají být legální i ty další rozmnoženiny, tedy je máš odstranit. Stejnětak záložní rozmnoženina dle je záložní - tedy předpokládá primární rozmnoženinu. Bez ní není rozmnoženina záložní a tedy přestává splňovat §66 odst 1c.

Právo na rozmnožování totiž nelze chápat jen jako právo povolit nebo zakázat výrobu rozmnoženin, ale také jako právo stanovovat, za jakých podmínek ty rozmnoženiny existují. Tedy je-li povolena rozmnoženina za nějakým účelem a ten účel pomine, nelze tu rozmnoženinu dále používat, protože se tím porušuje právo na rozmnožování původního autora. Na kopie vzniklé dle §66 je tedy třeba hledět jako na dočasné kopie dle §13 AZ s dobou trvání podmíněnou podmínkami §66. Po jejich vypršení se stávají nelegálními.

No vida. Tak jste po několika dnech dospěl k tomu, co tvrdím od začátku. Pokud rozmnoženinu získám na základě licence, podmínky této licence stanovují, kdy ta rozmnoženina je legální a jak je možné ji legálně používat. Takže tu rozmnoženinu nemůžu od té licence odtrhnout a začít ji používat nezávisle na té licenci. První, druhý i každý další nabyvatel jsou oprávněnými nabyvateli té rozmnoženiny pouze tehdy, pokud trvají podmínky, které existenci té rozmnoženiny umožňují.

legální existence všech kopií dle §66 je podmíněna účelem využití těchto kopií.

Přesně tak, to tvrdím celou dobu. A všechny účely využití kopií dle § 66 jsou v § 66 podmíněné, přičemž jediným způsobem, jak tu podmínku splnit, je mít oprávnění od autora.

Že je tento výklad zákona zprávný je opět vidět např. z rozhodnutí ESD v odstavci 70: ESD netvrdí, že je nelegální další používání těchto rozmnoženin - tak by to bylo, kdyby byla správná Tvoje interpretace, že jejich "nepoužitelnost" je zajištěna neexistencí příslušné licence - ale tvrdí, že samotná existence těchto rozmnoženin je už porušením práva na rozmnožování (podotýkám, že vyčerpané právo je na rozšiřování, nikoli rozmnožování, to trvá).

Což mimochodem popírá vaši teorii o existenci legálních rozmnoženin bez odpovídající licence.

Z předcházejících úvah vyplývá, že na první a třetí položenou otázku je třeba odpovědět, že čl. 4 odst. 2 a čl. 5 odst. 1 směrnice 2009/24 musí být vykládány v tom smyslu, že v případě dalšího prodeje uživatelské licence, který znamená současně další prodej rozmnoženiny počítačového programu stažené z internetové stránky nositele autorského práva, se druhý nabyvatel uvedené licence, jež byla původně udělena prvnímu nabyvateli uvedeným nositelem práva bez časového omezení a výměnou za zaplacení ceny, která měla posledně uvedenému zajistit odměnu odpovídající hospodářské hodnotě uvedené rozmnoženiny jeho díla, jakož i každý její následný nabyvatel mohou dovolávat vyčerpání práva na rozšiřování stanoveného v čl. 4 odst. 2 této směrnice, a lze tudíž mít za to, že jsou oprávněnými nabyvateli rozmnoženiny počítačového programu ve smyslu čl. 5 odst. 1 uvedené směrnice a že mají právo na pořízení rozmnoženiny stanovené v posledně uvedeném ustanovení.

Takže první vývod je, že prodej licence (A) znamená prodej rozmnoženiny (B). Takže máme A=>B
Druhý vývod má závěr že došlo k vyčerpání licence (C) a odvolává se na směrnici 2009/24 čl. 4 odst. 2. Ten má jako předpoklad prodej rozmnoženiny, nikoli licence, takže předpoklad další implikace je B. Takže máme A=>B a B=>C.
 Dále pak z toho, že je právo vyčerpáno vyvozují, že nový nabyvatel je oprávněný nabyvatel (D). A=>B a B=>C a C=>D.
Tedy v té tvojí jedné implikaci jsou implikace ve skutečnosti tři. Jen to chce umět česky. To, že je něco napsáno v rámci jednoho souvětí ještě neznamená, že se tam tvrdí pouze jedna věc.

Máte to špatně. První implikace je v pořádku, prodej licence (A) znamená prodej rozmnoženiny (B), tedy A => B. Druhý vývod má závěr, že na tento převod se uplatňuje vyčerpání práv k rozšiřování (C) (žádné vyčerpání licence, to je nesmysl), tedy že převod byl legální. Tedy A and C => legální B. Dále z toho, že prodej rozmnoženiny je legální vyvozují, že nabyvatel je oprávnění nabyvatel (D). A and C => legální B => D.

Navíc ty z implikací A=>B=>C=>D  - tedy zjednodušeně že kdo má licenci, je oprávněný nabyvatel - vyvozuješ, že platí D=>A, tedy že každý kdo je oprávněný nabyvatel, tak má licenci. Což je prostě nesmysl, i kdyby ses na hlavu postavil a i kdyby tam byla ta implikace pouze jedna. Kdo je pes je savec platí, ale naopak ne.

Nikoli, to nevyvozuju z těchto implikací, ale z toho, že soud musel prozkoumat všechny možnosti a nalezl tuto jedinou.

[Lol Phirae]

Jirsáka eště ten Chocholoušek nevodchytil?

[slowthinker]

Když Oracle vystavil instalačky na svém webu a zákazník UsedSoft si je stáhl, která přesně věc byla tou rozmnoženinou?

Původně jsem nechtěl míchat Logikovu a mou debatu do sebe, a řekl jsem si, že budu pokračovat až tahle skončí. Jenomže tahle otázka souvisí s tím, o čem jsem my dva spolu mluvili:

Rozmnoženinou byl instalační software. Instalací zákazník vytvořil další rozmnoženinu na svém disku (o tom mluví §66 1a).
(viz "Co je to rozmnoženina?" v mém následujícím příspěvku )

[slowthinker]

Abych připomněl co teď řešíme:
Snažím se pochopit, co je podle vás řeší soudní rozhodnutí, zákony, evropské směrnice (odkaz), o kterých mluvíme: licenční ujednání/smlouvu? prodej rozmnoženiny? ...

Snad jsme se shodli na tom, že první uživatel může (otázka je jestli musí) uzavřít s Microsoftem licenční smlouvu, a práva vyplývající z takové smlouvy (licence) lze převádět na jiné osoby.

Kvůli větší přehlednosti jsem rozdělil následující text na tři části:
Co je to rozmnoženina?
Co je to prodej rozmnoženiny?
Jak vzniká právo užívat software?

Co je to rozmnoženina?

Instalační disk není rozmnoženina Windows, je to rozmnoženina instalačního programu.

Vy tvrdíte, že to není instalační software, zatímco v tom rozsudku zřejmě rozmnoženinu a instalační software ztotožňují.

Ztotožňují není to správné slovo. Někde prostě popisují situaci, kdy uživatel má rozmnoženinu, a to je tom to podstatné - a už se detailně nezabývají tím, jak přesně k ní přišel. Protože to v daném kontextu není důležité.

Teď mi přijde, že se zcela jasnou věc pokoušíte zahrát do autu:

V následujícím odstavci rozsudku je termínem "rozmnoženina" označován instalační program:

"Zákazníci společnosti UsedSoft, kteří dosud nejsou držiteli dotčeného počítačového programu společnosti Oracle, rozmnoženinu programu poté, co získají takovou „použitou“ licenci, stáhnou přímo z internetové stránky společnosti Oracle. Zákazníky, kteří již tento počítačový program mají a licence dokupují pro dodatečné uživatele, společnost UsedSoft vybízí k tomu, aby rozmnoženinu počítačového programu zavedli do osobních počítačů uvedených uživatelů."

Chcete to popřít?


Co je to prodej rozmnoženiny?

Můžete mi popsat nějakou situaci z praxe, kdy k "rozmnožování/prodej/převedení vlastnického práva... rozmnoženiny" dochází?
Nebo se soudy a zákonodárci zabývají jenom hypotetickými situacemi, ke kterým ve skutečnosti nedochází?

K rozmnožování dochází třeba tehdy, když vezmete DVD a uděláte z něj kopii. Nebo když spustíte program a on se nahraje do paměti. K převodu vlastnického práva k rozmnoženině dochází např. tehdy, když si v obchodě koupíte hudební CD.

Zřejmě jste zapomněl, o čem se tu bavíme.
Ani ta soudní rozhodnutí, ani § 66 aut. zák., ani směrnice z roku 2009 (odkaz) se nezabývají hudebními CD.
Řešíme tu software.

