"Pouze" znamená "jenom". Nepíšete, že "je to nepraktické", píšete, že je to možné "pouze" když X. Což není pravda.
Ne, nepíšu, že je to
možné „pouze“. Píšu, že
reálné je „pouze“. Tedy že reálně, v praktickém životě, se ústní uzavření smlouvy používá pouze pro velmi jednoduché smlouvy. Možnost uzavřít ústně složitou smlouvu jsem nevyloučil, pouze jsem napsal, že reálně se s tím asi nesetkáte.
Ne-písemně se dají uzavírat i složité smlouvy, vždyť jste to sám napsal na příkladu přepravní smlouvy.
Já jsem ovšem psal o přepravní smlouvě, kterou uzavíráte nástupem do vozidla. To není ústní uzavření smlouvy.
BTW, i tady jste to napsal nejspíš nepřesně, protože jste nezmínil nákup jízdenky. Nejsem si jistý, jestli můžu pouhým nástupem do vozidla uzavřít přepravní smlouvu, když jsem před tím neměl nikde možnost vidět přepravní podmínky.
Ano, to je takový kolorit této diskuse. Já si předem ověřím v zákoně, než něco napíšu, a vy s tím pak začnete polemizovat, že je to asi nepřesné a že si myslíte, že je to jinak. Tak si to v tom zákoně laskavě najděte, když už jste se s tím nenamáhal před tím, než jste začal něco zpochybňovat.
No a stejně tak "polo-pravdivě" jste to napsal i s tou fakturou. Faktura je faktura svým účelem, vzniká tím, že ji vystavím a jako účetní doklad může sloužit - přijemci (!), pokud ji u něj podepíše člověk "zodpovědný za účetní případ" a účetní. Tím se ale faktura nestává fakturou, tím se faktura stává účetním dokladem.
Bavili jsme se o dokumentech, které mají alespoň nějakou minimální závažnost, vystupují v právních vztazích, je u nich možné zkoumat platnost apod. Pokud nemusíte vystavovat daňové doklady podle zákona o DPH, to vaše „vystavení faktury“ znamená akorát to, že někomu napíšete na kus papíru platební údaje, aby je někde nemusel lovit. Taková „faktura“ je závažná asi tak stejně, jako milostná psaníčka žáků ZŠ nebo „verše“ napsané na druhé straně účtenky z hospody. Zajímavá začne být až tehdy, pokud se ji příjemce rozhodne použít jako doklad prokazující účel vynaloženého nákladu a jako účetní doklad ji zařadí do účetnictví. Aby byla v účetnictví platná, musí mít všechny náležitosti účetního dokladu, tedy i podpis osoby odpovědné za účetní případ (může být nahrazeno podpisem souboru účetních dokladů). Když majiteli firmy do složky podepsaných faktur k proplacení přimícháte nepodepsanou fakturu, samozřejmě vás s ní vyhodí, protože nebude proplácet každou fakturu, kterou někde někdo našel, ale proplatí jenom takové, které prošly nějakým procesem, někdo je schválil, někdo zkontroloval, že splňují všechny náležitosti – a na závěr účetní svým podpisem stvrdí, že tohle všechno proběhlo a je to platný účetní doklad.
Něco jiného je to u plátců DPH, kteří jsou povinni vystavovat daňové doklady. Ti opravdu vystavují faktury jako daňové doklady, přičemž vystavení daňového dokladu jim ukládá zákon – v takovém případě skutečně faktura je podstatným dokladem, není to jen cár papíru jako ta vaše „faktura je faktura“. Faktura jako daňový doklad podepsaná být nemusí. Škoda, že jste nenapsal tohle, místo těch nesmyslů.
Jinak samozřejmě smlouva i faktura bez potřebných náležitostí je pořád smlouva nebo faktura, akorát nemají platnost smlouvy nebo faktury. Stejné je to u všech ostatních věcí v právu. Zákon před začátkem platnosti nebo účinnosti nebo po svém zrušení je pořád zákon, akorát není platný a účinný. Není to žádný nezákon.
O úletu s podpisem v ASCII už ani nemluvě...
Opět – nastudujte si to. Podpis je jméno osoby připojené k nějakému dokumentu. Na formě nezáleží. Když napíšete něco na papír rukou a na konci uvedete své jméno, je to podpis; když to napíšete na stroji a na konci rukou nebo strojem napíšete své jméno, je to podpis; když do patičky e-mailu napíšete „Mirek Prýmek“, je to (elektronický) podpis; když tam připojíte obrázek s naskenovaným podpisem, je to (elektronický) podpis; když ho podepíšete certifikátem, kde je uvedené vaše jméno, je to (elektronický) podpis. V některých případech nemůžete použít libovolný podpis ale je potřeba buď vlastnoruční podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis, v ještě závažnějších případech dokonce ověřený podpis.
Jsou to všechno drobnosti, kdybyste si nevymýšlel výmluvy a demagogie, řekl jednoduše "jasný, tohle jsem nenapsal úplně dobře", mohli být hotovo. To vaše vykrucování se a krkolomné zdůvodňování začíná být ale docela poučné a zábavné, budeme v tom dál pokračovat? 
Jsou to všechno drobnosti, kdybyste si nevymýšlel, že jsem to nenapsal úplně dobře, ale přečetl si pořádně, co jsem napsal, a podíval se na to do zákona, tahle diskuse by vůbec neexistovala, protože byste neměl co psát.
Vykrucujete se a krkolomně zdůvodňujete akorát vy – myslel jste si, že jsem napsal, že faktura musí být podepsaná vystavitelem, a když jsem vás upozornil, že jsem to nenapsal a myslel jsem podpis účetního u příjemce faktury (protože tam je faktura důležitá – na fakturu jako daňový doklad jsem zapomněl), začal jste neuvěřitelné výkruty s nefakturami a „faktura je faktura“.
I když chápu, že jste chtěl z diskuse o podpisech odvést pozornost k něčemu jinému, když se ukázalo, že nevíte, co je to podpis. To je pro tuto diskusi poněkud důležitější, než definice faktury.
88 Odpovědí
191021 Zhlédnutí