Při rekonstrukci střechy jsem osadil bleskojistky od Broka a přivedl jsem k nim žlutozelenou licnu něco jako 10 nebo 16 mm2
Zeptám se - tedy na půdu jste dotáhl tu licnu odněkud z přízemí baráku, z té hlavní zemnicí sběrnice? Jak se tohle vlastně řeší u starších domů? Díky moc!
Pardon tenhle dotaz jsem přehlédl...
Protože jsme měli v tu chvíli elektro stoupačky ve vchodech pár let po rekonstrukci, a stoupací žíly mají průřez snad 25 mm2 (určitě ne míň než 16) tak jsem si vzal zem ze žlutozeleného můstku v nejvyšším patře.
Pokud bych tuhle možnost neměl, tak správná varianta je, uzemnit to na hlavní ekvipotenciální přípojnici (žlutozelenou uvnitř) na patě baráku = u nás je to v přízemí. Předpokládám, že existuje alespoň pospojení mezi vnitřní ochrannou zemí a uzemněním vnějšího hromosvodu (které má odpovídající parametry) - pokud toto není zajištěno, měl byste řešit ještě taky uzemnění pro hromosvod :-/ a ne, jedna tyč zatlučená do země to neřeší.
Dehnova bible cituje EN62305 v tom smyslu, že pokud máte anténu na střeše v ZBO 0b = ve stínu vnějšího hromosvodu, a dodrženo bezpečné oddálení, mělo by stačit uzemnění bleskojistek 4 mm2 mědi. Mám k tomu nějaké svoje náčrtky
zde. Pokud je anténa v ZBO 0a = není zastíněná vnějšími jímači, tak 16 mm2 mědi - což je zároveň
minimální dostatečný průřez mědi na jednotlivý svod vnějšího bleskosvodu. Prakticky "nouzově nahrazujete hromosvod". Uvedená čísla platí pro nejvyšší třídu/stupeň bleskové ochrany (norma jich rozlišuje několik) = v nižších třídách by teoreticky stačil menší průřez, ale já radši počítám s horším scénářem. Na okraj: všimněte si, o kolik větší průřez musí mít svod z oceli, a zejména z nerezu :-) Nerez má překvapivě vysoký měrný odpor.
115 Odpovědí
13042 Zhlédnutí