Doplnění: Abych nebyl tajemný jako hrad v Karpatech.
Disk stačí připojit přes RS232 / JTAG a podobně, podle konkrétního typu disku.
Disku řeknu "Vrať mi obsah sektoru 1" a on mi ho vrátí. Rychlost odpovídá použitému rozhraní.
Jsou různé možnosti přístupu:
- Chci znát obsah buňky 1,2,3 -- složit z toho data je skutečně problém
- Chci znát obsah sektoru 1,2,3 -- data lze nakopírovat do IMG/VHD a použít obvyklé nástroje
Řešení je mnohem víc, jde o typ disku a jeho ochotu vrátit původní data.
Obvykle je dost velká.
Co se od dob HDD změnilo:
U HDD bylo možné posunout zarovnání hlavičky mimo stopu tak, aby četla data mezi stopou 1 a 0.
Zde byl "namíchaný" obsah stopy 0 a 1, po přečtení "mezistopy" 1 a 2, šlo provést částečnou rekonstrukci dat.
SSD oproti tomu žádné fantomové datové stopy nemá.
Jak se změní stav buňky, není možné původní informace obnovit.
U SSD je problém v tom, že se často používá komprimace nebo deduplikace, kdy se především prázdné sektory mapují na "prázdný sektor". Tj, po provedení DD na 0 se daný sektor pouze označí jako uvolněný, ale nedojde k jeho smazání.
To je správně,
zabraňuje se tím opotřebení disku!!! Čím méně zápisů tím lépe.
V podstatě se provede podobná operace jako blkdiscard. Naopak při zápisu náhodných dat je velmi nepravděpodobné, že by je šlo zkomprimovat takovým způsobem, aby bylo možné obnovit cokoliv víc než fragmenty.
Proto
dd if=/dev/zero of=/dev/sdX =/=
dd if=/dev/random of=/dev/sdXPo provedení dd if=/dev/random of=/dev/sdX už není co zachraňovat, vše je pryč ... ale rezervní místo pořád obsahuje ~10% zajímavých údajů.
Nejlepší je použít utilitu od výrobce pro bezpečné smazání, ta totiž dokáže vygumovat i rezervní místo.