Takže ještě jednou: o čem podle vás ta rozhodnutí, paragrafy, směrnice mluví, když mluví o "prodeji rozmnoženiny" nebo o "převedení vlastnického práva k rozmnoženině"?
Nejlepší by bylo, kdybyste to vysvětlil přímo na Windows:

Takže žádný z termínů "rozmnožování/prodej/převedení vlastnického práva... rozmnoženiny" se nevztahuje na prodeje Windows?

Mohou se na to vztahovat. Záleží na konkrétním textu.

Text známe: zajímají nás především OEM prodeje Windows.


Jak vzniká právo užívat software?

Ano, a tvrdím pořád, že práva zůstávají nezměněná pro první, druhého i každého dalšího nabyvatele licence. Neřídí se podmínkami původní licenční smlouvy, ale podmínkami té licence. (pozn. slowthinker: shodli jsme se, že "licencí" je míněna licenční smlouva mezi Microsoftem a uživatelem)

Proč soudy a zákony řeší něco, co je stejně neměnné? Chápal bych, kdyby soud nebo zákon řekl "je to neměnné", a dál se o to nestaral.

Protože neměnnost není žádné kritérium, podle kterého by se mohly soudy rozhodovat nebo které by jakkoli ovlivňovalo zákon. Soud řeší například to, zda nějaké konkrétní právo z licence plyne nebo neplyne nebo zda třeba licence není v rozporu se zákonem.

Pokusím se shrnout váš názor:

Uživatelská práva k software se řídí tím, co je v licenční smlouvě (pokud není nějaká část této smlouvy v rozporu se zákonem). Žádným jiným způsobem (např. ze zákona) nemohou uživatelská práva k software vzniknout.
Soudní rozhodnutí, zákony, evropské směrnice, mohou celou nebo část licenční smlouvy zneplatnit (smlouva nesmí být v rozporu se zákonem).

Pochopil jsem to správně?

[Filip Jirsák]

Snad jsme se shodli na tom, že první uživatel může (otázka je jestli musí) uzavřít s Microsoftem licenční smlouvu, a práva vyplývající z takové smlouvy (licence) lze převádět na jiné osoby.

"Musí" by tady mohlo mít dva významy. Samozřejmě nemusí uzavřít licenční smlouvu s Microsoftem, nic ho k tomu nenutí - ale pak nebude mít práva ze smlouvy vyplývající. Pokud ale chce získat oprávnění k užívání software od Microsoftu, pak tu smlouvu uzavřít "musí", jiný způsob získání práv od Microsoftu neexistuje.

Co je to rozmnoženina?

Jakákoli kopie programu. Program nainstalovaný na pevném disku, program načtený v RAM. Instalační program na disku nebo na DVD je technicky vzato jiný program, ale zároveň se na to můžeme dívat jako na jinou formu vyjádření toho hlavního programu. Takže myslím není problém nazývat i instalační DVD Windows "rozmnoženinou Windows", v této diskusi z toho neplyne žádný rozdíl, není třeba to rozlišovat (a nenapadá mne případ sporu, kdy by to hrálo roli).

Co je to prodej rozmnoženiny?

Prodej kopie software spolu se sadou oprávnění tu kopii užívat. Je to klasický způsob, jak se software kupoval v kamenných obchodech - koupil jste si krabici, ve které byla licenční smlouva i instalační CD. Dnes se při nákupu přes internet běžně používá i druhý způsob - koupíte jen licenci, a na základě té licence si pak můžete stáhnout rozmnoženinu z internetu. Z hlediska práva to uzavření licenční smlouvy a získání rozmnoženiny (ať už DVD nebo z internetu) tvoří jeden celek, a nazývá se to "prodej rozmnoženiny".
Konkrétně v případě Windows tedy může "prodej rozmnoženiny" znamenat, že půjdu do obchodu a koupím tam "krabici" s instalačním DVD Windows, nebo to koupím přes internet a ta krabice mi přijde poštou, nebo to koupím přes internet a instalační DVD si stáhnu z internetu. "Výsledkem" nákupu rozmnoženiny je vždy to, že mám licenci (oprávnění k užití software) a odpovídající rozmnoženinu (to, co budu užívat).

Jak vzniká právo užívat software?
Uživatelská práva k software se řídí tím, co je v licenční smlouvě (pokud není nějaká část této smlouvy v rozporu se zákonem). Žádným jiným způsobem (např. ze zákona) nemohou uživatelská práva k software vzniknout.
Soudní rozhodnutí, zákony, evropské směrnice, mohou celou nebo část licenční smlouvy zneplatnit (smlouva nesmí být v rozporu se zákonem).

Princip je správně, jsou tam jen drobné nepřesnosti nebo části, které možná stojí za podrobnější rozvedení. Uživatelská práva k software nemohou vzniknout ze zákona^*) (zákon neobsahuje takové ustanovení), jedině na základě licence od autora. Pokud ale uživatel získá licenci od autora, získává uživatel ze zákona i určitá práva navíc (třeba záložní kopie - nemůžu si udělat záložní kopii jakéhokoli software, ale pokud mám k určitému software práva, získám k tomu ze zákona i právo udělat si záložní kopii).
Zákony nebo směrnice nemohou smlouvu ani její část zneplatnit, pouze může nastat situace, že smlouva je s nimi v rozporu. O zneplatnění smlouvy nebo její části pak může rozhodnout jedině soud (nebo se samozřejmě obě strany mohou dohodnout a uzavřít dodatek ke smlouvě, kterým tu neplatnou část vyřeší). Což je podle mne další dost vážný problém pro uživatele použitých OEM licencí - i kdyby bylo něco v té smlouvě neplatného, podle mne se nemůžou jen tak sami rozhodnout, že je to neplatné a že to budou ignorovat, ale museli by se domáhat zneplatnění té části u soudu. A už vůbec nemůžou postupovat tak, že o té potenciální neplatnosti předem vědí, spekulují na ni a schválně nechají druhou stranu uzavřít smlouvu, která je z části neplatná. To už podle mne vykazuje všechny znaky záměrného podvodu.

*) Teoreticky by se software možná dal užít na základě úřední nebo zpravodajské licence, nebo při školním představení. Ale nevím o tom, že by to někdy někdo zkoušel uplatnit v praxi.

[Logik]

> tzn. i pokud mu licenční smlouva nedává žádná jiná prává, může software užít v tomto minimálním rozsahu. Takže tvé tvrzení, že k tomu potřebuje nějaké další právo je evidentně nesmysl

Četl jste vůbec ten § 66? Tam není nic o tom, že by někdo jen tak dostal nějaká práva, bez jakýchkoli podmínek. Ta práva uděluje odst. 1, a když si ho přečtete, zjistíte, že u každého písmene je uvedeno "činí-li", "opravuje-li", "je-li to nezbytné", "je-li nezbytná", "činí-li tak" nebo "jsou-li nezbytné". To nemůžete přeskočit, to jsou podmínky, které musí uživatel splnit, a teprve pak získá uvedená práva.

Odst. 6: ....Takový uživatel může užít oprávněně nabytou rozmnoženinu počítačového programu v rozsahu stanoveném v odstavci 1 (minimální rozsah), pokud není smlouvou dohodnut rozsah širší;

Ano, v odst. 1 jsou definované podmínky za kterých má člověk právo. Z odst 6 vyplývá, že i když nemám žádná další práva, mohu dílo v rozsahu §1 užít. Z toho jasně vyplývá, že na užití v §1 nepotřebuji žádné další právo. Tedy podmínky jsou splnitelné na základě práv daných v §1. Tedy mohu jet v tramvaji, pokud jedu v sobotu.

Už jsi odpověděl na to, jak provozuješ knihu, když tvrdíš, že samotné provozování je autorským zákonem chráněno?

Tak znovu: odkud se bere právo majitele rozmnoženiny ji prodat, když bez tohoto paragrafu to právo nemá a s tímto paragrafem ano?

No když s Tebou je debata jak s trollem. Na ten předpoklad jsem se ptal již v několika předchozích postech a nikdy jsi ho nevyvracel. Tak jsem měl za to, že s ním souhlasíš. Debata s člověkem, který nejprve Xkrát vyvrací závěr implikace a pak si najednou vzpomene, že je to proto, že neplatí předpoklad, je poněkud složitá. Stačilo před třemi posty odpovědět na moji jednoduchou otázku.

Takže tvrdíš, že kdyby v zákoně nebyl paragraf 14, že člověk má právo bez svolení autora prodat rozmnoženinu? Nebo tvrdíš že i když tam je, že to právo nemá? Nebo co tedy?

Když Oracle vystavil instalačky na svém webu a zákazník UsedSoft si je stáhl, která přesně věc byla tou rozmnoženinou?

