Od roku 2019, kdy tohle vlákno startovalo, uplynula nějaká voda pod mostem. Například mě mezitím jeden výrobce přijímačů ponoukl k tomu, abych si doplnil studium oboru ochrany antén proti přepětí. Přímo EN62305 jsem nečetl, ale sjel jsem několik "sekundárních pramenů", a na základě tohoto a mnohých debat se zákazníky a dalšími odborníky (mj. M_D tady na rootu) jsem vytvořil svou vlastní "kolorovanou polychromii" na toto téma. [
bezostyšný samožer] - tenhle link odkazuje naschvál na vizuálně vděčný úvodní odstavec s fotkami a filmečky (odkazy na YT). Je tam i
pár odstavců o bezpečném oddálení, snažil jsem se nějak uchopit
nepřímou indukční vazbu atd.
Především bych chtěl povšechně varovat před často tradovaným nesmyslem, že signálové anténní apod. bleskojistky je třeba zemnit na venkovní bleskosvod. PROBOHA NE! Signálová bleskojistka (první v kaskádě) patří na vstup vedení do baráku, dovnitř za zeď či průchod střechou, jednak aby byla v suchu, druhak protože se zemní na
vnitřní ochrannou zem budovy. Předpoklad je, že budova nějakou zem má. Na venkovním bleskosvodu, ve chvíli kdy jím protéká bleskový proud, vzniká nebezpečný potenciál, od kterého se chcete především izolovat!
Tedy pokud má budova správně provedený venkovní hromosvod a uzemnění (do terénu),
mělo by vnitřní signálové bleskojistce stačit uzemnění 4 mm2 (dle materiálů firmy Dehn). Například zásuvkové okruhy se tahají obvykle průřezem 2.5 mm2 a jsou "smyčkované" (daisy chained), tzn. i v ochranné zemi máte v sérii několik přechodových odporů pod hlavami šroubků...
Jako pokud možnosti jsou "2.5mm2 v zásuvce anebo nic", tak bych volil tu zásuvku :-) ale je to ohavný kompromis. Taky pokud ta zásuvka je třeba ještě postaru na dvoudrátu, nikoli na třídrátu (oddělená ochranná zem) tak je to zas o něco větší fuj.
Požadavek "uzemnit anténní bleskojistku v budově, která nemá hromosvod" není ani nový, ani vzácný - a nevím jak norma, ale marketingové materiály firmy Dehn mají k tomuto
konkrétní návrh, jak by to šlo pořešit (odkaz vede na moji reinterpretaci, opatřenou odkazem na primární prameny). Hint: je potřeba skutečné uzemnění, od kterého si vnitřkem baráku vytáhnete měděný vodič o průřezu nejméně 16 mm^2, a na toto uzemníte buď samotnou bleskojistku, nebo lépe také držák na střeše (asi bych tím ale nezemnil celou např. plechovou střechu). Všimněte si: 16 milimetrů. To v běžném rodinném domku v zásuvce nenajdete :-) Zásuvky se tahají 2.5 mm2. Takže to znamená, protáhnout si ze sklepa na půdu 16 mm2 žlutozelenou licnu (drát se tuším dělal taky, ale blbě se s ním pracuje.) Těch 16 mm je v hromosvodařině průřez mědi, který svede statisticky nejsilnější blesk (kvantil 99%) tzn. špičková hodnota asi 200 kA, vlna tuším 10/350 us (nebo 10/1000 us? nevím). Toto zapojení nenahrazuje správně provedený vnější hromosvod, ale má šanci přežít přímý úder a posloužit jako spolehlivá cesta nejmenšího odporu = aniž by se kabel změnil v mrak ionizovaných měděných výparů. 16 mm mědi má podobnou "užitnou hodnotu" jako 50 nebo 100 mm2 oceli (FeZn) - viz
tabulka pod obrázkem.
Můžeme samozřejmě debatovat o induktivních účincích proudového pulzu na elektroniku a rozvody v celém domě, jaký je v tomto ohledu rozdíl mezi řádným venkovním hromosvodem vs. vnitřní nouzovou náhražkou. Cílem ochrany proti blesku je především zabránit požáru a pokud možno také úrazu elektrickým proudem. Pokud přežije elektronika, je to jistě vítaný bonus. Toto nejjednodušší funkční provedení by Vás mělo ochránit od závažných právních následků, pokud by Vám do nechráněné antény uhodil blesk a dům by kvůli tomu vyhořel, nebo by někdo přišel k úrazu. (Pokud do toho baráku praští bez Vaší antény, nese zodpovědnost patrně vlastník či provozovatel/pronajímatel nemovitosti.)
Nesouhlasím s názory typu "když tam praští, tak tam stejně shoří všecko kolem, tak se na to vyprdneme, protože stejně nemá cenu to řešit". Nesouhlasím, má cenu to řešit, ale musíte o tom něco vědět, a splnit základní podmínky: minimální uzemnění do podloží, pospojení na patě, dostatečný průřez jednak pro Vaši bleskojistku, případně taky pro cokoli na střeše, pokud barák nemá venkovní hromosvod. Rozhodně se tím minimalizují nejhorší škody. Fakt je, že to asi těžko zvládne řešit kolemjdoucí wifinář, který přišel zadarmo namontovat službu za 200 Kč měsíčně. Tohle by měl ve svém zájmu řešit uživatel té antény/rádia. A fakt je, že nevím, jak by se na takovou věc tvářil revizák - jako že "aspoň něco, přestože to nesplňuje parametry řádného vnějšího hromosvodu dle aktuální normy". Řádný venkovní hromosvod je akce za úplně jiné peníze.
Mimochodem palec nahoru, že jste se zeptal a že se zajímáte! Většina populace konzumentů internetu nemá vůbec tušení, zájem a mentální kapacitu se o toto zajímat... nakonec o tu motivaci tohle řešit jde asi především :-/
37 Odpovědí
20305 Zhlédnutí