Spuštění větráku až při 75 °C

[Eskymák]

Pokud je ve skříni špatná cirkulace čerstvého vzduchu tak se může větrák točit jak chce a stejně to neuchladí, protože přes chladič kolem dokola proutí stále ten samý, již ohřátý vzduch.

Místo řešení chladiče procesoru bych řešil samotnou skříň, neboť pak nemůže být problém uchladit ATOM skutečně pasivně nebo třeba jen průvanem ve skříni s jediným pomalým ventilátorem.

[Reklama]

[Pavouk106]

Pošli fotky.

Budou večer.

to uz se to resilo, zalezi na vetraku, jestli ho pres pwm vypnes.

fancontrol mi vetrák dokáže regulovat, i když jde o třipinovej konektor. Vypnout větrák jde, 0 je prostě 0.

Pokud je ve skříni špatná cirkulace čerstvého vzduchu tak se může větrák točit jak chce a stejně to neuchladí, protože přes chladič kolem dokola proutí stále ten samý, již ohřátý vzduch.

Spousta lidí mi tohle říká (říkala). Ten počítač takhle provozuju téměř dva roky a je to pořád stejný. CPU do 60, teplota v bedně do 40. Je mi jasný, že tím pádem se CPU "chladí" teplým vzduchem, ale tak to bude i nadále. Tenhle počítač má bejt totálně bezúdržbovej = žádnej prach v něm = nemít se tam kudy dostat. Jak jsem psal - mám ho dva roky a za tu dobu nebylo potřeba čistit :-)

[Goheeca]

Ta životnost se hlavně snížila od té doby, kdy RoHS donutila výrobce používat bezolovnaté pájky. Commodora z osmdesátých let zapnu a pár let starý laptop často už ne.

Jenže právě to olovo tam práv způsobovalo to, že spoj lépe snášel teplotní rázy a vyhřívání.
Kdyby tvůj Commodore hřál 120W, tak by dávno taky nefičel olovo neolovo.
Bez toho olova to jen chcípne dřív, ale důvodem je "vyhřátí spoje" ne nepřítomnost olova.
Určitě si nemyslíš, že olovo tomu dodává nějakou zvláštní kouzelnou auru.

Olovo právě dodává vyšší životnost (snižuje pravděpodobnost poruchy).

[Goheeca]

Olovo právě dodává vyšší životnost (snižuje pravděpodobnost poruchy).

... během určitého počtu provozních hodin, tvaruje křivku poruchovosti v závislosti na čase.
Dále se dá napsat, že nepřítomnost olova v pájce je podmíněnou příčinou vyšší poruchovosti a kdo ví možná i nepodmíněnou, jestliže se bezolovnatá pájka samovolně (ve stabilních podmínkách) rozpadá rychleji, ovšem to by stejně byla zanedbatelná příčina.

[Eskymák]

Pokud je ve skříni špatná cirkulace čerstvého vzduchu tak se může větrák točit jak chce a stejně to neuchladí, protože přes chladič kolem dokola proutí stále ten samý, již ohřátý vzduch.

Spousta lidí mi tohle říká (říkala). Ten počítač takhle provozuju téměř dva roky a je to pořád stejný. CPU do 60, teplota v bedně do 40. Je mi jasný, že tím pádem se CPU "chladí" teplým vzduchem, ale tak to bude i nadále. Tenhle počítač má bejt totálně bezúdržbovej = žádnej prach v něm = nemít se tam kudy dostat. Jak jsem psal - mám ho dva roky a za tu dobu nebylo potřeba čistit :-)

Proč to tedy řešíš? Jakou životnost od toho počítače očekáváš? Proč ti vysoká teplota po dvou letech vadí? Hodláš do toho něco investovat? Kolik?

V uzavřenej bedně je i sebelepší chladič k ničemu. Vysoká teplota je holt daň za tu bezúdržbovost. Osobně radši jednou do roka ten prach zevnitř vysaju, nebo jen vyčistím filtry na vstupu a nemusím řešit přehřívání.

bezúdržbový počítač by měl být imho postaven jinak. Nejlepší řešení chlazení se mě v tomhle ohledu zdá přenos tepla na samotnou skříň, která pak bude sloužit jako velký chladič, takže uvnitř není žádná cirkulace vzduchu (a prachu potřeba). Ale to už je o něčem jiným že...

Proč chceš ten větrák zpomalovat/zastavovat? Jen tak nebo ti vadí hluk nebo co? Mě přijde nesmyslný nechat teplotu vystoupat na 75°C, pak to zchladit na 40°C a opět nechat ohřát na 75°C a tak kolem dokola, jako na houpačce. Pravděpodobně to nebude dělat ničemu dobře.

