Nedá se nic dělat, prostě věřím. Důkazy a ani teorie jsem proto neměl. Možná tušení. Takže přiznávám uvěřil jsem - víra.
Jenomže ty důkazy a teorie nemáš ani teď. Prostě věříš.
Mně je křesťanství kromě tohoto v zásadě velmi sympatické. Idea "víry" mi připadá ve stylu toho, když léčitelé vykládají svoje pohádky nemocným lidem; pohádky léčitelů jsou z oblasti "zdraví", "víra" je v oblasti otázky "jak žít život, jak přemýšlet". Obecně vzato celá idea víry mi připadá jako mimořádně odporná záležitost.
Také jsem si všiml, že křesťanství v zásadě můžeš. Také jsem si kladl otázku, proč to "proboha" Bůh vymyslel skrze víru? Proč se lidem nezjevuje rovnou. Ale ono, kdyby se zjevil přímo, pak by padla veškerá etika a svoboda rozhodnutí jednat správně. A také Bohu do hlavy nevidím. Prostě je svrchovaný ve svém jednání a rozhodování.
Takže prostě víra. A dokud neuvěřím, tak to nemám. A že to je tvrzení v kruhu? Ano. A můžu si vymyslet třeba víru ve čtyř-dimenzionální špagetové monstrum, viz diskuze, kde to bude "fungovat" stejně. Také ano. Víru v Karkulku. No, také ano. Že to mohou být pouťové povídačky. Také ano. Pohádky léčitelů, no také ano. A že můžu být v tomto brán, jako obchodních s deštěm? No, rovněž ano ...
Jediné, co mohu říci. Osobně jsem se přesvědčil, že to funguje. Už jsem tady uváděl, že Bůh říká: "Vyzkoušejte mne." a jak se říká za zkoušku nic. To, ale není agitace, aby zas někdo, nevyskočil jako čertík ....
Ještě doplním.
Důkazy již mám. Ale těžko mi je budeš věřit, když to bude opět v rovině, že Ti budu říkat, co jsem zažil s Bohem. Zas to bude jen o víře, zda uvěříš pravdivosti toho, co budu říkat. Ono oči víry není jen básnický termín, ale víra mi neskutečně otevřela oči. Začal jsem vidět něco, co jsem před tím jen snad tušil či slabě vnímal. Ale jsme zas u toho, že Bůh to takhle rozhodl (skrze víru) ...
Někdo se tu ptal zda jsem z věřící rodiny či pozadí. No vůbec nejsem. A zda jsme neprošel nějakým traumatem
nebo bolestí, abych se k Bohu obrátil. Také ne. "Normální" studující dospívající... Snící spíše o holkách. Když v devadesátých letech byly evangelizace, přecházel jsem vždy zásadně na druhý chodník a myslel si své. No a nikdy by mne nenapadlo, že budu takto stát na druhé straně ... (Prostě jsem jednou odříkal jakousi bláznivou modlitbičku, aby Ježíš přišel do mého života. A ejhle On přišel.)
Zda je to postižení nebo výhra, k tomu se mnozí už fundovaně vyjádřili ... Konečné slovo bude mít Bůh. Za sebe to beru jako životní výhru, protože si uvědomuji, že mnozí takové štěstí neměli (nejsem lepší než jiní, mnozí jsou i lepší lidé, než já) Ale jiní to budou vidět jinak
, viz diskuze.
Jinak už asi fakt končím, chtěl jsem to stopnout na stovce, ale zas jsem se chytl ...
1967 Odpovědí
1242659 Zhlédnutí