Opět neodpovídáš na otázku. Co to je tedy rozmnoženina a kde je to definováno? A kde je v zákonech ošetřeno nabývání rozmnoženin?

Jinak pokud se ptáš, tak je vidět, že jsi ani nečetl ten rozsudek ESD. Rozmnoženina může být hmotná, nebo nehmotná. To sice jakoby hraje do karet tobě, ale jen zdánlivě. Protože to není tak jak tvrdíš, že rozmnoženina je pouze nějaký nehmotný statek, ke kterému musím mít právo NAVÍC k věci. Rozmnoženina je primárně hmotná věc (dle §13 AZ) a pro potřeby online distribuce tento pojem ESD rozšířil i na nehmotnou rozmnoženinu. Tj. nikoli že je rozmnoženina něco nehmotného, ale že kormě hmotných rozmnoženin existuje i nehmotná.

Tedy Tvé tvrzení, že samotná hmotná věc rozmnoženina není, tj. že můžeš mít právo k věci která je autorským dílem a přitom nemít právo k rozmnoženině, je prostě magořina. Nic takového ani z rozsudku ESD, ani z českého právního řádu nevyplývá, naopak rozsudek ESD explicitně mluví o hmotných rozmnoženinách a nehmotnou zavádí pouze jako analogii v případě distribuce pomocí netu. Tedy pokud - a to jsi již odsouhlasil - jsi oprávněně nabyl věc - pak jsi oprávněně nabyl rozmnoženinu.

Znamená přesně to, co je napsané v zákoně, když si přečtete celý ten odstavec, nevytrhnete z něj jenom část. Znamená, že pokud uživatel získá od autora nějaká práva,

Jo? A kde? První kus odstavce:
^{Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu, dále oprávněný nabyvatel licence nebo jiná osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu.}
Hovoří o tom, že oprávněným uživatelem rozmnoženiny je mj. oprávněný nabyvatel rozmnoženiny (za účelem užití). To, že když koupím rozmnoženinu zatím bez licence, tak jsem oprávněným nabyvatelem jsme se doufám už dohodli.

^{Takový uživatel může užít oprávněně nabytou rozmnoženinu počítačového programu v rozsahu stanoveném v odstavci 1 (minimální rozsah), pokud není smlouvou dohodnut rozsah širší; minimální rozsah nelze s výjimkou oprávnění uvedeného v odstavci 1 písm. b) dohodou zúžit.}
A v další části se už o potřebě dalších práv nepíše, naopak se explicitně zmiňuje možnost, že oprávněný uživatel nemá žádná další práva.

Soud rozhodoval o tom, jaká má druhý nabyvatel práva. Např. uvedl, že není možné licenční smlouvu rozdělit a ze smlouvy na 25 počítačů prodat práva k využití třeba na 7 počítačích, která nabyvatel nevyužívá. Pokud by existoval ještě jiný způsob, jakým se mohl někdo stát oprávněným nabyvatelem, musel by soud řešit i tento způsob....

Opět základní neznalost soudního systému a i zmíněného rozsudku ESD. Soud v daném rozsudku řešil tzn. předběžné otázky, dané mu německým soudem, citované v bodu 34 rozsudku. Rozhodně nerozhodoval o tom, jaká všechna má druhý nabyvatel práva, ani kdo všechno je oprávněný nabyvatel. Taková otázka mu položena nebyla. Rozhodoval jen, zdali taková a taková osoba je oprávněným nabyvatelem. Opět vyvozuješ ze soudu pes je savec úsudek savec je pes.

To, jestli se v rozsudku věnoval některým dalším aspektům problému je čistě iniciativa ESD, který se zřejmě snažil předejít špatným interpretacím rozsudku, nikoli vyčerpávající analýza pojmu oprávněný nabyvatel nebo práv nabyvatele. To by to musel ESD v rozsudku říci, a nic takového ESD nedělá.

Neprodává. Rozmnoženiny Windows bez licence nikde legálně neseženete.

Licence vzniká na základě uzavření licenční smlouvy (pomíjím zákoné licence). S kým je prosím uzavřena licenční smlouva u windows, co ležej v alze za výlohou a kdy a jak byla uzavřena???
Dával jsem Ti odkaz na článek, kde se to řeší a je tam jasně napsáno, že licenční smlouvu uzavíráš až odsouhlasením licenčních podmínek, zpravidla při instalaci. A co uděláš Ty? Bez jakéhokoli argumentu zcela po Jirsákovsku jen dokolečka omýláš své blbiny.

Pokud to vykládáte takhle, pak platí, že dokud neodsouhlasím tu licenci, nejsem oprávněným uživatelem té rozmnoženiny. A tu licenční smlouvu musí odklepnout i ten druhý nabyvatel, takže platí i pro něj.

Oprávněný uživatel rozmnoženiny je definován v zákoně. Nic o tom že je to člověk, který musí kliknout na licenční smlouvu tam prostě není. Je tam, že je to mj. oprávněný nabyvatel rozmnoženiny (za účelem užití), a tím jsem i do té doby, než smlouvu přijmu. Přeci nechceš tvrdit, že než přijmu smlouvu, tak jsem neoprávněný nabyvatel rozmnoženiny (takže by mě Microsoft mohl žalovat)? Nebo ano?

Ta podmínka vychází z logiky věci. Když chcete něco předefinovat, musíte to správně pojmenovat. Kdž to neuděláte, nadefinujete něco nového, a to původní vedle toho zůstane v nezměněné podobě.

Ono totiž zákon používá termíny, ale nemluví o termínech, ale o pojmech. Tzn. i když lex specialis použije jiné termíny, dokud mluví o stejných pojmech a je "specialis", tak je to lex specialis. Pokud tvrdíš opak, tak prosím jakýkoli důkaz Tvého tvrzení, např. odkaz na libovolnou učebnici práva, kde se tato blbina tvrdí. (Jinak zrovna kolem toho, jaký mají vztah související právní normy, lex specialis, tzn. nepřímých novel - tj. novel které neodkazují na pozměňovaný zákon - atd... je vybudovaná celá právní teorie. Pokuds kolem toho nic nečetl - což z Tvých vyjádření vyplývá - tak těžko nebudeš působit jak dítě hrající si na doktora).

Případů, kdy se takto střetávají různé právní normy, které používají i jiné termíny a přistupují k věci z úplně jiné strany, je hafo - a nikdo nikdy netvrdí, že jedna norma ruší druhou. Namátkou mne teď napadá střet zákona o svobodném přístupu k informacím se zákonem o ochraně osobních informací.

>>> Z rozsudku ESD a dalších vyjádření k zákonu ale plyne, že k oprávněnému darování nejprve musíš zničit veškeré své kopie programu.
>> To je hezké, že z rozsudku ESD a z dalších vyjádření k zákonu, ale ESD zákon netvoří, jenom vykládá
> Opět další právnická neznalost - ESD nevykládá žádný zákon, nýbrž evropské směrnice a další normy. V evropském právu zákony nejsou.
Při vědomí vašich omezených znalostí jsem vám to nechtěl komplikovat, a když jste uvedl, že se rozsudek ESD vztahuje k zákonu

 Chápu, že když Tě nachytám na nějaké neznalosti, tak se snažíš vybruslit tím, že se snažíš  udělat vola ze mě, je to běžná strategie lidí, co už nemají jak jinak vybruslit a neumí přiznat omyl. Jen nechápu, proč to děláš tak blbě:  to, že se rozsudek ESD vztahuje k našemu AZ (protože AZ interpretuje vykládanou normu) a jde použít při jeho výkladu nijak neznamená, že ESD vykládá ten zákon. Když ani neumíš na mě zaútočit inteligentně, co takhle třeba aspoň jednou uznat omyl? Víš, jak by to diskusi zjednodušilo?

Takže pokud trváte na svém tvrzení, že první nabyvatel musí svou rozmnoženinu zničit, já se znova ptám, na základě jaké právní normy.

A já znovu odpovídám stejně jako v minulém příspěvku, který jsi tedy asi nečetl, na základě existence práva na rozmnožování. Argumentace je v předešlém postu, nebudu se opakovat.

----

Teď rozeberu Tvůj odstavec. Jenom předem podotknu, ať si všimneš
1) žádné svoje tvrzení ničím nedokládáš, prostě tvrdíš, je to tak tak, tak, tak a tak - bez jediného argumentu. Tomu se říká demagogie, nikoli diskuse.
2) Většina z toho, co tvrdíš, je špatně.

Pokud rozmnoženinu získám na základě licence,

Ve velké většině případů nezískám rozmnoženinu na základě licence, ale licenci na základě rozmnoženiny. Kdy Ti to dojde?
I když si stáhnu software z netu, tak zpravidla si nejprve koupím rozmnoženinu a teprve při instalaci odsouhlasím licenční smlouvu.
Navíc to, že licence vznikne dřív než si koupím rozmnoženinu nemusí nutně znamenat, že rozmnoženina vznikla až na základě licence.

