Připojení k internetu přes PPPoE - nevýhody

[Zacatecnik_novy]

Zajímají mě nevýhody připojení přes PPPoE.
Jde o routovanou veřejnou statickou IP, která je realizovaná právě přes PPPoE.
Připojení je realizováno bezdrátově. (žádné xDSL, optika atd)

Zajímají mě nevýhody, jelikož do teď jsem byl připojen vždy přes statickou IP která se zapsala na WAN.

Co jsem tak četl, nevýhodou může být nějaká režie ( snížení rychlosti ale hlavně i latence) - nevím tak se ptám.
Dále plánuji na této adrese malý server, kde by byly dostupné (pro mě) nějaké služby (nic zvláštního, klasika openVPN, RDP, zálohy ...)

Prosím o vysvětlení této problematiky a rozdílu v připojení. Popřípadě další nástrahy.
Díky.

[Reklama]

[ja.]

Spomínaná réžia je v tom, že ku každému paketu sa musí pribaliť PPP obálka. To má dva následky:

1) Menšia využiteľná kapacita paketu, práve o tú obálku. To má v praxi za následok, že PPPoE pripojenie má nižšie MTU (1492 namiesto 1500).

Niektorí provideri podporujú RFC 4638, kde sa klient môže dohodnúť na tom, že chce použiť jumbo frames, aby dosiahol na MTU 1500 pre svoj traffic. To, či to podporuje aj Váš ISP, musíte zistiť od neho.

To, že MTU je nižšie, môže vyžadovať dodatočnú konfiguráciu. Napríklad pri wireguarde to treba klientom nastaviť. Pre bežné tcp by malo fungovať PMTUD.

2) Obálku pri prijímaní alebo odosielaní treba spracovať, pre každý paket. To vyžaduje čas procesora v routeri. Latencia môže byť zanedbateľná, čo ale nebude zanedbateľné, je záťaž procesora; slabšie CPU nemusia potom zvládať rýchlosť, ktorú by inak linka umožnila. Bežné lacné routery sú často schopné uroutovať vyššie stovky Mbps ak nemusia prebalovať pakety, ale nie s PPPoE.

To býva zvýraznené ešte aj tým, že processing PPPoE využije iba jedno jadro.

Či je to pre Vás problém závisí od použitého routeru a rýchlosti linky. Pri DSL rýchlostiach to nemusí byť problém, pri XG-PON to problém je.

[Zacatecnik_novy]

Díky,
vypadá to, že je to pro ISP nějak výhodné to použití PPPoE.
Pak ještě někde psali ohledně NATu.
Moc to tedy na mě nepůsobí...

[Hobbit]

z pohledu ISP:

NAT, potazmo port forwarding je v podstate nepouzitelny, slozite se spravuje, je to zdroj problemu atd. proste cesta do pekel.

PPPoE ma obrovskou vyhodu v tom, ze verejne IPcko ma zakaznik primo na routeru, a do site providera se zapisuje routa /32 -> neplytva se adresami, jako pri klasickem pouziti routovanych verejek, kdy zakaznik potrebuje jedno IPcko, ale vam to sezere 4, protoze mu musite dat /30 (takze 4 adresy - subnet, brana, klient a broadcast).

[Zacatecnik_novy]

Můj současný ISP chce docela "dost" peněz za PPPoE - právě jako by měl platit za více adres.
Chápu že takové plýtvání 4 IP jen protože chce zákazník pouze jednu je pro ISP špatná cesta.
Na druhou stranu můj předchozí ISP plýtval veřejnou IP až moc. Každá přípojka routovaná IP přímo u zákazníka bez ohledu na to jestli chtěl nebo nechtěl nějakou veřejnou IP. Prostě i babička na konci světa dostala veřejnou statickou IP. (Místní ISP, jak je to dnes nevím. Rok stará info.)

O IPv6 "nemá, proč, neplánuje"

Takže mohu mít NATovanou IP, nebo přes PPPoE nebo jít jinam. Jiní ale zase mají jiné problémy.
 

