Někdy si připadám, že atetisté svým myšlením rozhodují o tom, zda Bůh je či není. Subjektivně si věř čemu chceš. Napsal bych k Tvojí škodě, ale to bys mi napsal, že straším.
To není pocit. To je fakt.
Racionálně myslící člověk přemýšlí, hledá argumenty a souvislosti. A na základě toho se rozhodují i ve věcech, jako je víra a existence boha. Pokud o bohu dostanou jenom pár pohádek z knížky, který jsou mimo realitu, prostě si řeknou, že je to kravina.
Iracionální člověk ve stejné situaci pohádce prostě uvěří, boha přijme jako fakt a jeho existenci neřeší. A stane se z něj věřící.
Tak to tu knihu neznáte, a proč si myslíte, že zrovna vy víte co je a co není mimo realitu. Na základě čeho, toho co vám říkala paní učitelka ve třetí třídě ve vlastivědě? Kdyby to byly pohádky, tak by totalitní režimy s ní tak urputně nebojovaly, protože by je neohrožovala.
Víte jaká to byla intelektuální síla, když během reformace téměř každý člověk denně četl tuto knihu a tak byl konfrontován s intelektuálně i existenciálně složitými problémy. Ono Nový zákon vypadá čtivě a jednoduše, ale obsahuje poznatky, které před reformací byly přístupné jen nejvyšším vzdělancům, obsahuje poznatky z oblasti logiky, psychologie, práva, etiky, teorie systémů. Je to ideální soubor pravidel pro efektivní fungování lidské společnosti.
Vždy když se od toho odešlo, došlo ke zhroucení civilizace.