clovek s maturitou a clovek s PhD zarabaju rovnako ked maju rovnako praxe a rovnake skills
To je ovšem kontradikce, člověk s PhD má v podstatě už z definice řádově vyšší praxi a skills, takže taková situace nemůže nastat.
Jakou definici mate na mysli? Prosim bez okecavani.
Ta praxe nemusi byt relevantni pro danou (klidne i narocnou) pozici. Jaka je jednotka praxe, kdyz se ohanite rady?
Defince PhD studia viz studijní plán libovolné univerzity.
Docent co to psal nebude svuj produkt hanet. Ja tomu neverim. Me osobne prijde od urciteho stupne poznani efektivnejsi samostudium teorie + praxe. Nez vzdelavaci proces na VS.
Podstatne je 1)analyticke mysleni, ktere jde rozvijet na skole i mimo skolu. 2)znalost nejake aplikacni domeny. To jde dle mych zkusenosti lepe mimo skolu.
PhD už není primárně vzdělávání, ale výzkum, tedy praxe. Během PhD studia adept většinou vyzkouší mnoho slepých uliček, lepší “školy života” být nemůže. A má to bez stresu, za stipendium od státu, takže se těm slepým uličkám může věnovat naplno. Když uspěje, končí pak v nějaké pozici, kde vymýšlí věci (postupy, algoritmy, struktury, teorie - podle oboru), na které jsou pak odkázáni ti “pod ním”. Samostudium je do jisté míry možné, ale bez stipendia a grantů na návštěvy konferencí by bylo příliš nákladné, když už nic jiného. Navíc v konkurenčním prostředí pozná, jestli na PhD intelektuálně má.
Co si tak matně pamatuju, tak jeden doktorand stál na MFF fakultu v průměru 300 tisíc ročně (nepřímo, většina jde z grantů). Stipendium je menší, ale doktorandi dostávají notebooky a stolní počítače a hlavně se jim hradí konference, taková konference na Havaji vyjde klidně i na 100 tisíc (letenka, konferenční hotel, čím dál vyšší poplatky za konferenci nebo workshop).