Dotazy na zvláštnost xargs (ntice argumentů v 1 příkazu)

[mikesznovu]

Dotazy na zvláštnost xargs (ntice argumentů v 1 příkazu)Mám pár otázek na pokročilé použití xargs.

0. Je potřeba příkazu předávat pseudoargument "--", nebo pozná, že příkaz začal sám chytře ?  Tedy že když narazí na ne-přepínač, odtudu to bere jako příkaz (příklad : xargs bash -c -d 2)

1. Jak docílit, aby se příkazu předala n-tice argumentů? Zde to mám okatě simulované přes  bash -c  seq 13 |xargs -I g    bash -c   "printf '(
%s) .%s. (%s) ,\n' g h g"

vypíše (1) .h. (1) ,(2) .h. (2),... . Já ale chci vypsat : 1 h 2 , 3 h 4, 5 h 6 ,......

2: Proč se vypisuje toto:

Kód: [Vybrat]

seq 13 |xargs    \
   printf '(%s) (%s) ,\n' {} {}      #end
({}) ({}) ,   # <<<< Tento první řádek výstupu
(1) (2) ,
(3) (4) ,
(5) (6) ,
(7) (8) ,
(9) (10) ,
(11) (12) ,
(13) () ,, zatímco bez -i je to ok.


3. Nějakým zázrakem bod 1. se dá splnit tím ,že xargsu předám rovnou printf přímo, bez obalení bashem

Kód: [Vybrat]

seq 13 |xargs    \
  printf '(%s) (%s) ,\n'       #end                                         
(1) (2) ,
(3) (4) ,
(5) (6) ,
(7) (8) ,
(9) (10) ,
(11) (12) ,
(13) () ,

4. Jak je možné, že xargs pozná vhodný počet argumentů?

Kód: [Vybrat]

seq 13 |xargs   \
      printf '(%s) (%s) (%s) (%s) ,\n'     #ende                             
(1) (2) (3) (4) ,
(5) (6) (7) (8) ,
(9) (10) (11) (12) ,
(13) () () () ,
5,. proč tedy xaegs automaticky nepozná délku? Jsou tam prázné závorky.

Kód: [Vybrat]

seq 13 |xargs  -i      printf '(%s) (%s)
(%s) (%s) ,\n'  {} {}     #en
(1) (1) () () ,
(2) (2) () () ,
(3) (3) () () ,
(4) (4) () () ,
(5) (5) () () ,
(6) (6) () () ,
(7) (7) () () ,
(8) (8) () () ,
(9) (9) () () ,
(10) (10) () () ,
(11) (11) () () ,
(12) (12) () () ,
(13) (13) () () ,d
 6. Tohle přirozeně nepůjde
 

Kód: [Vybrat]

seq 13 |xargs  \
  bash -c   printf '(%s) (%s) ,\n'
printf: užití: printf [-v proměnná] formát [argumenty

Tedy :
jak doplnit ty argument po n-ticích i do příkazu s placeholderem? (Třeba protože chci volat třeba exotický příkaz brambora.py  -a param_sudy -arg2=3 paramlichy), kde nemohu shufflovat pořadí


Proč někdy autodetekuje správný počet argumentů ? (1 2 3 4 .... 5 6 7


A jak zařídit korektní předání argumentů v případě bash -c  ' něcoskript.py {} x {}'

 A proč použití  -i + {} (nebo -I a symbolu) pokazí předávání n-tic

četl jsem v  manu, že xargs nějak spouští měně invokcí než je potřeba, kvůli výkonu. To by mi ale vysvětlovalo jen ten problém kdy  nepoužívám -i / -I g ve varientě bash -c vs plain ...... (druhý odstavec ... There will be many fewer invocations...)

Díky za osvětlení

(mimochodem, opět se stala lahůdka, že po odeslání se ukázalo, Litujeme, přístup byl odepřen. + při přihlášení v druhém tabu a návratu do prvního jsem dal REload+post , ale to vrací "Litujeme, formulář jste asi už odeslali". To je moc hezké, že to systém ví, . Ale možnost tam si vybrat, že opravdu ho chci poslat ,tam jaksi není)

[Reklama]

[jtrmal]

Protoze jste se v tom uplne ztratil. Musite se vratit uplne k zakladu.

Kód: [Vybrat]


$ seq 13 |xargs  echo  printf '(%s) (%s) ,\n' {} {}
printf (%s) (%s) ,\n {} {} 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13


Cili xarg zavola jen `printf (%s) (%s) ,\n {} {} 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13` a zbytek necha na bashi, aby si prebral jak chce.
BTW, kde jste vzal ze xargs pouziva by default '{}'? To plati pro (jen) pro `find -exec ...`

[jtrmal]

Jinak

Kód: [Vybrat]

seq 13 |xargs -L2   printf '(%s) (%s) ,\n'
(1) (2) ,
(3) (4) ,
(5) (6) ,
(7) (8) ,
(9) (10) ,
(11) (12) ,
(13) () ,


[Franta Kučera]

Tyhle věci jsou někdy záludné, ale pomůže si to rozebrat na jednotlivé části, které se dají zkoumat a pochopit jednotlivě.

1) Doporučuji si napsat program/skript, který vypisuje svoje argumenty - stačí to v Bashi:

Kód: [Vybrat]

#!/bin/bash

echo "CLI argumenty:"
for ((i=0;i<=$#;i++)); do
        echo "  argv[$i] = ${!i}"
done;

tenhle skript pak pouštíme na místo jiného programu tam, kde si nejsme jistí, co se děje a jaké argumenty se kam předávají. Pomáhá to vysvětlit případy, kdy nevíme, jestli se nějaký příkaz spustil víckrát s menším počtem argumentů nebo jednou se všemi dohromady, nebo když nevíme, zda a jak se pracuje s hodnotami v uvozovkách a apostrofech.

2) Příkaz printf podporuje více argumentů, než kolik jich bylo zadáno ve formátovacím řetězci - prostě to celé opakuje pořád dokola (těch argumentů by měl být ideálně násobek, ale pokud nějaký chybí, tak je hodnota jen prázdná a taky to projde).

Kód: [Vybrat]

$ printf '%s=%s\n' a b c d
a=b
c=d

$ printf '%s=%s\n' a b c
a=b
c=