Práce jako OSVČ a podnikatelské riziko

[Jakukkub]

Ahoj, rád bych se zeptal zkušenějších jak to je při průserech, když člověk dělá jako osvč (čti švarc). Nese osvč podnikatelské riziko firmy, nebo ne? Asi záleží na tom co by eventuelně bylo ve smlouvě, ale jaký bývá většinou postup?

Edit: Zajímají mě i "jednorázové" věci typu jako omylem vymažu produkční databázi, ale i třeba dlouhodobá práce, jako třeba špatně naprogramovaná featura, která nefunguje jak má a pak se musí předělávat

[Reklama]

[Tomáš G.]

Jako OSVČ ručíš za případné škody veškerým svým majetkem. Tady mi dává mnohem větší smysl s.r.o., kde pokud vyloženě nezadupeš, tak ručíš majtekem s.r.o. Pokud se dobře pamatuji, tak i svým majetkem jako statutár ručíš jen v případě, že nejednáš s "péčí řádného hospodáře", což asi není případ, kdy se prostě spleteš.

[jjrsk]

Probiralo se tu tu nedavno, sro nic neresi. Jesli si myslis, ze sro zavres a obratem si zalozis dalsi, tak to je naprosto krasnej priklad na poskozovani veritelu. Sro ruci omezene za rekneme "ekonomicke" aspekty. Tudiz pokud treba nezaplatis cojavim elektrinu v kancelari, protoze na to nemas, tak dodavatel dostane maximalne to ruceni (a majetek firmy).

Apropos, penize ktere dostane sro nepatri jednateli, jak si spousta lidi porad mysli. Patri tomu srocku a jednatel/majitel snimi nemuze nakladat. Tudiz si ty penize nemuzes vzit, a neco si za ne koupit. Pokud neco kupujes, musi to byt v zajmu firmy, jinak sme opet u poskozovani veritelu.

Kdyz dodas neco co nefunguje, tak na to musis dat zaruku a vyresit  to tak jako tak. Typicky dokud to nefunguje tak nedostanes zaplaceno. A typicky se faktury plati az po predani a otestovani hotoveho dila = nikoli mesicne.

Ani jako zivnostnik neodpovidas za vse. Odpovidas vzdy za skody ktere si zpusobil prave svoji neodbornou cinnosti. Takze pokud se hrabes v databazi, a neudelal sis jeji zalohu, je to tvoje chyba. Pokud mas (pisemne) ze zaloha existuje, a pak se ukaze ze ne, je to chyba zakaznika.

Na smlouve nezalezi, je to ze zakona.

[.]

U s.r.o. je potřeba rozlišit, jestli se jedná o tzv. jednomužnou společnost, anebo je tam víc osob. Pokud se bavíme o té první variantě, kdy je jednatel zároveň i jediný společník, pak i kdyby nakrásně bral peníze a společnost poškozoval (nikoliv nějaké věřitele, kde by se tam vzali), tak může společnost akorát vymáhat náhradu škody po něm, což je pochopitelně utopie, protože jednatel v pozici statutárního zástupce nebude žalovat sám sebe.

Celkově je takřka vždy výhodnější fungovat jako s.r.o., než jako OSVČ. Snad s jedinou výjimkou, a to jsou výdajové paušály, které spoustě OSVČ umožňují platit de facto nulovou daň.

[Vít Šesták (v6ak)]

No, mám takové tušení, že použití peněz sročka může řešit nejen jiný společník (který u jednomužné společnosti není), ale i BÚ, kterému se nebude líbit optimalizace berní…

[Reklama]

[.]