...podmínky této licence stanovují, kdy ta rozmnoženina je legální

Pokud by šlo o rozmnoženinu vzniklou na základě licence, možná by šlo na tento argument přistoupit - do té míry, že "život" té rozmnoženiny je svázán s životem té licence. Většina rozmnoženin - mimo ty z §66 vzniklé na základě licence z §66 - ale vznikla
 nezávisle na licenci a tedy jejich legalitu nelze následně omezovat k nim připojenou licencí. Obzvlášť

podmínky této licence stanovuj..... jak je možné ji legálně používat.

Ne, to už ne. Pokud budu mít např. jinou licenci z jiného zdroje, tak mohu díky ní používat i tuto licenci. Furt matláš dohromady existenci rozmnoženiny (ta musí být legální, tedy legálně rozmnožena a rozšířena) a existenci licence. Jsou to dvě různé věci, byť se někdy nutně prodávají spolu.
Dokládá to mj. i microsoft, když říká, že je právně bez problémů např. instalovat z jiné než MS s licencí dodanou instalačkou, pokud máte tu licenci. Tj. používám tu instalačku v rozporu s její licencí, ale protože mám licenci jinou, tak to mohu legálně udělat.

Takže tu rozmnoženinu nemůžu od té licence odtrhnout

To pravděpodobně ano - i když vlastně asi ne: určitě je právně možné ukončit smluvní vztah s autorem - v tu chvíli již licence neexistuje, ale věc ano. Tady upozorňuji, že na to věc vlastnit žádnou licenci nepotřebuji, potřebuji ji pouze k tomu věc užít. Takže když se vzdám licence, furt mám legálně CD se softwarem, akorát ho už nesmím nainstalovat (teda vlastně dle §66 mohu :-))
Což je rozdíl oproti tomu, když ho upirátím, tam jsem porušil právo na rozmnožování a ten kdo mi software poskytl, na rozšiřování.

a začít ji používat nezávisle na té licenci.

Používat autorsky chráněnou věc, která byla prodána s nějakou licencí rozhodně můžu. Pomocí jakékoli jiné licence, která mi umožňuje tuto věc užít (nebo u obecného díla volným užitím). To, že k dané rozmnoženině existuje "přifařená" licence nějak brání ostatním licencím, aby na ni platili? Kdes na takovou blbinu přišel? Z čeho to má plynout?

-------

Což mimochodem popírá vaši teorii o existenci legálních rozmnoženin bez odpovídající licence.

Auuuuuu.
Z toho, že konkrétní rozmnoženiny vytvořené na základě konkrétního právního ustanovení jsou dočasné po dobu vlastnictví licence (když to hodně zjednoduším), nějak vyplývá, že všechny rozmnoženiny jsou závislé na licenci? Říká Ti něco falešná generalizace? Pes štěká, tedy každý savec štěká?

---

že jste si myslel, že ESD tvoří právní normy a na

1) Nic takového jsem netvrdil, jen jsi opět nepochopil můj argument a tak jsi si myslel, že tvrdím, že vyvozuji z rozhodnutí ESD něco, co nemá odpodstatnění ve směrnici
2) I tak je Tvoje argumentace nesprávná, protože rozhodnutí ESD tvoří pramen práva a tedy je byť v omezené míře oprávněn normy i tvořit - sice ne formálně, neboť nemáme precedenční systém, ale defakto. Proč si nepřečteš alespoň nějaké základy práva, než se začneš navážet do ostatních, takhle se jen ztrapňuješ.
http://www.ius-wiki.eu/evropske-pravo/pfuk/evropa/zkouska/otazka-19

Máte to špatně. První implikace je v pořádku, prodej licence (A) znamená prodej rozmnoženiny (B), tedy A => B. Druhý vývod má závěr, že na tento převod se uplatňuje vyčerpání práv k rozšiřování (C) (žádné vyčerpání licence, to je nesmysl), tedy že převod byl legální. Tedy A and C => legální B. Dále z toho, že prodej rozmnoženiny je legální vyvozují, že nabyvatel je oprávnění nabyvatel (D). A and C => legální B => D.

Vyčerpání práva, samozřejmě, to byl přepis. Zbytek je opět blbost. Přečti si článek 4 směrnice 2009/29
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:111:0016:0022:CS:PDF
"^{První prodej rozmnoženiny počítačového programu ve Společenství provedený nositelem práv nebo s jeho svolením je vyčerpáním práva na šíření této rozmnoženiny v rámci Spole­čenství s výjimkou práva na kontrolu dalšího pronájmu počíta­čového programu nebo jeho rozmnoženin."}
Kde tento článek vyžaduje prodej licence? Nikde. Proto předpokladem pro C je pouze B (tedy přesněji B a tento článek) a nikoli A.

pozn: Samozřejmě, že A & B => C je také pravdivé, jenže to je jaksi pravdivé pro jakékoli A, když platí B => C. Takže to je jako kdybych vyvozoval, že z tvrzení: "Když má Filip Jirsák kulatý nos a obrazec je kulátý, pak nemá žádný roh" plyne, že absence rohů u kulatého předmětu je nějak závislá na Tvém kulatém nosu.

Nikoli, to nevyvozuju z těchto implikací, ale z toho, že soud musel prozkoumat všechny možnosti a nalezl tuto jedinou.   

No, a to že si todle myslíš ukazuje, že jednak neumíš logiku, když nevíš, že na potvrzení věci není třeba procházet všechny možnosti, stačí najít první možnost, při které je věc splněná; jednak to ukazuje, že kecáš do práva, aniž bys trochu mu trochu rozuměl - a myslíš si, že když je v jednom rozsudku zmíněno, že Y protože Z, že nemůže existovat tucet různých jiných platných odvození Y z jiných či i stejných faktů a právních norem. Prostě motáš dohromady existenční a univerzální kvantifikátor.

Navíc kdyby sis alespoň přečetl základní normy, které se toho týkají, tak by Ti to bylo jasné, že soud evidentně všechny možnosti neřešil:  např. zda to další vlastník té rozmnoženiny nepoužívá podle článku 6 směrnice 2009/24, ani neřešil to, že má podle tohoto článku ten vlastník další práva, ani neřešil žádnou z X dalších směrnic souvisejících s autorským právem:
http://www.mkcr.cz/cz/autorske-pravo/evropska-unie-a-autorske-pravo/smernice-eu-o-autorskem-pravu-a-pravech-souvisejicich-s-pravem-autorskym-221466/
... protože se ho na to nikdo neptal.

Zákony nebo směrnice nemohou smlouvu ani její část zneplatnit, pouze může nastat situace, že smlouva je s nimi v rozporu. O zneplatnění smlouvy nebo její části pak může rozhodnout jedině soud ....

Ach jo. Další právnický blábol.  Ustanovení ve smlouvě, které jsou v rozporu se zákonem, jsou od počátku neplatné by definition Viz §576 NOZ.  Soud pouze může rozhodovat o jejich platnosti, nikoli jejich platnost měnit.

[Filip Jirsák]

Ano, v odst. 1 jsou definované podmínky za kterých má člověk právo. Z odst 6 vyplývá, že i když nemám žádná další práva, mohu dílo v rozsahu §1 užít. Z toho jasně vyplývá, že na užití v §1 nepotřebuji žádné další právo. Tedy podmínky jsou splnitelné na základě práv daných v §1. Tedy mohu jet v tramvaji, pokud jedu v sobotu.

Nic takového z odstavce 6 vyplývá. V odstavci 1 je jasně napsáno, že podle něj můžete dílo užít jedině tehdy, pokud jste oprávněným uživatelem. Odstavec 6 pak upřesňuje, že rozsah těchto práv lze jedině rozšířit, nikoli zúžit.

Už jsi odpověděl na to, jak provozuješ knihu, když tvrdíš, že samotné provozování je autorským zákonem chráněno?

Jak vy vysíláte program televizí? Jak televizí vysíláte knihu? Nebo podle vás vysílání televizí není autorským zákonem chráněno? A nebude to spíš tak, že z toho, že je nějaký způsob užití chráněn zákonem (protože každý způsob užití je chráněn zákonem), ještě to neznamená, že takový způsob užití dává smysl pro každé autorské dílo?

Takže tvrdíš, že kdyby v zákoně nebyl paragraf 14, že člověk má právo bez svolení autora prodat rozmnoženinu? Nebo tvrdíš že i když tam je, že to právo nemá? Nebo co tedy?

