...
Stále pletete dohromady pravidla trestnosti - tj. prokázání trestní odpovědnosti, při dodržení zásady in dubio pro reo, při nutnosti prokázat subjektivní stránku trestného činu (pod kterou patří mimo jiné i úmysl či vědomá nedbalost, a naopak dobrá víra exkulpuje). V trestním řízení jde státu o to, aby potrestal zločince - a zde souhlasím, že prokázat kupujícímu účast na zločinu by bylo těžké, hraničící s nemožností.
To celé pletete dohromady s civilní odpovědností, kdy se někomu dostalo bezdůvodného obohacení tím, že bez řádně získané licence užíval autorské dílo. To, že se nedostanete na koncert se dá srovnat s tím, že od té chvíle už víte, že je Vaše údajná licence neplatná. Nicméně, je zde navíc ještě období užívání díla, které jest bezdůvodným obohacením. Získal jste tím prospěch (obohacení), za které jste nezaplatil (neměl jste důvod dílo užívat).
Takže se Vám klidně může stát, a je to naprosto běžné, že trestně jste nestíhatelný, ale musíte zaplatit náhradu škody (újmy) vzniklé bezdůvodným obohacením, plus náklady protistany, pokud ta musí učinit právní kroky. Už výzva k plnění je právním úkonem, který zakládá na právo náhrady.
Jasné, že u Windows nebo Office to nikdo řešit nebude - o tom se nepřu.