Nejsem právník, stačí mi, že při posledním připomínkování jakési zadávací dokumentace to pak žvýkalo konsorcium osmi právních firem, co prověřovalo, že za kažou cenu musí být zadaní na straně "právního bezpečí".
Já bych tyhlety korporátní právní opičky dělil deseti - jasně, oni prostě hrají na co největší bezpečení, na předcházení i věcem čistě hypotetickým - nemůžeš to imho brát úplně doslova...
Ono záleží na oboru.. Někde je to šaškárna, že maximálně ti po chybě spadne letadlo, zkrachuje banka, čert to vem..
Ale pokud to je obor, kde po chybě nastupuje aktivace legislatovy o krizivém řízení státu, přsouváš tisíce lidí a podobné, tam už to má smysl. :-)
U těch sítí je to imho hodně složitý a záleží na tom, o co přesně se kdo bude soudit. Když útok prokazatelně povede z mé sítě, tak asi budu muset nějak dokazovat, že jsem to nebyl já ani můj zaměstnanec, to je jasný. Ale že bych měl nějakou spoluvinu na tom, že se mi nějaká třetí osoba nabourá do mé sítě a zneužije ji k útoku, to se mi nezdá - musel by na to imho být nějaký paragraf, který by mi nařizoval síť zabezpečit, což AFAIK není.
Další věc je, že si moc nedovedu představit, jak by mi kdo dokazoval, že jsem síť neměl "řádně" zabezpečenou - vždyť je úplně legitimní říct, že tohle riziko jsem se rozhodl podstoupit, protože eliminovat ho by pro mě bylo moc drahé...
Nebezpečí plyne z toho, že to právě není přesně právně kodifikováno. Např. pro veřejné telekomunikační služby to právě relativně přesně definuje zákon o elektronických komunikacích a zákon o některých aspektech informační společnosti (kdo, kdy a komu za co ručí/odpovídá).
Kdežto pro domácí/firemní sítí platí jen ty dvě obecné proklamace, káždý si má počínat, každý odpovídá a pak je na tom, co z toho vzejde.
Něco nám snad napraví legislativa o kybnetické bezpečnosit od příštího roku, aspoň pro některé subjety.
Posuzovat to bude soudní znalec, který by měl říci, že děláš vše, co je dneska v oboru obvyklé (a budeš doufat, že postupuje podle něčeho roumného a ne doporučení nedělních IT přííloh novin) a řekne, že je to OK a rozumně si splnil, co můžeš očekávat.
Ano, je legitimní říci, že toto riziko podstupuji a kašlu na to.
Nedbalost vědomá = dotyčný způsobit škodu vědomě nechce, ale ví, že danou činností nebo nečinností ji způsobit může a spoléhá, že se tak snad nestane. Soud by měl "objektivně" posoudit velikost vzniklé škody a jak jsem k ní svým chováním přispěl, zda k dané situaci na co jsem spolehal a jak moc a dle toho případně přisoudit podíl na hrazené škodě. Takže je to o tom, jak se vyspí....
99 Odpovědí
21878 Zhlédnutí