[Reklama]

[Ivo2003]

PPPoE dělají většinou větší ISP.
Třeba u GPON od Tmobile se při veřejné IP musí použít vlastní router s PPPoE a ONT je potom v režimu bridge.
U gpon od Poda při veřejné IP se PPPoE nepoužívá a ani ont není v režimu bridge, ale stále v režimu router, jen se vypne na něm NAT a nastaví veřejný subnet.
Takže i při stejné technologii jsou implementace různé.

[mikesznovu]

Chápu že takové plýtvání 4 IP jen protože chce zákazník pouze jednu je pro ISP špatná cesta.

To použití "4" adres (asi podle vzorečku /30) opravdu se ještě používá? Jestli tomu dobře rozumím, to je nějaká historičnost?

při PPPoE připojení klientova zařízení, kdy je veřejná IP umístěna na zákazníkovo zařízení. Dále pak v podobě NAT 1:1 někdy označeno též označeno jako port forwarding provádíme směrování na zákazníkově pojítku nebo koncovém routeru dle domluvy kde je veřejná IP ukončena. Tato forma je nejčastěji využívána.

V podobě Routingu kdy je použit Subnet /30 až /28 Zákazník tak dostane staticky veřejnou IP přímo do zařízení. Z důvodu spotřeby více IP adres je tato forma o něco dražší než předchozí.
Veřejnou IP adresu si objednejte zasláním požadavku na email technické podpory podpora@sys-data a ezapomeňte uvést svůj údentifikátor připojky tj. číslo smlouvy.

[mikesznovu]

(jako to pozadí k tomu vím), že to dělá takovou malou ohrádku pro %0 číslo subnetu, %1 host A , %2 protější , %3 broadcast (ano, je to modulo 4)
,ale vždyť to přeci jde řešit i přes /32,  onlink / přidáním routy  / point-to point peer xxxyyy.zzz.žžž (nějak tak, to mě prosím opravte)

[Radek Zajíc]

Třeba ta PODA právě používá /30. Když na jejich optice máte veřejnou IP pro sebe, na ONT nastaví DHCP server s poolem /30, přičemž jediná volná adresa je ta, kterou dostanete vy. Je to proto, aby fungovaly všechny routery - to s /32 úplně snadno a univerzálně zařídit nejde.

[jjrsk]

To použití "4" adres (asi podle vzorečku /30) opravdu se ještě používá? Jestli tomu dobře rozumím, to je nějaká historičnost?

Co takhle si precist alespon neco na tema zaklady fungovani IP(v4)?

Kdyz mas nejakou adresu, a chces ji nekam routovat, musis mit ve stejnym rozsahu jeste minimalne jednu dalsi adresu, jinak router nevi, kam by ty pakety mel poslat, protoze ty mu reknes prave adresu toho nadrazenyho routeru, kterou musi videt.

Nejvyssi adresa rozsahu je pak odjakziva adresa broadcastova = kdyz na ni cokoli posles, mini se tim ze je to urceno vsem strojum , takze to mas 3. adresu.

3 adresy nevymaskujes, takze tam mas jeste tu pocatecni, ktera je shodna se subnetem, proto se opet nepouziva pro klienta.

Proc se neprideluje treba adresa z /24? Protoze ISPk kupodivu nechce, aby vice klientu bylo na stejne broadcastove domene. Proc se nepouziva NAT? Protoze viz vejs, ale predevsim je to velice drahe.

Jinak receno, pokud chce nekdo jednu IPv4 na svuj router, pouziti /30 je jedine nekonfliktni a funkcni reseni.

Toto je mimochodem vyreseno v IPv6, kde pro tyhle ucely neni treba mit verejnou adresu vubec zadnou. Pro ucely routovani staci adresy linkovy. Ovsem spousta "takyisp" tohle treba vubec nechape. Bez ohledu na velikost.

