Samozrejme ze racionalni clovek nic takoveho nepotrebuje. Racionalni clovek je ve skutecnosti pysny na to ze se vzeprel Bohu a ze si tady jakztakz pohodlne zije. Ale ona jim ta pycha vydrzi jen do te doby, dokud nedostanou nejakou tezkou nemoc s kterou se tezce umira. At je totiz clovek sebechytrejsi, nemoci, stari a smrt nikdy neporazi. A pak se zrodi znovu, pravdepodobne uz ne jako clovek. Lidsky zivot promarni a pote bude jen vic a vic trpet. Ale presne takhle Buh vyjebava s temi, kteri se chteji vzpirat. Jak se rika, pycha predchazi pad.
Mohl byste mi vysvětlit, jak existence nemocí a smrti podporuje hypotézu o existenci boha případně odporuje hypotéze o neexistenci boha? Nebo tím chcete říci, že existence boha je podpořena tím, že lidé v zoufalých situacích, když se zrovna příliš racionálně nerozhodují, v boha věří častěji? Mimochodem, je to vůbec pravda?
Zadne hypotezy podporovat nehodlam, ani jsem tim nechtel rict, ze by nemocni lide verili v Boha casteji. Ale to jen pro poradek. O tom jak to je s nemocemi neco rict vsak muzu, jen doufam, ze to alespon k necemu bude.
Kazda nemoc (nejen nemoc, ale i neschopnost, hloupost, apod.) je projevem spachaneho hrichu. Clovek ktery se od hrichu kompletne ocisti, nemocen nebyva. Kazdy je nemocen podle toho, jakou ma karmu. Narodi-li se napriklad nekdo jako postizeny, je to zcela jiste konanim hrisnych cinnosti v minulych zivotech. Kazdy by mel tedy usilovat o to svou karmu znicit.
Prestoze existuji i jine zpusoby (nez se odevzdat Bohu) jak si vylepsit karmu, malokdo je schopen v tomto veku je nasledovat. Schopnost je nasledovat tak ci tak predpoklada, ze clovek jiz do urcite miry dobrou karmu ma, proto tohle neni pro vsechny. Nejjednodussi zpusob jak znicit svou karmu je odevzdat se Bohu. On ji dokaze znicit doslova mavnutim rukou a prominout i takove hrichy jako zabiti svatych osob. Zbozny clovek se nemoci bat nemusi a i kdyz jeho ocista neni dokonala a nejakou nemoc preci jen ma, trpi stejnou nemoci daleko mene, nez ateista.
Omlouvam se tem, ktere tato slova opet vystrasi. Nicmene musim se ptat, jakto ze jsou tato slova schopna je negativne zasahnout, kdyz preci zadny Buh dle nich neexistuje? Proc se v nich manifestuje strach, kdyz jsou si tak skalopevne jisti, ze Buh v jejich srdcich nedli? Ze stejneho strachu byl Jezis ukrizovan, jeho slova na hrisniky pusobila tak nesnesitelne, ze je popadlo silenstvi a museli rozhodnout o tom, ze pujde na kriz.