Tvrdím stále to samé. Kdyby v zákoně § 14 nebyl, právo k dalšímu prodeji rozmnoženiny by měli oba, jak nabyvatel, tak autor. Takže by autor mohl například s dalším  prodejem souhlasit, ale jedině tehdy, pokud dostane deset procent. Nebo by napálil nějakou nesmyslnou částku a tím by prodej znemožnil. Paragraf 14 odstavec 2 ale říká, že právo autora na rozšiřování je prvním prodejem vyčerpáno, tedy už jej nemůže uplatnit, tedy už nemůže prodej ovlivnit. Vyčerpáno je ale pouze právo na rozšiřování, právo na rozmnožování zůstává nedotčeno, takže stále platí původní licenční podmínky.

Opět neodpovídáš na otázku. Co to je tedy rozmnoženina a kde je to definováno? A kde je v zákonech ošetřeno nabývání rozmnoženin?

Rozmnoženina je jakákoli kopie díla. Nabývání rozmnoženin řeší především paragraf 13.

Rozmnoženina je primárně hmotná věc (dle §13 AZ) a pro potřeby online distribuce tento pojem ESD rozšířil i na nehmotnou rozmnoženinu.

Nikoli, rozmnoženina je primárně hmotná nebo nehmotná (dle skutečného § 13 AZ). Vyčerpání práva na rozšiřování se ze směrnice i zákona explicitně týká jen hmotných rozmnoženin (§ 14 AZ), ESD vyložil, že je nutné toto analogicky aplikovat i na nehmotné rozmnoženiny.

Protože to není tak jak tvrdíš, že rozmnoženina je pouze nějaký nehmotný statek, ke kterému musím mít právo NAVÍC k věci. Tedy Tvé tvrzení, že samotná hmotná věc rozmnoženina není, tj. že můžeš mít právo k věci která je autorským dílem a přitom nemít právo k rozmnoženině, je prostě magořina.

Takže § 9 odst. 3 nebo § 12 odst. 3 jsou magořiny v zákoně, na které není potřeba brát ohled, protože Logik to vyložil jinak.

To, že když koupím rozmnoženinu zatím bez licence, tak jsem oprávněným nabyvatelem jsme se doufám už dohodli.

Neshodli. Zejména proto, že je to irelevantní tvrzení, protože rozmnoženinu bez licence nekoupíte.

Licence vzniká na základě uzavření licenční smlouvy (pomíjím zákoné licence). S kým je prosím uzavřena licenční smlouva u windows, co ležej v alze za výlohou a kdy a jak byla uzavřena???

Je uzavřena s Microsoftem, momentálně myslím odkliknutím souhlasu s licenčním ujednáním při instalaci. Podrobnosti si můžete nastudovat třeba zde: http://www.pravoit.cz/article/formy-distribuce-krabicoveho-softwaru

Je tam, že je to mj. oprávněný nabyvatel rozmnoženiny (za účelem užití), a tím jsem i do té doby, než smlouvu přijmu.

Nejste. Ta rozmnoženina se u vás nemůže jen tak z ničeho nic zjevit. Musel byste ji získat nějakým legálním postupem. Jenže všechny legální postupy k získání rozmnoženiny software vyžadují licenci.

Přeci nechceš tvrdit, že než přijmu smlouvu, tak jsem neoprávněný nabyvatel rozmnoženiny (takže by mě Microsoft mohl žalovat)?

Než přijmete smlouvu, nejste oprávněný nabyvatel rozmnoženiny. Microsoft by vás mohl žalovat, pokud byste tu rozmnoženinu užíval.

Jinak zrovna kolem toho, jaký mají vztah související právní normy, lex specialis, tzn. nepřímých novel - tj. novel které neodkazují na pozměňovaný zákon - atd... je vybudovaná celá právní teorie.

V ČR je kolem toho bohužel vybudovaná i rozsáhlá právní praxe. Třeba zákon o datových schránkách kompletně změnil doručování dle správního řádu, aniž by v něm byla o správní řádu jediná zmínka, byť jen v poznámce pod čarou. Teprve v dalších novelách obou zákonů se postupně přiznalo, že spolu vlastně nějak souvisí.

A já znovu odpovídám stejně jako v minulém příspěvku, který jsi tedy asi nečetl, na základě existence práva na rozmnožování.

Vida, takže jste zase přistoupil na něco, co tvrdím od začátku. Takže první nabyvatel je oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny, protože od autora získal právo na rozmnožování a tedy má právo vytvořit a mít rozmnoženinu. Když o to oprávnění od autora přijde, musí rozmnoženinu zničit - nezáleží, jaké právo měl v okamžiku jejího vzniku, ale v každém okamžiku se posuzuje, zda právo na rozmnoženinu má nebo nemá.
Teď se přesuneme k druhému nabyvateli rozmnoženiny. I ten musí mít nějaké oprávnění, aby byl jejím oprávněným nabyvatelem. Vzhledem k tomu, že ji získává od prvního nabyvatele, které měl oprávnění na základě licence od autora, i tento druhý nabyvatel může mít ono oprávnění jedině na základě té licence od autora. A stejně jako první nabyvatel, i ten druhý se po celou dobu musí touto licencí řídit, a pokud tak nečiní, přestává být oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny.

Ve velké většině případů nezískám rozmnoženinu na základě licence, ale licenci na základě rozmnoženiny. Kdy Ti to dojde?
I když si stáhnu software z netu, tak zpravidla si nejprve koupím rozmnoženinu a teprve při instalaci odsouhlasím licenční smlouvu.
Navíc to, že licence vznikne dřív než si koupím rozmnoženinu nemusí nutně znamenat, že rozmnoženina vznikla až na základě licence.

Oprávněným držitelem rozmnoženiny se stanete jedině tak, že získáte oprávnění k vytvoření rozmnoženiny, nebo na vás někdo svá oprávnění k rozmnoženině převede. Nějakou nedefinovanou rozmnoženinu můžete mít klidně i předtím, to je nepodstatné, ale oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny se stanete až na základě licence.

Furt matláš dohromady existenci rozmnoženiny (ta musí být legální, tedy legálně rozmnožena a rozšířena) a existenci licence.

Nematlám to dohromady. Jediný způsob, jak lze legálně nabýt rozmnoženinu software, je - jak správně sám píšete - rozmnožení nebo rozšíření. A jediný způsob, jak legálně rozmnožit nebo rozšířit software, je na základě licence. Jsou to dvě různé věci, nicméně při současné právní úpravě neexistuje způsob, jak se bez licence stát oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny. A jak jste správně popsal v předchozím komentáři, nejde jen o okamžik nabytí, ale o celou dobu - tedy pokud pozbudete licenci, přestáváte být oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny a musíte ji zničit.

To pravděpodobně ano - i když vlastně asi ne: určitě je právně možné ukončit smluvní vztah s autorem - v tu chvíli již licence neexistuje, ale věc ano. Tady upozorňuji, že na to věc vlastnit žádnou licenci nepotřebuji, potřebuji ji pouze k tomu věc užít. Takže když se vzdám licence, furt mám legálně CD se softwarem, akorát ho už nesmím nainstalovat

Ano, máte legálně věc, ale už nejste oprávněný nabyvatel rozmnoženiny.

teda vlastně dle §66 mohu

Nemůžete, protože nejste oprávněný uživatel.

Což je rozdíl oproti tomu, když ho upirátím, tam jsem porušil právo na rozmnožování a ten kdo mi software poskytl, na rozšiřování.

Zatímco když si ponecháte rozmnoženinu, i když už nejste držitel licence, porušil jste jen právo na rozmnožování. Jako je to trochu lepší, ale pořád je to porušení zákona.

Používat autorsky chráněnou věc, která byla prodána s nějakou licencí rozhodně můžu. Pomocí jakékoli jiné licence, která mi umožňuje tuto věc užít (nebo u obecného díla volným užitím). To, že k dané rozmnoženině existuje "přifařená" licence nějak brání ostatním licencím, aby na ni platili? Kdes na takovou blbinu přišel? Z čeho to má plynout?

Ona ta licence k té věci není připojena neoddělitelně, ale ta licence z té věci dělá oprávněně nabytou rozmnoženinu. Když od té věci licenci odtrhnete, přestane být oprávněně nabytou rozmnoženinou a stává se zase jen obyčejnou věcí, když k ní přidáte jinou licenci, stane se opět oprávněně nabytou rozmnoženinou.

Z toho, že konkrétní rozmnoženiny vytvořené na základě konkrétního právního ustanovení jsou dočasné po dobu vlastnictví licence (když to hodně zjednoduším), nějak vyplývá, že všechny rozmnoženiny jsou závislé na licenci?

Nikoli, to vyplývá z toho, že v případě software neexistuje žádný jiný způsob, jak se stát oprávněným nabyvatelem licence.

