No jo, jenže ta hranice je individuální. Kdyby měl každý křišťálovou kouli, aby věděl, co bude později potřebovat, a na VŠ by měli dost prostředků, aby každému jednotlivci sestavili studijní program na míru, tak by se nikdo nemusel učit "zbytečnosti." Ale obávám se, že v reálném světě to nepůjde uskutečnit.
Zas to nedramatizuj
Ten předmět, co jsem linkoval výš, je třeba zařazený jako povinně volitelný ve specializaci "Informační systémy" (
https://www.fi.muni.cz/catalogue2018/study-fields-html/mgr-is.html). WTF?! To jakože jsem se rozhodl, že bych chtěl programovat IS pro skladové hospodářství, tak se mi bude hodit tohle znát? Ne, že bych chtěl pány profesory poučovat, ale mně to teda hlava nebere.
A co je na tom vůbec nejhorší, ten předmět je jeden, úplně stejný, pro ty, kdo mají zájem o hlubší studium teorie, chtějí zůstat na univerzitě ve výzkumu, jako pro lidi, kteří chtějí programovat informační systémy? WTF^2
Jinak co si tak matně pamatuju dřívější debaty (vyučujících) o změnách (vylepšeních) studijních programů i jednotlivých předmětů, tak ony probíhaly i nějaké ankety a i různě jinak se získával feedback od absolventů. A když došlo na vyhodnocení, tak se na začátku řeklo: "Tito vystudovali s červeným diplomem, podívejme se na jejich názory a dojmy, no a tady je hromádka zbytku, na to nemáme čas a stejně by to bylo k ničemu." Nemusím zmiňovat, že feedback těch, co nedostudovali, nezajímal (a doteď po právu nezajímá) vůbec nikoho.
Tak to je fakt strašný. Ještě horší, než jsem si myslel.
Nikdy jsem u tohodle procesu nebyl (ani zdálky), takže nevím, jak to vzniká, ale když se na některé partie programu podívám, mám velký podezření, že to bylo nějak takhle: "Hele, ale tady máme nějak málo teorie. Co tam dáme? Něco tam dát musíme. -- No, tady Karel dělá ty sémantiky, to bysme tam dát mohli, ne? Navíc to bude dobrý síto."
Tohle podle mě nemá žádné obecně správné řešení a pragmaticky nejlepší je, ať je většina předmětů volitelná a každý student si vybere, co přesně chce studovat.
Jo, ale taky musí být z čeho vybírat. U nás třeba byl na praktických předmětech, který učil Yenya Kasprzak (člověk z praxe, afaik úplně bez vazby na výzkum), docela přetlak. A to byly předměty s prerekvizitami, takže člověk si musel dopředu rozmyslet, že to chce, a absolvovat víc předmětů za sebou.