O nějaké optimalizaci řeč nebyla, šlo o to, jestli jednatel může volně disponovat s penězi firmy. Co se týká FÚ, tak ten vezme příjmy a výdaje, přičemž pokud je všechno v pořádku, tak nebude zkoumat, co se děje s penězi s.r.o. (rozhodně ne ve smyslu, že by je začal přepočítávat, jestli si náhodou jednatel něco nestopil pro sebe). A další věc je samozřejmě ta, že jednatel může peníze firmy použít pro její potřebu, přičemž ale nemá žádnou povinnost tyto náklady jakkoliv přiznávat ve smyslu daní, tj. může např. pořádat firemní párty na horách na pronajaté chatě, ale doklady od tohoto nemusí přiznávat pro účely daně. Tím se pochopitelně dá v pohodě pokrýt i vlastní potřeba jednatele.

[honzako]

Když si společník vezme peníze sro, musí je zdanit 15%!
A samozřejmě to musí být vyřešeno účetně.

[jjrsk]

... zástupce nebude žalovat sám sebe.

To si zjevne vubec nepochopil, budou ho zalovat ti poskozeni veritele, a soud ho odsoudi. Tu zpusobenou skodu pak bude platit ze sveho veskereho majetku, uplne stejne jako ten zivnostnik.

... pochopitelně dá v pohodě pokrýt i vlastní potřeba jednatele.

Aha, tady nekdo netusi, jak funguje ucetnicvi. Presne toto samozrejme udelat vubec nemuzes. Zjevne nechapes, ze je rozdil, a to naprosto zasadni, mezi tim co je danove uznatelny naklad, vs zpronevera (coz je trestny cin, i kdyz zproneverujes penize vlastni firmy).

Firmy musi vest ucetnitvi prave proto, aby bylo jasne videt, kolik penez (a za co) prislo, a kolik penez (a za co) odeslo. A vysledkem musi byt nula. Pokud neni, tak to je prvni za co ti financak pujde po krku, a to i v pripade, ze ten rozdil bude v halerich. Protoze tam okamzite zacnou cout nejaky podfuk.

[jjrsk]

Když si společník vezme peníze sro, musí je zdanit 15%!
A samozřejmě to musí být vyřešeno účetně.

Spolecnik si zadne penize vzit nemuze. Mzdu si muze vyplacet z pozice zamestnance. A ze mzdy se odvadi mnohem vic. A pozor, ani tu mzdu si nemuze stanovit libovolne - pokud by v danem oboru vyrazne prekrocila obvyklou vysi, tak si opet muze pekne nabehnout.

Spolecnik si muze vyplatit podil na zisku (pokud samozrejme nejaky vznikne a je ucetne radne vykazan).

[.]

Proboha jací poškození věřitelé??? Když je normálně fungující s.r.o., tak kde by se věřitelé nabrali? Nějak tady splácáváš páté přes deváté.

Jinak statutární zástupce je odpovědný ve vztahu k firmě, nikoliv k nějakým případným věřitelům. Ti případní věřitelé mohou vznášet nároky na firmu, přičemž firma je pak může vznášet na statutární zástupce, ovšem pokud je ve firmě pouze jeden společník a jeden jednatel tatáž osoba, tak ta nebude žalovat sama sebe.

FÚ vůbec nezajímá, jak firma s penězi hospodaří. Firma má příjmy a výdaje, z rozdílu odvede daň a tím je pro FÚ věc uzavřená. Kdyby se měli úředníci babrat v každém s.r.o. a do detailu zkoumat, jestli si náhodou jednatel z firemních peněz nezaplatil někde večeři a pod., tak by na to nestačilo ani tolik úředníků, kolik je firem. Prostě je to pitomost na ultimum.

[.]

Mimochodem společník nemusí být nutně také statutární zástupce (jednatel). Opět tady někdo motá hrušky s jablky.

[L..]

Firma má příjmy a výdaje, z rozdílu odvede daň a tím je pro FÚ věc uzavřená.

No, ne, no. Ne každý výdaj je danově uznatelný, jsou odpisová třídy atp. Když si zaplatíš soukromou večeři z firemních peněz, tak to není daňově uznatelný výdaj. Samozřejmě není to tak, že tě bude hned u východu z restaurace sebere zásahovka, ale když to budeš dělat častěji, tak na to přpadná kontrola narazí.