I tak je Tvoje argumentace nesprávná, protože rozhodnutí ESD tvoří pramen práva a tedy je byť v omezené míře oprávněn normy i tvořit - sice ne formálně, neboť nemáme precedenční systém, ale defakto.

Ano, je to pramen práva. Nicméně běžné soudy v našem právním systému právní normy netvoří, pouze je vykládají. Výjimkou je na úrovni ČR ústavní soud, který může do tvorby norem zasahovat - tím, že je oprávněn některé normy zrušit. Podobnou výjimkou je pak Soudní dvůr EU, který má také právo některé právní normy zneplatnit.

"První prodej rozmnoženiny počítačového programu ve Společenství provedený nositelem práv nebo s jeho svolením je vyčerpáním práva na šíření této rozmnoženiny v rámci Spole­čenství s výjimkou práva na kontrolu dalšího pronájmu počíta­čového programu nebo jeho rozmnoženin."
Kde tento článek vyžaduje prodej licence? Nikde.

Tento článek nikde. Ale kde vezmete oprávnění k rozmnožování software? Právo autora k němu vyčerpáno není, takže je oprávněn stále o rozmnožování a jeho podmínkách rozhodovat. A licence je právě ten způsob, jakým vám to oprávnění k rozmnožování udělí. Jediný způsob.

Zákony nebo směrnice nemohou smlouvu ani její část zneplatnit, pouze může nastat situace, že smlouva je s nimi v rozporu. O zneplatnění smlouvy nebo její části pak může rozhodnout jedině soud ....

Ach jo. Další právnický blábol.  Ustanovení ve smlouvě, které jsou v rozporu se zákonem, jsou od počátku neplatné by definition Viz §576 NOZ.

Ten paragraf jste vybral náhodně? Docela dobrá trefa, skutečně se týká neplatných ustanovení smluv. Akorát říká úplně něco jiného, než tvrdíte vy.
Jinak o tom, že je nějaké ustanovení smlouvy neplatné, se opravdu nemůžu rozhodnout já jen tak sám o sobě a začít ho ignorovat.

Soud pouze může rozhodovat o jejich platnosti

Fajn, takže jste po několika kotrmelcích nakonec dospěl k tomu, co jsem napsal já.

[hawran diskuse]

Jen houšť!!!

[Logik]

NABYTÍ ROZMNOŽENINY

Jediný způsob, jak lze legálně nabýt rozmnoženinu software, je - jak správně sám píšete - rozmnožení nebo rozšíření.

Ne, způsobů jak nabýt rozmnoženinu je spoustu: darem, koupí, dědictvím, výměnou, jako plnění nějaké smlouvy atd... atd...
Chtěl jsi říci že rozmnoženina, kterou nabývám může být buď rozmnožená, nebo rozšířená - a to je zase špatně, rozmnoženina, kterou získám, je rozšířená vždy - to, že ji získá někdo jiný je podstatou šíření. A vzhledem k tomu, že je to rozmnoženina, tak je vždy i rozmnožena. Elementární logika.

A jediný způsob, jak legálně rozmnožit nebo rozšířit software, je na základě licence.

Zase špatně. Rozmnožit ji mohl bez licence sám autor. Rozšířit ji mohl kdokoli bez licence poté, co bylo právo na rozšiřování vyčerpáno - např. rozšířením od autora, takže opět bez potřeby licence.

.... ale ta licence z té věci dělá oprávněně nabytou rozmnoženinu. Když od té věci licenci odtrhnete, přestane být oprávněně nabytou rozmnoženinou a stává se zase jen obyčejnou věcí,....když k ní přidáte jinou licenci, stane se opět oprávněně nabytou rozmnoženinou....

1) To, že oprávněně nabytá věc je taková, kterou někdo oprávněně nabyl, jsi už odsouhlasil. Tak prosím kdes přišel na blbinu, že oprávněnost nabytí (tedy jednorázového aktu) se může měnit v závislosti na tom, co se v budoucnu stane? Věc je jednou prostě nabytá oprávněně nebo neoprávněně a tečka.
2) To co asi chceš nešikovně vyjádřit, že rozmnoženina je věc spojená s licencí. Bez licence je to jen věc. No to je ale pěkná blbina, protože rozmnožování je vytváření rozmnoženin a to je chráněno autorským právem. Takže když si zkopíruju program, tak k němu nemám licenci, není to tedy rozmnoženina - tedy neporušuji autorské právo na rozmnožování. Hmmmm, toudle svojí tezí si v boji proti počítačovému pirátsví MS moc neprospěl.

Jen pak nechápu, jak jsi schopen v jednom svém postu tvrdit zároveň citované tvrzení výše a zároveň tvrdit:

Rozmnoženina je jakákoli kopie díla.

Vždyť si protiřečíš sám sobě v jednom příspěvku. Tak jakákoli rozmnoženina, nebo ta s licencí??

Nabývání rozmnoženin řeší především paragraf 13.

Ne, §13 řeší vznik rozmnoženin. Nabývání, tedy legální způsoby získání existující rozmnoženiny do vlastnictví, se tam rozhodně neřeší.

Než přijmete smlouvu, nejste oprávněný nabyvatel rozmnoženiny. Microsoft by vás mohl žalovat, pokud byste tu rozmnoženinu užíval.

Dejme tomu, že rozmnoženinu neužívám ji, jen jí mám. Tvrdíš že i tak nejsem oprávněný nabyvatel rozmnoženiny, tedy jsem neoprávněný nabyvatel rozmnoženiny? Tedy že jsem tu rozmnoženinu nabyl neoprávněně? Tedy že mě MS může žalovat ne za to, že ji užívám, ale za to, že jsem ji nabyl?
Co na tom bylo neoprávněného? Čí a jaké právo jsem při tom nabytí porušil? Opakuji, že rozmnoženinu nijak neužívám (dle AZ) jen ji mám.

Takže první nabyvatel je oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny, protože od autora získal právo na rozmnožování a tedy má právo vytvořit a mít rozmnoženinu.

Auuuu - první nabyvatel rozmnoženiny zpravidla software koupí od distributora. Ten získal rozmnoženinu od autora, který ji vytvořil. Motáš dohromady rozmnožování (tedy vytváření kopií - to dělá zpravidla autor) a nabývání.

Teď se přesuneme k druhému nabyvateli rozmnoženiny. I ten musí mít nějaké oprávnění, aby byl jejím oprávněným nabyvatelem.

Tak se ptám znovu, v kterém paragrafu je řešeno nabývání - tedy získávání vlastnických práv k rozmnoženinám? Nebo chceš snad tvrdit, že nabývání rozmnoženin je něco jiného než nabývání kterýchkoli jiných věcí? Pokud ano, tak konečně odpověz na otázku, z jakého paragrafu to plyne.

Upozorňuji Tě, že pod právo užít nespadá samotné "užívání věci" - např. čtení knihy. To bys při každé koupi knihy musel s autorem uzavřít licenční smlouvu o tom, že knihu můžeš číst. Chráněno je pouze "užití" dle AZ - rozšířit, rozmnožit, atd... Dále upozorňuji, že nabytí není rozmnožování: nic se neduplikuje, rozmnoženina jde z ruky do ruky, a je to sice rozšiřování, ovšem na to je již zpravidla autorovo právo vyčerpáno (kdyby nebylo, tak by to samozřejmě na oprávněnost nabytí vliv mělo).

Ano, máte legálně věc, ale už nejste oprávněný nabyvatel rozmnoženiny.

Počkej - jinde píšeš, že rozmnoženina je jakákoli kopie. Nabyl jsem jí. To nabytí neporušilo žádné právo - to už jsme se shodli, že pokud nějaký akt neporušil žádné právo, tak je oprávněný. Takže jsem oprávněný nabyvatel rozmnoženiny. Nebo to tedy není rozmnoženina? Takže rozmnoženina se nevyrábí dle §13 rozmnožením díla, ale připojením licence k nějaké kopii díla?


PRODEJ SOFTWARE A MOŽNOST EXISTENCE ROZMNOŽENINY BEZ LICENCE

> Co je to prodej rozmnoženiny?
Prodej kopie software spolu se sadou oprávnění tu kopii užívat. Je to klasický způsob, jak se software kupoval v kamenných obchodech - koupil jste si krabici, ve které byla licenční smlouva i instalační CD.
....
Jsou to dvě různé věci, nicméně při současné právní úpravě neexistuje způsob, jak se bez licence stát oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny.
....
Neshodli. Zejména proto, že je to irelevantní tvrzení, protože rozmnoženinu bez licence nekoupíte.