[Martin Poljak]

Co jsem tak četl, nevýhodou může být nějaká režie ( snížení rychlosti ale hlavně i latence) - nevím tak se ptám.
Dále plánuji na této adrese malý server, kde by byly dostupné (pro mě) nějaké služby (nic zvláštního, klasika openVPN, RDP, zálohy ...)

Pochybuji, že si toho v praxi všimnete. Za mně je nevýhoda asi jen ta, že když nějaké zařízení tvořící lokální gateway neumí PPPoE, musím místo něj mít vlastní spravovaný router, který ho narozdíl od čínského čehosi umí. Ale ten tam chci mít stejně protože opravdu nestojím o to, aby jediným rozhraním mezi vnitřní sítí a WAN byla nějaká laciná čínská krabice, kterou naprosto nemám pod kontrolou s poslední aktualizací firmwaru před deseti lety. Malý domácí server (VPN, zálohy, IMAP a podobně) mám na tom PPPoE, mimochodem, taky.

[neregistrovany]

z pohledu ISP:

NAT, potazmo port forwarding je v podstate nepouzitelny, slozite se spravuje, je to zdroj problemu atd. proste cesta do pekel.

ale prd, vsichni to bez problemu pouzivaji

PPPoE ma obrovskou vyhodu v tom, ze verejne IPcko ma zakaznik primo na routeru, a do site providera se zapisuje routa /32 -> neplytva se adresami, jako pri klasickem pouziti routovanych verejek, kdy zakaznik potrebuje jedno IPcko, ale vam to sezere 4, protoze mu musite dat /30 (takze 4 adresy - subnet, brana, klient a broadcast).

zjistete si co je to hostrouting

[Jaroslav Juha]

Proc se neprideluje treba adresa z /24? Protoze ISPk kupodivu nechce, aby vice klientu bylo na stejne broadcastove domene. Proc se nepouziva NAT? Protoze viz vejs, ale predevsim je to velice drahe.

Proč tolik vadí více klientů na stejné broadcastové doméně v případě veřejných adres? Řada ISP používá NAT 1:1, to mi přijde asi horší...

[mikesznovu]

Ehm. Tipnu si. Není "host( )routing" prosté označení jen pro to a teď se podržte že jde o případ kdy se routuje cílový počítač (=host) a ne network?   (což v případě /32 může taky nastat).  A nebo NA cílový počítač.  Tedy označení ne technické , ale spíš konceptuální?
Taková routa nemá gateway a je onlink? to je synonymum?Nebo lapidárně, že gateway splývá s vzdáleným koncem point-topoint?
Protože  hlediska IP to funguje pořád stejně

Furt ale nechápu, kdy by mohl být problém . přeci se nastavít ip addr add 82.2.2.44/32 peer 82.1.0.254 (onlink) a je hotovo ne? (Mimochodem peer je jen syntaktický sugar)? četl jsem man ataky se tam píše něco o prioritě masky při použití i parametru peer.
Nebo je to problém ,že někde nelze zadat ip add add .../32 ? ať už v syntaxicisco, mikrotik nebo kdovíjak.? NEbo spíš OS, protože IP je věc stacku OS.
Takže existují nebo existovaly počítače /OS,kde totakhle nešlo v minulém tisíciletí?


JE to reálně posledních 10 le problém?  Taky jsem přemýšel, v jakém směru(konci) právě má nastat ten údajný problém s nekompatibilitou? na straně providera nebo na straně klienta? U providera pochybuju - ten přeci má svoji infrastrukturu pod svou kontrolou.

Snažil jsem se k tomu najít něco na netu a našel jen 2 hesla nawikipedii, na první je zmíměno (v konr.2odstavcích) "obsolete 1995"
a vdruhém počtení o point.


1 https://en.m.wikipedia.org/wiki/Subnet (odstavce ipv4 - special… a plus ten po něm
2 https://en.m.wikipedia.org/wiki/Classless_Inter-Domain_Routing#IPv4_CIDR_blocks ("point)


PS: a /31 je taky zajímavý