Tak nám prosím řekněte, ten Váš. Jinak s Vámi nelze diskutovat ...
Jelikož Ivan mluvil o USA, bral jsem civilizaci jako komplexní společenství lidí ve víceméně moderním pojetí.
Díky za definici. Přesto stále přesně nevím, co si pod tím mám představit, zdá se mi to příliš obecné. Ale jestliže mluvíš o Americe, tak jsi naprosto vedle!
Neboť ji právě nejvíce formovalo protestantské křesťanství. Všude kam první osadníci přišli, tak ze všeho nejdříve postavili kostel. Vidíš snad to v každém filmu a v Americe je kostel bez přehánění skoro na každém rohu. A je to právě protestantská etika, co formovala Ameriku (ve tvém podání civilizaci) do dnešní podoby. V tomto směru odkazuji na velmi zajímavou práci z Univerzity Karlovy, Fakulty sociálních věd.
Viz zde https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/41000/BPTX_2010_2__0_292318_0_110687.pdf?sequence=1
Je to tam velmi hezky a podrobně popsáno. V závěru se konstatuje toto: "Všechny popsané momenty tedy podporují závěrečné tvrzení, že jedinečnost americké demokracie a její geneze byly velmi silně poznamenány vlivem protestantského náboženství."
Základy a stavební kameny nikdo AFAIK nezpochybňuje, to je prostě historický kontext. Ale to, že něco vyrostlo z nějakých historických kořenů, neznamená že to je JEDINÁ správná cesta, a dokonce ani že to je ta objektivně nejlepší (spíš že to byla ta asi nejméně špatná z těch v daném místě a čase schůdných). Je to jen jedna z možných, a zrovna to byla ta pro nás šťastná.
Když si představím, o kolik rychleji se mohla věda rozvíjet, kdyby neexistoval Mohamed a nedošlo k islamizaci zoroastristické Persie, křížovým válkám, a éře Temna, chce se mi brečet.
Promin, ale motáš páté přes deváté.
Napíšu jen kupříkladu toto. V jakém civilizačním okruhu se nejvíce daří vědě? Musíš uznat, že v naší se zcela zřetelnými židovsko křesťanskými kořeny.
Doba temna nemá co dělat s vědou. Zde šlo spíše o politiku a národní sebeurčení Čechů. Věda se na našem území v té době rozvíjela (kupř. křížení Mendele a jiní), stejně jako jsme byli průmyslově tou nejrozvinutější částí Rakouskouherska (kupř. Křižík a jiní.)
A křižácké výpravy s vědou či nevědou už nemají vůbec co dělat.
Naše kořeny jsou především řecko-antické - tehdy se zformoval náš způsob uvažování o světě. Křesťanství bylo stejně temné jako současný islám, dokud ho lidé jako Tomáš Akvinský a později renesance nepřiblížila právě té antické tradici. Stejně tak judaismus je jinak náboženství úplně naprd a ničím se moc neliší od ostatních z té doby, kromě monoteismu. Věda se tam nijak zvlášť nerozvíjela, stejně jako se nerozvíjela u raných křesťanů a nerozvíjí se dodnes v těch prvních křesťanských státech Blízkého Východu, kde navíc bude v blízké době křesťanství definitivně vymýceno islámem, protože neposkytuje žádnou výhodu.
Křesťanství a židovství byl možná kořen, ale leda tak přes naši cestu a bylo ho nutné tak nějak přiříznout, aby se příliš nepletl. Našimi kořeny jsou antická filosofie a křesťanství tu úspěšně přežilo a rozvinulo se jen díky tomu, že ji jeho učenci studovali a z velké části přijali za vlastní.
Takže OK. I řecko-antické. Souhlas, vždyť i Nový zákon je napsán v řečtině s jejími výrazovými prostředky a to se v ní i promítá. A už jsem tady psal, že právo a politiku máme odvozenu ze Starověkého Řecka a Říma.