Ty jsi furt nepochopil, že oprávnění k užití programu vzniká v okamžiku uzavření licenční smlouvy? Že v okamžiku, kdy má např. CD v držení distributor, tak žádné oprávnění k dané rozmnoženině není? To vznikne až uzavřením licenční smlouvy (pomíjím teď zákonné licence) v okamžiku jejího odsouhlasení při instalaci?

Licence vzniká na základě uzavření licenční smlouvy (pomíjím zákoné licence). S kým je prosím uzavřena licenční smlouva u windows, co ležej v alze za výlohou a kdy a jak byla uzavřena???

Je uzavřena s Microsoftem, momentálně myslím odkliknutím souhlasu s licenčním ujednáním při instalaci. Podrobnosti si můžete nastudovat třeba zde: http://www.pravoit.cz/article/formy-distribuce-krabicoveho-softwaru

Takže je uzavřena při instalaci, tedy předtím uzavřena není, tedy když je software za výlohou, je to rozmnoženina bez licence. A když do té alzy přijdu a koupím ji, koupil jsem rozmnoženinu bez licence.

Tvrdím stále to samé. Kdyby v zákoně § 14 nebyl, právo k dalšímu prodeji rozmnoženiny by měli oba, jak nabyvatel, tak autor. Takže by autor mohl například s dalším  prodejem souhlasit, ale jedině tehdy, pokud dostane deset procent

Takže vlastník by neměl právo sám o své vůli předmět prodat, takže by měl menší množství práv než s paragrafem 14. Kde se to právo prodat rozmnoženinu o své vůli bez souhlasu autora vzalo?

ROZSAH AUTORSKÉ OCHRANY SOFTWARE

Jak vy vysíláte program televizí? Jak televizí vysíláte knihu? Nebo podle vás vysílání televizí není autorským zákonem chráněno?

Nijak. Taky AZ netvrdí, že vysílání knihy je chráněno. Ty však tvrdíš, že provozování software je AZ chráněno - a přitom je v AZ, že program je chráněn jako literární dílo. Tj. na programu je chráněno totéž jako na knize (pokud zákon někde neříká jinak). Tedy pokud je chráněno provozování=používání programu, muselo by být chráněno i provozování=používání knížky. A to není.

--

Jak je vlastně chráněn AZ program?  Knihu si můžeš bez jakékoli licenční smlouvy koupit a číst. Na to licenci nepotřebuješ (to bys musel v knihkupectví uzavírat licenční smlouvu. Co nemůžeš ji jen tak rozmnožovat (s výjimkou volných užití) a rozšiřovat (s výjimkou vyčerpání práva na rozšiřování - tedy můžeš ji prodat do bazaru).

Stejnětak barák je architektonickým dílem. Můžeš ho bez jakékoli licence obývat. Co nemůžeš je postavit bez licence architekta stejný barák.

Stejnětak software můžeš normálně užívat. Co nemůžeš je ho rozšiřovat (např. si udělat půjčovnu software), rozmnožovat a upravovat. Mezi rozmnožování ovšem patří i rozmnožování při zavádění do paměti, do překladu i překlad ze strojového kódu do mikrokódu a podobně. Software by bez dalších ustanovenení bylo jediné dílo, na které je třeba mít licenci. Přestože se zákon snaží u něj nastolit stejnou míru ochrany jako u každého jiného literárního díla. A právě proto je tady §66 - který člověku umožňuje přijinak běžném užívání programu, ke kterému by člověk neměl potřebovat žádnou licenci, stejně jako ji nepotřebuju k čtení knihy - vykonávat činnosti, které AZ nepovoluje.

Abych když ho koupím ho mohl používat stejně, jako mohu používat knihu, když ji koupím, nebo barák, když ho koupím - a nestarat se o licenci. 

---
 
Konkrétní znění §66 má smysl řešit, až si vlastně ujasníš, co chceš tvrdit - zatím řešíme elementární rozpory v Tvých tvrzeních (každou chvíli tvrdíš že rozmnoženina je něco jiného, oprávněný nabyvatel něco jiného atd....).

OSTATNÍ BLBINY

^{"První prodej rozmnoženiny počítačového programu ve Společenství provedený nositelem práv nebo s jeho svolením je vyčerpáním práva na šíření této rozmnoženiny v rámci Spole­čenství s výjimkou práva na kontrolu dalšího pronájmu počíta­čového programu nebo jeho rozmnoženin."}
Kde tento článek vyžaduje prodej licence? Nikde.
Tento článek nikde. Ale kde vezmete oprávnění k rozmnožování software? Právo autora k němu vyčerpáno není, takže je oprávněn stále o rozmnožování a jeho podmínkách rozhodovat. A licence je právě ten způsob, jakým vám to oprávnění k rozmnožování udělí. Jediný způsob.

A k čemu prosím potřebuji na koupi rozmnoženiny právo na rozmnožování? Ty fakt nechápeš, co to znamená rozmnožit? Bum, z jednoho jsou dva. Když od někoho kupuji rozmnoženinu, tak žádná další kopie nevzniká, tedy žádné právo na rozmnožování nepotřebuji. Proto ani není zmíněno v tom článku směrnice, a proto ani není v předpokladu té implikace. Neboť ta mluví čistě o tom, zdali tu jednu konkrétní rozmnoženinu mohl jeden subjekt prodat jinému i bez souhlasu Oracle, o ničem jiném.

Ano, je to pramen práva. Nicméně běžné soudy v našem právním systému právní normy netvoří, pouze je vykládají. Výjimkou je na úrovni ČR ústavní soud, který může do tvorby norem zasahovat - tím, že je oprávněn některé normy zrušit. Podobnou výjimkou je pak Soudní dvůr EU, který má také právo některé právní normy zneplatnit.

1) nebavíme se o běžných soudech, ale o ESD. Proč do toho motáš normální soudy? Jako omluvu, že jsi nevěděl, že ESD není normální soud?
2) ESD nemá stejnou roli jako náš ústavní soud, nemá ji ani podobnou. Narozdíl od našeho ústavního soudu nerozhoduje o neplatnosti evropských směrnic, ale vykládá je a tím právo dotváří, protože (dost zjednodušeně) sjednocuje právo v různých zemích autoritativním výkladem a tím určuje defakto závazný způsob aplikace norem. Rozebíráno je to např zde: http://is.muni.cz/th/99987/pravf_m/Ucast_Evropskeho_soudniho_dvora_na_tvorbe_pravidel_prava_EU.pdf
Můžeš mi prosím vysvětlit, proč když se o nějakém tématu už poměrně dlouho bavíme, jak je možný, že si ani nejseš schopnej zjistit základní fakta?

Ten paragraf jste vybral náhodně? Docela dobrá trefa, skutečně se týká neplatných ustanovení smluv. Akorát říká úplně něco jiného, než tvrdíte vy.

Tak sis hezky zanadával - a argument je kde? Nebo alespoň názor? No, co tedy tvrdí a jak je to ve sporu s tím co tvrdím?

Jinak samozřejmě je tam možnost, pokud by to bylo velmi podstatnou částí ujednání smlouvy, že by ta byla neplatná celá. Ovšem v případě distribuce software, kde se má za to, že velké společnosti české právo znají, je předpoklad "kdyby znali neplatnost, uzavřeli by" jaksi splněn.

Jinak o tom, že je nějaké ustanovení smlouvy neplatné, se opravdu nemůžu rozhodnout já jen tak sám o sobě a začít ho ignorovat.

A proč ne? Co mi to zakazuje? Nic horšího než že protistrana mě dá k soudu se mi stát nemůže. A pokud mám pravdu a ustanovení je opravdu neplatné - tak soud rozhodne v můj prospěch dle §576.

Fajn, takže jste po několika kotrmelcích nakonec dospěl k tomu, co jsem napsal já.

Ty fakt nechápeš rozdíl mezi "Soud pouze může rozhodnout o jejich platnosti", tedy závazně rozhodnout zdali je ono stanovení smlouvy od počátku platné, a "o zneplatnění smlouvy nebo její části pak může rozhodnout jedině soud", tedy rozhodnout o tom, že z dosud platného rozhodnutí se stalo neplatné? Fakt nevidíš rozdíl, jestli ustanovení o nájmu ve výši million korun se stává neplatné rozsudkem soudu (a tedy dosavadní nájem zaplatit musím), nebo jestli byl neplatný od počátku?
Nepřekvapuje mě to. Jen nechápu, že s takovou neschopností distinkce se chceš hádat o právu.

Nikoli, to vyplývá z toho, že v případě software neexistuje žádný jiný způsob, jak se stát oprávněným nabyvatelem licence.
Oprávněným držitelem rozmnoženiny se stanete jedině tak, že získáte oprávnění k vytvoření rozmnoženiny,

Prosím používej termíny se kterými operuje AZ a ne své vymyšlené.

