Je rozdiel vidiet v sw, ze pracuje na ulohe, ktora je dajme tomu nacenena na tyzden a po tyzdni sa dozvies, ze to nestiha lebo.. a to, ked kazdy den vies co uz je hotove a operativne vies riesit pripadne posunutie terminu.
Dát někomu úkol na týden a po týdnu zjistit, že se to nestihne, je prostě špatně. Plánovat se má po co nejmenších dílech a automaticky tak vzniká nějaký ukazatel kompletnosti a náročnosti.
Já to tak dělám i sám pro sebe. Vytvářím si větší počet co možná nejvíce atomických úkolů, ano, mám jich stovky, ale zvládám i desítky denně (když se mi chce
) a navíc jde dost často poznat, s čím bude problém, zdržení, kde je nutné ještě něco dostudovat nebo se bude čekat na nějakého dodavatele. S úkolem "na týden" to dost často poznat není. Takhle se dá snadněji plánovat i prioritizace úkolů, případně jejich přehazování na někoho jiného. Tohle úkolování používám i pro SVJ apod.
A ano, na tohle všechno je software a je dobré jej používat.
A upřímně řečeno, s různými technikami na plánování týmu jsem se setkal výhradně u lidí, kteří neměli páru o tom, co se vlastně dělá a jak se to dělá. Jednoho kámoše, kterej se nějak omylem stal vedoucím v jedné státní instituci jsem moc nepotěšil tvrzením, že by měl vědět, co se tam dělá a proč a potom bude umět plánovat. On, stejně jako ostatní manažeři (které jsem potkal), chtěl zázračnou techniku na plánování práce pro IT oddělení. Klasické "vůbec nevíme, co děláme, ale máme termíny".