[anonacct]

Podle mě je případné odškodné naprosto nevymahatelné. Jsou to jen filozofické diskuze teoretiků

Jediný případ, kdy by po tobě mohl někdo něco vymáhat je, kdybys uzavřel smlouvu o dílo a byl dodavatelem celého komplet řešení pro tu firmu, a něco takového nebudeš dělat jako jednotlivec, ale spíš jako firma necháš si to řádně zaplatit.

Takže, pokud si švarc OSVČ, a pracuješ na nějakém projektu, na kterém pracuje dalších 100 lidí, tak ti nikdo nemůže dokázat, žes udělal nějakou kritickou chybu, protože proces začleňování tvoji změny musí odsouhlasit další lidi a celé se to musí testovat. Pokud něco kritického projde, tak je za to zodpovědných dalších X lidí, v podstatě výš postavených než ty. A druhá věc je, že v korporátech si prostě jen lopata co implementuje něco podle zadání. A pokud je špatné zadání, tak opět nejsi zodpovědný ty, ale ten architekt co ho připravil.

Jediné na co bych si dával pozor je, abys nestrčil nos do produkčního systému, to nech na těch co jsou za to zodpovědní a placení. Prostě, měj co nejmenší práva, co nejmíň přistupů do různých služeb, a nedělej nic extra pro nikoho dalšího.

K tomu bych ještě dodal, že normální firma tě do produkčního systému nikdy nepustí a bude to mít zautomatizované. V praxi se ale setkáš i s tím, že nějaký jouda něco někde manuálně uploaduje a pak pouští - od takových ruce pryč.

[marwyn]

Když si společník vezme peníze sro, musí je zdanit 15%!
A samozřejmě to musí být vyřešeno účetně.

Společník si ovšem peníze může vzít jenom ze zisku, o jehož rozdělení rozhodne valná hromada. Takže nejdřív se z těch peněz odvede daň z příjmu právnických osob 19%, pak si je vezme společník a odvede z nich 15% daň z příjmu. Sociálku a zdravotku z toho neplatí. Tedy po založení firmy si společník může nějaké peníze vzít až někdy v dubnu následujícího roku. Pokud si bude jako jednatel během té doby vyplácet odměnu větší než 2500Kč měsíčně, bere se to jako mzda se vším všudy.

[jjrsk]

Mimochodem společník nemusí být nutně také statutární zástupce (jednatel). Opět tady někdo motá hrušky s jablky.

Paty pres devaty tu placas leda ty. Bavime se tu o jednomuzem sro, jde je jediny spolecnik a jednatel zaroven.

Veritel je kazdy, komu neco dluzis (coz muze byt i zpusobena skoda). A pokud se ten veritel nemuze hojit na majetku firmy, protoze si ji vytuneloval a jeji majetek zproneveril, bude zalovat prave tebe.

Nezaplatis dan, veritelem je stat, nezaplatis teplo, veritelem je teplarna, rozflakas server, veritelem je jeho majitel. Ve vsech pripadech, pokud se zjisti, ze si penize firme ukrad, tak si muzes jit sednout. Jednoduse proto, ze to nejsou tvoje penize. Narozdil od zivnostnika. Ten jine nez svoje penize nema.

...

... jako firma mas celou radu dalsich povinosti. Kuprikladu musis vytvaret rezervy atd atd. Takze si ani cely zisk vzit nemuzes.

Je tu proste cela rada pomerne zasadnich rozdilu v nakladani s majetkem vuci zivnostnikovi, kde se nerozlisuje, co je tvuj a co firemni majetek. Ma to pak pochopitelne mnohem vyssi provozni naklady. Osobne znam nejmene 10 lidi, kteri naopak srocka zrusili a presaltrovali na zivnost. Pokud neoperujes radove alespon v desitkach Mio Kc rocne, je to jednodussi a levnejsi.