Jo a mimochodem, je třeba si uvědomit, že větrák na CPU ofukuje i napájecí kaskádu a další komponenty okolo, takže to že má CPU teplotu do 75°C neznamená, že se nemůže hřát něco jiného.

[Reklama]

[Blaazen]

To je podivně položená otázka. Spíš bychom se měli zabývat tím, jestli dvě stejné komponenty, např. základní desky, jedna zapájená olovnatou a druhá bezolovnatou pájkou, budou mít stejnou životnost při stejném používání.

Myslím, že ta otázka je položená naprosto přesně a dobře, jen ze sebe děláš schválně blbce, že to nechápeš.
Co tedy myslíš, že poškozuje ty desky?
Nepřítomnost olova nebo to vypalování?

Za nižší životnost komponent pájených bezolovnatou pájkou podle mě může
1) Větší tepelné namáhání už při výrobě (bezolovnaté mají vyšší bod tání)
2) Bezolovnaté pájky jsou tvrdší a tvrdší znamená křehčí. Křehnutí způsobuje studené spoje. Křehne to právě častým zahříváním a chladnutím, tj. používáním.
Je mi jasný, že u nepoužívaný elektriniky na tom nezáleží.
Proto jsem otázku nazval podivnou, protože mě nutila si vybrat mezi věcmi, co spolu souvisí.

Omlouvám se za ten příklad s Commodorem, to je fakt že posledních 15 let jsem ho skoro nezapnul  . Šlo mi opravdu porovnání životnosti stejných komponent se stejnou intenzitou používání, jen s rozdílem v použité pájce. Chtěl jsem tím říct, že v době Commodora měla elektronika obecně vyšší životnost.
BTW, Commodory taky pěkně topily. Kdyby byly pájeny bezolovnatě, tak kdoví, kolik by vydržely.

[KapitánRUM]

Samozřejmě že to olovo v pájce mělo svůj význam, jinak by EU nikdy nedala výjimku pro speciální elektroniku.
Nicméně příčinou zvýšené poruchovosti jsou trhliny ve spoji vzniklé obvykle tepelným namáháním.
Odstraň příčinu trhlin a je jedno, jestli ta pájka bude olovnatá nebo bezolovnatá.
Dá se jednoduše říct, že zařízení pájené bezolovnatou pájkou provozované při stabilní teplotě 35 stupňů a za odstranění vibrací, vydrží asi tolik, co vydrželo zařízení pájené pájkou s příměsí olova provozované v provozních teplotách -40 až +80 stupňů.

Olovo mělo myslím i další důležité vlastnosti, než jen změkčení spoje a zlepšení jeho mechanických vlastností, například zlepšovalo smáčivost. Tam kde se ti teď bezolovnatá pájka chytne jen na 1/2 plošky se olovnatá chytla na celou plochu. A zase, menší plocha kontaktu + tvrdší pájka = vyšší pravděpodobnost vzniku praskliny. Dále to je i chemická stabilita, kdy olovo je poměrně ideální antikorozní nátěr, pokud kontakty začnou korodovat, tak zoxidovaná molekula má obvykle větší objem než atom nezoxidovaného kovu. A protože plyn proniká i do kovu díky mikropórům, dochází k oxidaci i uvnitř toho spoje, kdy molekuly oxidu trhají spoj zevnitř = zase zvyšují šanci na vznik trhlin.

Slovní úloha pro ekology.
Zadání:
Ocelový most natřený suříkovou barvou (oxid olova), váha spotřebované barvy=500 Kg, doba životnosti nátěru +80 let, nátěr drží.
Ocelový most natřený barvou vyrobenou z ropy obsahující rozpouštědla a hromadu dalších sráčů, doba životnosti nátěru 5 let, nátěr se loupe, životnost mostu se podstatně sníží.
Životnost mostu je 80 let.
Otázka:
Kolik tun barvy se uvolní do přírody v případě, kdy se nepoužije suříková barva, kolik energie se spotřebuje na výrobu této barvy, kolik ropy se spálí na dopravu barvy na místo, o kolik bude vyšší celkové znečištění oproti suříkové barvě, kolik energie bude potřeba na zvýšené opravy mostní konstrukce a jaký je celkový ekologický přínos oproti suříkové barvě.

Otázka pro lékaře:
O kolik méně jedovatá je směs těžkého kovu cínu ve směsi se stříbrem, které způsobuje autoimunitní poruchy oproti směsi cínu a olova.
Cín, olovo, stříbro, antimon jsou obvykle jedovaté buď přímo jako prvek nebo ve formě solí.

[Pavouk106]

KapitánRUM: Konečně slíbená fotka (klikni pro plnou velikost)

Co je na fotce - vpravo nevyužité 3.5" a 5.25" pozice (až koupím disky, budou tam disky), vpravo dole leží 2.5" disk vzhůru elektronikou, vlevo je samotná deska.