[Filip Jirsák]

Chtěl jsi říci že rozmnoženina, kterou nabývám může být buď rozmnožená, nebo rozšířená - a to je zase špatně, rozmnoženina, kterou získám, je rozšířená vždy - to, že ji získá někdo jiný je podstatou šíření. A vzhledem k tomu, že je to rozmnoženina, tak je vždy i rozmnožena. Elementární logika.
Rozmnožit ji mohl bez licence sám autor. Rozšířit ji mohl kdokoli bez licence poté, co bylo právo na rozšiřování vyčerpáno - např. rozšířením od autora, takže opět bez potřeby licence.

Výborně. A co plyne z toho, když si dáte tyhle dvě informace dohromady? Tedy že je potřeba rozmnožení i rozšíření, a že vyčerpáno bylo jen právo na rozšiřování?

1) To, že oprávněně nabytá věc je taková, kterou někdo oprávněně nabyl, jsi už odsouhlasil. Tak prosím kdes přišel na blbinu, že oprávněnost nabytí (tedy jednorázového aktu) se může měnit v závislosti na tom, co se v budoucnu stane? Věc je jednou prostě nabytá oprávněně nebo neoprávněně a tečka.

Oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je pouze takový nabyvatel, který aktuálně má právo rozmnožování daného autorského díla. Dokonce jsem vás už dotlačil k tomu, abyste to na okamžik pochopil:

Právo na rozmnožování totiž nelze chápat jen jako právo povolit nebo zakázat výrobu rozmnoženin, ale také jako právo stanovovat, za jakých podmínek ty rozmnoženiny existují. Tedy je-li povolena rozmnoženina za nějakým účelem a ten účel pomine, nelze tu rozmnoženinu dále používat, protože se tím porušuje právo na rozmnožování původního autora. Na kopie vzniklé dle §66 je tedy třeba hledět jako na dočasné kopie dle §13 AZ s dobou trvání podmíněnou podmínkami §66. Po jejich vypršení se stávají nelegálními.

Připomínám příklad, na kterém jste to pochopil: první oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je povinen po prodeji rozmnoženiny všechny své kopie zničit, protože s prodejem rozmnoženiny přestává být legálním nabyvatelem rozmnoženiny.

2) To co asi chceš nešikovně vyjádřit, že rozmnoženina je věc spojená s licencí. Bez licence je to jen věc. No to je ale pěkná blbina, protože rozmnožování je vytváření rozmnoženin a to je chráněno autorským právem. Takže když si zkopíruju program, tak k němu nemám licenci, není to tedy rozmnoženina - tedy neporušuji autorské právo na rozmnožování.

Nikoli, oprávnění k rozmnoženině je věc spojená s licencí. Bez licence je to rozmnoženina, ke které nemám oprávnění. Takže když si zkopírujete program, a nemáte k němu licenci, je to rozmnoženina, ale není to legálně nabytá rozmnoženina. Protože rozmnožování je chráněným autorským právem.

Jen pak nechápu, jak jsi schopen v jednom svém postu tvrdit zároveň citované tvrzení výše a zároveň tvrdit:

Rozmnoženina je jakákoli kopie díla.

Vždyť si protiřečíš sám sobě v jednom příspěvku. Tak jakákoli rozmnoženina, nebo ta s licencí??

To už se tak stává, že když si nějaký text nepřečtete pozorně, tak ho nepochopíte. Tak znovu, "rozmnoženina" je jakákoli kopie díla, "oprávněně nabytá rozmnoženina" je pouze taková rozmnoženina, k jejímuž rozmnožování má nabyvatel v daný okamžik oprávnění.

Dejme tomu, že rozmnoženinu neužívám ji, jen jí mám. Tvrdíš že i tak nejsem oprávněný nabyvatel rozmnoženiny, tedy jsem neoprávněný nabyvatel rozmnoženiny?

Nejste oprávněný nabyvatel rozmnoženiny podle autorského zákona.

Auuuu - první nabyvatel rozmnoženiny zpravidla software koupí od distributora. Ten získal rozmnoženinu od autora, který ji vytvořil. Motáš dohromady rozmnožování (tedy vytváření kopií - to dělá zpravidla autor) a nabývání.

To už tak bývá, že v "nabytí rozmnoženiny" je smíchání "nabytí" a "rozmnožování".

Tak se ptám znovu, v kterém paragrafu je řešeno nabývání - tedy získávání vlastnických práv k rozmnoženinám? Nebo chceš snad tvrdit, že nabývání rozmnoženin je něco jiného než nabývání kterýchkoli jiných věcí? Pokud ano, tak konečně odpověz na otázku, z jakého paragrafu to plyne.

Bavíme se o autorském zákonu, vlastnická práva řeší občanský zákoník. V § 9 odst. 3 AZ a v § 12. odst. 3 máte jasně napsáno, že vlastnické právo k věci a právo dílo užít dle autorského zákona jsou dvě různá práva.

Počkej - jinde píšeš, že rozmnoženina je jakákoli kopie. Nabyl jsem jí. To nabytí neporušilo žádné právo

Porušilo to autorské právo.

Stejnětak software můžeš normálně užívat. Co nemůžeš je ho rozšiřovat (např. si udělat půjčovnu software), rozmnožovat a upravovat. Mezi rozmnožování ovšem patří i rozmnožování při zavádění do paměti, do překladu i překlad ze strojového kódu do mikrokódu a podobně. Software by bez dalších ustanovenení bylo jediné dílo, na které je třeba mít licenci. Přestože se zákon snaží u něj nastolit stejnou míru ochrany jako u každého jiného literárního díla. A právě proto je tady §66 - který člověku umožňuje přijinak běžném užívání programu, ke kterému by člověk neměl potřebovat žádnou licenci, stejně jako ji nepotřebuju k čtení knihy - vykonávat činnosti, které AZ nepovoluje.

Ve skutečnosti je to přesně naopak, AZ explicitně říká, že rozmnoženiny vzniklé při provozu programu spadají pod autorská práva:

§ 66 (2) Za rozmnožování počítačového programu podle tohoto zákona se považuje i zhotovení rozmnoženiny, je-li nezbytná k zavedení a uložení počítačového programu do paměti počítače, jakož i pro jeho zobrazení, provoz a přenos.

A k čemu prosím potřebuji na koupi rozmnoženiny právo na rozmnožování? Ty fakt nechápeš, co to znamená rozmnožit? Bum, z jednoho jsou dva. Když od někoho kupuji rozmnoženinu, tak žádná další kopie nevzniká, tedy žádné právo na rozmnožování nepotřebuji. Proto ani není zmíněno v tom článku směrnice, a proto ani není v předpokladu té implikace. Neboť ta mluví čistě o tom, zdali tu jednu konkrétní rozmnoženinu mohl jeden subjekt prodat jinému i bez souhlasu Oracle, o ničem jiném.

Právo na rozmnožování neupravuje vznik rozmnoženiny, ale její existenci. Kdyby tomu tak nebylo, koupím software, vytvořím si rozmnoženinu, prodám software, a tu vytvořenou rozmnoženinu můžu dál legálně používat, protože vznikla legálně. Už jednou jste pochopil, že to takhle není, že existence rozmnoženiny je legální pouze po tu dobu, co jsem oprávněným nabyvatelem toho software.

Narozdíl od našeho ústavního soudu nerozhoduje o neplatnosti evropských směrnic

A už jste to někomu řekl? Zatím si totiž všichni myslí, že může...

Můžeš mi prosím vysvětlit, proč když se o nějakém tématu už poměrně dlouho bavíme, jak je možný, že si ani nejseš schopnej zjistit základní fakta?

Protože jsem se bláhově domníval, že o tom rozhoduje legislativa a že to třeba ESD sám o sobě bude vědět, jaké má pravomoci. Až teď jsem se dozvěděl, že to určujete vy, a že když ESD tvrdí, že ty pravomoci má, nemám si toho všímat a mám se zeptat rovnou vás.

Tak sis hezky zanadával - a argument je kde?

Argument je, že vaše tvrzení je chybné, a pokud tedy chcete něco dokázat, měl byste to zkusit znovu a lépe.

Jinak o tom, že je nějaké ustanovení smlouvy neplatné, se opravdu nemůžu rozhodnout já jen tak sám o sobě a začít ho ignorovat.

A proč ne? Co mi to zakazuje? Nic horšího než že protistrana mě dá k soudu se mi stát nemůže. A pokud mám pravdu a ustanovení je opravdu neplatné - tak soud rozhodne v můj prospěch dle §576.

Takže o neplatnosti ustanovení smlouvy nerozhoduju já, jako jedna ze stran, ale soud. Já mohu nanejvýš přestat plnit ustanovení smlouvy, o kterém se domnívám,že je neplatné. Pak je to ale stále porušení smlouvy se všemi důsledky.