Nicméně tvrzení, např. že judaismus je náboženství naprd, je hodnotových soudem, prostým důkazu. To jako tvrdíš Ty, co žádáš tvrdá data? Jak mi tedy odpovíš na to, že právě Židé s judaistickými kořeny jejich uvažování, jsou počtem největší nositelé nobelových cen? (Samozřejmě netvrdím, abys to zas nerozporoval, že nutně jsou všichni věřící či judaisté).
No a stejně je na tom, Tvé hodnocení, že křesťanství byl možná kořen, který bylo nutno přeříznout. Jak toto odpovídá skutečnosti, že právě mezi vědci je nejvíce (hodně, ať nežeru) věřících? Viz u nás např. Dr. Grygar a jiní.
Nepsal jsem "přeříznout", ale "přiříznout". Současná katolická věrouka a evangelické církve jsou dost vzdáleny tomu, jak to vypadalo těsně po 1. Nikajském koncilu a tím více tomu, čemu věřili první křesťané někde na území současné Sýrie a v římských katakombách před ním. Prostě si vzali historickou figurku (a ani to není tak úplně jisté), kterou použili pro své uměle vytvořené (nebo spíš vytvářené) institucionalizované náboženství. Katolická modloslužba není nic jiného, než potřeba přiblížit tehdy nově propagované státní monoteistické náboženství lidem - "lidé jsou zvyklí na polyteismus, tak to nějak sklubte s křesťanstvím - voila, tak budeme mít svaté, kteří sice nejsou žádnými bohy, ale klidně se k nim můžete modlit a stavět jim svatostánky, protože jsou specialisti na typizované přímluvy, jako byli dříve specializovaní jednotliví bohové".
Nobelovy ceny bych zrovna moc nevytahoval, to je v první řadě politická otázka - ano, i v tvrdých vědách. Židovství s tím může souviset leda tak, že na prestižní vedoucí pozice se dostávají lidé s bohatým zázemím a rodinnými vazbami. Věda už dávno není one-man-show a Nobelova cena je spíš oceněním celého týmu, čítajícího i stovky lidí. Ale třeba židovský kalendář patří mezi ty nejpitomější, které kdy kdo na Zemi vymyslel a používal.
Psal jsem o křesťanství a judaismu, ne o víře jako takové. Víra je pro vědce dost důležitá hnací síla - podobně jako Kolumbus věřil, že někam dopluje, musí i vědec věřit, že jeho práce má nějaký smysl a že cesta, po níž se vydal, někam vede. A že jsou tu věci, které (zatím) přesahují naše chápání - jinak by se do vědy asi vůbec nemohl pouštět.
Nechápu, co pořád všichni máte s tím Grygarem. Už jsem to psal někde úplně na začátku. Jeho vědecký přínos astronomii je - nic ve zlém - limitně se blížící nule. Kus velké práce za ním je především na poli popularizace vědy. Což není málo, znám spoustu "vědců" (rozuměj vědeckých pracovníků různých ústavů), jejichž přínos společnosti je čistá nula, nebudeme-li uvažovat záporná čísla. A tady klidně můžu prásknout, že si ho kvůli jeho katolictví jeho kolegové často dobírají, zejména v souvislosti s Bludnými balvany.
Že někdo věří v "něco", co přesahuje ryze materiální podstatu světa, to mi připadá vcelku přirozená lidská vlastnost a sám jsem přesvědčen o tom, že "něco" tady je - ale spíš že jsme "toho" součástí, že se na "tom" podílíme, než že by nás "to" jen řídilo, stvořilo nebo jinak ovládalo bez naší vůle, ale připadá mi padlé na hlavu, že bychom se k "tomu" měli nějak modlit, mlátit hlavou o zem nebo kvůli "tomu" stavět nějaké svatyně či věřit, že to "to" se sem seslalo v podobě člověka počatého neposkvrněným početím a dělalo zázraky a podobné pitomosti nebo že "to" někoho osvítilo a zjevilo mu Písmo svaté. To je prostě směšné a dost silně pochybuji, že by mě sebegeniálnější tomuto věřící vědec dokázal přesvědčit o opaku (spíš by to byl důkaz, že formální logika či objev něčeho významného s genialitou zas tak moc nesouvisí).
1967 Odpovědí
1244835 Zhlédnutí