U pokuty za prodlení bych se bál, že narazíš na nějakou drsnou chybu v cizí knihovně https://marcan.st/2017/12/debugging-an-evil-go-runtime-bug/ a co s tím jako budeš dělat.
U pokuty za prodlení bych se bál, že se do prodlení dostaneš v tomto pořadí:
1) kvůli tomu, že zákazník nebude mít připraveno to, co pro dokončení projektu potřebuješ od něj. Což je sice teoreticky jeho problém, ale u případného soudu záleží jenom na tom, jak dobře a věrohodně máš zdokumentovány zaměstnavatelovi překážky a jestli soud přesvědčíš, že to skutečně překážky byly - a že jsi na to svého zákazníka včas a prokazatelně upozornil.
2) kvůli neoborovým katastrofám. Např. lehneš s nemocí, nebo úrazem, vyhoří ti kancelář, nebo ti ji vykradou (a nejde ani tak o to, že bys neměl zálohy, ale o to, že to budeš týden čistého času řešit).
3) a až v poslední řadě bych se bál oborových katastrof jako je záhadný bug, co se nedá rychle odhalit.
Ale to už je podnikatelské riziko. Riziko, které řídíš tím, že u každého projektu zamyslíš tím, jak moc dobře to máš v malíku (kolikrát jsi dělal přesně stejné zadání) a podle toho nasadíš takovou cenu, aby ti pokryla to riziko, že se občas něco nepovede a nestihne. V praxi by to mělo být tak, že znáš ceny na trhu a vyhodnocuješ, jestli si věříš, že ti u toho daného projektu s daným zadáním ta cena pokryje to riziko a přinese přiměřený zisk (zisk navíc nad to, že sám sebe zaplatíš běžnou zaměstnaneckou taxu).
A opakuji, že to riziko vyhodnocuje podnikatel, který dodává ucelené dílo, v žádném případě ne někdo, kdo je sice OSVČ, ale fakticky pracuje podle pokynů zaměstnavatele.