Já nevím, proč do toho pořád tlačíte tu licenci.
Protože licence je jediný způsob, jak legálně užívat cizí program. Když tak rád odkazujete různá soudní rozhodnutí, proč neexistuje jediné soudní rozhodnutí, které by řešilo jiné užití cizího programu, než to na základě licence?
První nabyvatel získá rozmnoženinu a uzavře licenční smlouvu. Pak prodá jenom tu rozmnoženinu.
Proč by uzavíral nějakou licenční smlouvu, když by mu stačila ta rozmnoženina? Ne, první majitel získá rozmnoženinu a tím je uzavřena licenční smlouva. Když si v obchodě koupíte klávesnici, uzavřete tím kupní smlouvu, když DVD s programem, uzavřete licenční smlouvu. Klávesnici i DVD můžete prodat a prodejce vám v tom nemůže bránit. Prodejem o veškerá práva přijdete a získá je nový nabyvatel - ale nezíská nic navíc. Nově ty právní vztahy vypadají, jako by nový nabyvatel tu klávesnici nebo DVD koupil sám, i když on sám s prodejcem ani autorem neuzavřel kupní ani licenční smlouvu. Když bude nový nabyvatel požadovat záruční opravu klávesnice, nemůže jej prodejce vyhodit s tím, že on uzavřel smlouvu s někým jiným, ale musí přijmout reklamaci úplně stejně, jako byste ji uplatnil vy. Stejně tak je nový nabyvatel vázán licenční smlouvou, jakoby ji uzavřel on sám. Co je na tom tak těžkého k pochopení?
Tohle je v tom rozhodnutí klíčové: soud říká, že lze prodávat rozmnoženinu (a nový nabyvatel má práva "oprávněného nabyvatele"):
"... Soudní dvůr odpověděl, že každý následný nabyvatel rozmnoženiny, ve vztahu k níž je právo nositele autorského práva na rozšiřování vyčerpáno, je v tomto smyslu oprávněným nabyvatelem."
Dříve se někteří autoři pokoušeli v licenční smlouvě definovat nejenom oprávnění k užívání software, ale i oprávnění k nakládání s tou licencí. Jenže na to nemají právo - jakmile tu licenci jednou prodali, není jejich a záleží jen na novém majiteli, co s ní udělá. S tou licencí jako takovou, jako s jakýmsi žezlem, kterého k něčemu opravňuje - ne s obsahem té licence. Jako když máte směnku, tu také můžete prodat nebo darovat, ale nemůžete měnit její obsah.
Tohle tedy řešil soudní dvůr, a rozhodl přesně jak je to popsáno v předchozím odstavci: že autor nemůže v licenci zakázat prodej té licence, tudíž příslušné ustanovení licenční smlouvy je neplatné, tudíž prodej licence byl legální, tudíž kupec licence je oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny. Když se to zkrátí, A koupil licenci, která mu dává nějaká práva, pak tu licenci prodal B, a teď má ta práva B. Nemohl získat žádná práva navíc, protože nebyl, kdo by mu je mohl poskytnout - A je neměl.
Ten první uživatel užíval program podle licence. Ne ten který od něj rozmnoženinu koupil.
V tom případě by ten druhý program používal nelegálně. Protože není jiný způsob, jak získat práva k užívání programu jiného autora, než získat licenci.