Tak za prvé, pomocí unittestů to taky implementuju ještě jednou.
Tak to ani náhodou. Unittesty obvykle testují jenom významné případy. Automaticky porovnat dvě implementace mezi sebou není vůbec jednoduché.
Ty vybrané případy můžou být významné na základě modelovaného problému, autorova odhadu, nebo prostě proto, že to na tomhle už někdy vybouchlo. Implementovat to ještě jednou je naopak kontraproduktivní. Pokud tu referenční implementaci nedělá někdo nezávislý, tak je velká šance, že tam autor naseká dost podobné chyby.
A za druhé, nikde jsem nepsal, že se to tak má dělat, nebo tak něco. Je to jen úvaha. Praktičnost toho není obsahem mé otázky.
V našem oboru neexistuje nic, co by se nedalo hrnout přímo v hexa. Všechno od assembleru výš je o té praktičnosti.
Jde mi o to, že typy a unittesty chytají s přiměřenou námahou různé druhy chyb. Třeba přehozené pořadí násobení matic nejde přes typy skoro odhalit. Leda že by sémantika výsledku byla celá zakódovaná v typech. Ale to pak přesune problém jenom o úroveň výš, protože je třeba nějak ověřit ty komplikované typy.