Ale tu adresu a kontakty si jako obchodník bez svolení nemůžeš ukládat do žádných interních databází, a už vůbec s tím nějak dále pracovat.
Dik. Jako z tohoto pohledu vidim, ze je treba resit veci pak vice jako diskretni domeny - a pristupy do nich dle roli - namisto monolitickeho systemu, jakkoliv by to bylo snazsi to proste mit na jedne hromadce vse.
Muze eshop odmitnout prijmout objednavku, kdyz zakaznik neda souhlas? Predpokladam ze jo, jinak nelze transakci realizovat.
A musi byt tento souhlas pozadovan jen pro nezbytne ukony (vyskladneni, doprava), nebo je udeleni souhlasu univerzalni (co se ucelu tyce).
Samozrejme jako transparentni firma bych klidne nabidnul vice voleb, ze (jak bych to sam chtel, aby se ke me chovali jini).
Jak zmínili jiní, ono je to spíše o pochopení principu GDPR, a ten dodržovat. Takže nechtít nic, co nepotřebuji. A to, co potřebuji použít na účel, ke kterému to bylo poskytnuto.
Tzn. data, která souvisí s obchodem/smlouvu máš právo očekávat, a nepotřebuješ k tomu žáden souhlas, ten je implicitní z povahy dané smlouvy. Na příkladu eshopu jsou to například ty kontaktní údaje.
V GDPR je přímo psané, že souhlas musí být svobodný, z toho plyne, že souhlasem se zpracováním osobních údajů nemůžeš podmiňovat poskytnutí služby. Pokud není souhlas svobodný, je souhlas neplatný.
Na ty nezbytné úkony ten souhlas právě vůbec nepotřebuješ.
Při shánění souhlasu pro jiné využití osobních dat tam musí být vyjmenované, jak se budou používat a nemůžou se používat jinak.
Mimochodem ty zákony na ochranu osobních údajů jsme tady měli už dříve, to jen GDPR je konečně hrozba pokut, která donutila firmy se zamyslet. Bohužel se zamysleli stylem, že vymáhají souhlasy.
Pozn.: ty svobodné, nepodmíněné souhlasy jsou v realitě asi složitější, jinak by fb nemohl nabízet volbu (souhlasím anebo zaplatím). A všechny ty obchody se slevovými kartičkami, například Tesco, by nemohly nabízet možnost (souhlasím anebo chci platit přepálené ceny).
27 Odpovědí
6869 Zhlédnutí