Co je na desce - vpravo nahoře dva chladiče, horní je od CPU, dolní je od můstku, vlevo od nich je žlutá nálepka na RAM, vpravo dole je jižní můstek (bez chladiče, skoro není vidět).

Větrák visí na gumách. Jeho horní hrana se dotýká bočnice, když je bedna zavřená. Spodní strana je víc utopená (cca 5cm od bočnice), takže větrák je nakloněný a nabírá spodní vzduch od bočnice a fouká ho nahoru na chladiče.

všechny díry v bedně jsou zalepené izolační páskou a průhlednou folií.

Chci kritiku :-D

[JardaP .]

Chci kritiku :-D

Odlepit vse, co blokuje diry, poridit diry do bocnice v miste ventilatoru, aby mohl brat vzduch z venku. Jednou za rok az dva vyluxovat. Eventuelne na stupni diry prilepit nejaky filtracni material, treba nejaky HEPA filtr z vystupu vysavace a pak luxovat jednou za pet let.

[KapitánRUM]

Levné řešení už zcela přesně popsal JardaP.
Vyříznout díru, udělat krátký tunel, ať si ventilátor puštěný na minimální otáčky saje vzduch přímo zvenčí a dál se o teplotu nestarat, měla by tak jako tak klesnout pod padesát stupňů.
Drahé řešení by v tomhle případě bylo nesmyslné.
Filtr je sice dobrý, ale různé mřížky a filtry zvyšují hlučnost.
Šel bych raději do toho občasného luxování.
Jedním z triků je dát počítač výš, u země se drží víc prachu.

Jinak se mi to líbí, nelíbí se mi provedení výrobce, který tam mohl připravit uchycení pro lepší fučák.
Pokud by se ti nechtělo řezat do skříně, přidělal bych alespoň nahoru nějakého takového malého hajzla: http://www.alza.cz/airen-red-wings-50-d145925.htm (Vybrat něco tichého.)
Bohužel, velký dobrý fučák se dá vyrobit myslím vždy kvalitněji a tišší, než malý fučák.

Můžeš si zkusit koupit i dvě heatpipe, jednu jsem kupoval tuším za 50,- Kč.
Heatpipe asi doma nebudeš schopný naplnit, takže ti nezbude nic jiného, než je přišroubovat, já je taky šrouboval, HTPPE může při pájení bouchnout. Normálně použiješ dlouhý kus plechu ohnutý do písmene U a roztáhneš mu pacičky. Mezi plech a heatpipe použij teplovodivou pastu. Přichytit heatpipe k chladiči bude asi těžší, budeš muset pilníkem vypilovat drážku. Nejlepší by bylo heatpipe připájet, ale doma je nenaplníš. Já bych to přišrouboval a přidělal amalgáme, nebo pomocí alternativy typu Fieldův kov.
Vtip je v tom, že jak odvedeš teplo do celé skříně, tak tu už jen tak na víc jak padesát stupňů neohřeješ a fučák by vlastně nemusel být potřeba. Mimo to heatpipe potřebuje vhodnou pracovní teplotu, což je MYSLÍM rozdíl cca deseti stupňů mezi chladičem a zdrojem tepla.

Kapalný kov se dá celkem slušně koupit a po zatvrdnutí ho jen tak něco nezlomí.
http://www.alza.cz/coollaboratory-liquid-ultra-d163938.htm
Ostatně amalgám v hubě je taky směs kovů.
Amalgám si můžeš i namíchat, jako základ lze použít jednu z těch teplovodivých past a přidat stříbro a cín.
Obojí se dá velice snadno získat.

Nicméně zapájet heatpipe a znovu jí naplnit by bylo jednodušší že, ale v domácích podmínkách...

Kdybys měl zbytečně hodně pěněz, řeknu, kup si lepší skříň.
Jestli to chceš rychle, udělej to co radí JardaP, radím to stejné.
Jestli to chceš extra jednoduše, přidej tam jen ten jeden větrák.
Jestli si s tím chceš hrát profesionálně, nech si udělat dva chladiče na zakázku přímo z mědi = odhadem tě vyjdou na pár stovek, přidej na každý heatpipe a ty naveď na tělo skříně. Nejspíš se pak obejdeš úplně bez fučáků a bude teplota nízká.
....

