Přečetl jsem celou diskusi (kromě politické odbočky) a dost mě překvapilo, že tady padlo X návrhů, ale skoro nikdo se nezeptal "A jaká je vlastně tvoje konkrétní motivace?" Matematika (jako jakýkoliv jiný VŠ obor, možná kromě muzeologie) je přece obrovská a ani při regulérním VŠ studiu ji nejde ani zdaleka obsáhnout celou.
Z mýho pohledu je třeba obrovskej rozdíl minimálně mezi "inženýrským" a "informatickým" ("filosofickým"?) přístupem. V tom prvním bude spousta počítání konkrétních příkladů, hodně využívání středoškolského základu, strašně moc práce a výsledek dost nejistý - i když si dám fakt záležet a prokoušu se limitami, integrály, derivacemi až třeba někam k diferenciálním rovnicím - a všechno poctivě s důkazy a dobrým pochopením věci, stejně pak můžu zjistit (a velice pravděpodobně zjistím), že zvládnu jenom "školské" úlohy a nic opravdu reálného stejně nevypočítám, takže s reálnými problémy je beztak lepší zajít za člověkem v tom daném oboru kovaném (a tím nemyslím "matematika", ale člověka s úzkou matematickou specializací na tu konkrétní věc). Celkové skóre (z mého pohledu): z drtivé části obrovská ztráta času, praktický dopad na můj život nula, poměr práce/užitek tragický (pokud mi přesně o tohle nešlo, třeba proto, že chci dělat nějaké to zpracování signálů nebo jsem stavař, který matiku na čkole flákal apod.)
"Informatický" přístup jde na matematiku z úplně jiné strany - využití středoškolských znalostí skoro nula, aparát se buduje od začátku, teorie množin, logika, sémantika, jazyky, automatiky, teorie grafů, kombinatorika a podobné věci... Z mýho pohledu má tato větev daleko větší praktickou využitelnost a pro mě osobně je i daleko zajímavější právě pro ten přesah do filosofie.
Podle mě se tazatel prostě musí především rozhodnout, o kterou z těchto dvou věcí mu jde, pokud teda nemá nekonečné množství času a na co ho využije je mu jedno, hlavně aby se nenudil
---
odpovědi na můj dotaz: "k čemu se prakticky používají integrály", matikářka: "to já vůbec nevím, ale učím to a je to důležité" což mě od matematiky hodně odradilo.
Jak o našem školství nemám iluze, nechce se mi věřit, že ses blbě nezeptal, ona neměla náladu se s tebou bavit, nebo ses bavil omylem místo vyučující s uklizečkou, jinak si to nedovedu vysvětlit.
Tvůj počítač má spotřebu 60W, kolik tě bude stát, když poběží den?
To je nejjednodušší možné vysvětlení základního principu integrálu. Pochopí ho i žák čtvrté třídy ZŠ. Není na tom vůbec nic složitého, kolem čeho by bylo potřeba chodit po špičkách se zatajeným dechem... Takže pokud ti tohle ta učitelka neřekla, tak buď jí absolutně chyběl jakýkoli pedagogický talent, nebo záměrně nechtěla, abys to pochopil (ano, i takoví lidi bohužel jsou - pocit zasvěcenců jim dělá dobře a nemají motivaci, aby ses jim cpal do privilegované party...).
Považujem za absolútnu katastrófu, že sa logika a matematiks (aspoň rigorózne matematické myslenie) neučí aj na humanitných oboroch. Potom to aj tak dopadá. Logika nie je niečo čo sa pri humanitných vedách nedá použiť, práve naopak. Je smutné, že sa humanitné vedy stali útočiskom ľudí ktorí nevedia alebo skôr nechcú vedieť matematiku a ich vzťah k nej im zničil(a) nejaká inkompetentná osoba učiteľa.
A jak to víš? Který humanitní obor a na jaké fakultě jsi studoval?
My jsme třeba na sociologii trávili relativně
hodně času (a to v různých předmětech) právě metodologickými otázkami typu: Jak by se taková věc dala zjistit? Jakou budu mít u tohoto tvrzení jistotu? Můžu to vůbec tvrdit na základě těchto dat? Můžu k zodpovězení této otázky použít nějaká nepřímá vodítka? Není tento pevný vztah jenom falešná korelace? Jak zjistit, popřípadě odstínit vliv X na Y? ... až po metodologické otázky z filosofie vědy: Jak by měl vědec postupovat? Čím se vědecké poznání odlišuje od jiných oborů lidské činnosti?
Jasně, nepoužili jsme u toho jediné řecké písmenko, ani jednou nezaznělo slovo "věta". Ale možná
právě proto mi ta škola položila velmi dobrý základ právě logického, kritického myšlení. Daleko hlubší a solidnější než nějaký noření se v technikáliích výpočtů derivací. Sorryjako... Ono to chce nad těmi humanitními vědci míň ohrnovat nos a víc je poslouchat. Stačí se trochu zahloubat do struktury argumentace nějakého dobrého netriviálního právního textu - otevřená mysl si uvědomí, jak precizní logické myšlení je v něm skryto...
A pokud mi někdo nevěří a chce si to zkusit sám, kupte si Disman,M: Jak se vyrábí sociologická znalost. Neuvěřitelně čtivá knížka, skoro detektivka. Přesně ten typ textu, který v matematice tak zoufale chybí - bez nabubřelosti, tajnůstkářství, elitářství. S maximálním úsilím
vysvětlit, ne zamlžit.
Totální hňup s dobrou pamětí to prostě nějak poskládá
Možná nějakou sociologii
FYI: na sociologii (alespoň tu českou) je největší přetlak, takže se tam dostanou jenom ti slušně inteligentní a učení schopní. S pamětí si nevystačíš ani náhodou. Je potřeba víc než třeba v té matematice, ale bez analytických schopností si ani neškrtneš. Nepodléhej tolik svým předsudkům
168 Odpovědí
92225 Zhlédnutí