[KapitánRUM]

Heatpipe se připájet dá, ale chce to vzít vaničku s ledem, který se v mixéru namele na drť a smíchá se solí, třeba kuchyňskou.
Teplota té směsi klesne slušně nízko, snadno se člověk spálí.
Pájka se taví někde při 230-ti stupních.
Když budeš mít pájku s pořádným výkonem a pokud heatpipe na jedné straně dostatečně zchladíš, měl bys být schopný to zapájet.
Nejprve prohřeješ materiál třeba té skříně a uděláš zkoušku pájení, obecně je nejlepší povrch důkladně obrousit, protože pájka nerada chytá na pozink a na hliník třeba rovnou zapomeň. Pak tam zastrčíš tu heatpipe, práce v rukavicích je samozřejmostí a rychle pájíš, heatpipe se musí ohřát jen lokálně, navíc vede teplo, takže hned začne chladit pájené místo (bez výkonné pájky to nedáš).
Přišroubování a spojení pomocí amalgám-like kovu je podstatně jednodušší.

[JardaP .]

Teda, jak vas tu ctu, tak to by bylo prace, jak na kostele. Ja radsi budu luxovat. Zejmena kdyz uvazim, kolik je dnes zivotnost HW. Kdyby to clovek delal na 20 let, tak snad jeste mozna jo.

Take by se snad jeste dalo z venku na tu kastli prisroubovat velky kus zebrovaneho hliniku. Musel by byt prisroubovan na mnoha mistech a eventuelne podmaznuty termalnim tmelem. At ma teplo zevnitr kam prelezat a pak se pasivne chladit do okoli. Zejmena, kdyz to clovek postavi tak, aby zebra byla vertikalne, aby jimi vzduch mohl dobre prolezat. V pripade nouze by se dalo pouzit i nekolik popelnicovych chladicu z CPU, rekneme styl P III. Ale ty maji trochu moc husta zebra, aby se to snadno pasivne chladilo. Krome toho by to vypadalo tak, ze bych to radsi nikomu neukazoval. Ledaze by clovek nasel ruzne barevne a poskladal si z nich vkusnou mozaiku.

[Pavouk106]

Já vím, že jsem psal někde výš, že nejsem idiot, a to taky nejsem, ale ono by do začátku pomohlo dát mezi chladič a čip pastu. To udělá rozdíl 5 stupňů.

Každopádně mě ani nejde tolik o chlazení jako takové, ale pořád o tu funkcionalitu fancontrol - kterou jsme pravděpodobně vyloučili.

Teď offtopic: Mám doma dva "bloky" mědi (1x2x4cm), který plánuju použít "nastojáka" (stranou 1x4 na plochu čipu a tou druhou 1x4 na chladič Accelero X2 bez větráku a bez plastovýho krytu). Chladič bych tím dostal nad desku, takže by se měl pohodlně vejít. Pak by větrák neměl být třeba. Kdyby přece jen a ta 12ka by nebyla vhodná, mám i ten originál z chladiče :-)

Je po stále jen "projekt", protože ty bloky by potřebovaly vždy na jedný straně upilovat, jsou totiž střižený lisem, ne řezaný. A do toho pilování se mi moc nechce, aby to mělo ještě význam. Udělam doma rovnou čistou plochu? Alespoň tak nějak funkčně? Bude tenhle "tepelný most" fungovat? Přenese teplo na další, větší chladič?

Taky mám doma nějaký chladiče čipsetů základních desek... S pomocí pilky na železo se dají přizpůsobit...

[ernie]

Udělam doma rovnou čistou plochu?

Za dřevních dob domácích oprav motocyklů se kartery rovnaly na skleněné tabuli smirkovým papírem různé zrnitosti , vyleštit by to pak asi šlo lapovací pastou, nebo vídeňským vápnem.

[KapitánRUM]

Ernie má pravdu, nicméně lapování neplést s lampování (jak mě se občas plete) slouží k leštění a ne k úpravě sklonu.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Lapov%C3%A1n%C3%AD
I když se dá říct, že první hrubý smirkový papír je broušení a lapování začíná vlastně až někde od zrnitosti 200.
Hrbolatá plocha = představte si to jako pohoří v Tibetu, jak na to chcete pložit něco rovného?
Zrcadlově lesklá plocha = rovinky jako v Německu = pasty je potřeba jen trošička.
Jinak tahle redukce může pro tyto výkony fungovat docela dobře, ale měl bys lepší říct nějakému klempíři, aby ti to provrtal k vůli úchytům a k základně (nejlépe měděné) toho chladiče to připájel natvrdo. Natvrdo se pájí přímo mědí.
http://www.medportal.cz/trubky-v-tzb/odborna-instalace-medenych-trubek/pajeni-namekko-a-natvrdo
Myslím, že když si připravíš co přesně chceš, tak že ti to někdo šikovný zapájí a srovná jedním vrzem za 300,- za hodinu jeho práce.

Já bych ti dokázal udělat chladič zcela atypického tvaru z mědi, ale stálo by to víc, než lepší case