Ono záleží, kam se člověk hlásí, ve větší firmě, kde je HR, které tomu moc nerozumí po té odborné stránce, tak o to víc se vyžívá v těch formálnostech, které je třeba přetrpět, než se člověk dostane k rozumnému člověku.
Sám oblek a podobné nesnáším a vyjma svatby a asi dvou tří obchodních setkání s vrcholným managementem zákazníka jsem ho na sobě naštěstí mít nemusel (už ani nevím, zda jsme se víc potil z toho saka neno mé ruštiny)...
Člověk může být rád, že poslední přijímací řízení mé osoby v podstatě proběhlo tak, že jeden ze spolumajielů firmy mi přes známého vzkázal, zda bych neměl zájem, že to probereme ve vinárně, až jsme vinárnu vypili, šli jsme k němu domů otestovat stav sklípku, u toho udělat rozborku/sborku audio věže a zanadávat na nekvalitu dnešní hifi techniky a také se domluvili nad ránem na to, že tada jo. A kolega vedle to měl podobně, tomu zase další spolumajitl to nabídl, zda nechce k nám, když se potkali na letišti nadávajíc krásně vedle sebe, že jeden tak dlouho čeká na dodávku jeho nového letadla a druhý, že tak dlouho trvá oprava jeho nakřáplého stroje po drsnějším dosednutí. :-)
Pokud jsem řešil, že někoho přijímám, tak raději vzkazuji předem, že formální oblečení je zbytečnost a s CV to nepřehánět, vyzkoušíme se na místě.U některých jsem něco takového ani nechtěl, ale to je situace, že člověk zval konkrétního člověka o kterém toho dostatečně věděl jinými kanály. Což je u menší firmy obvykle nutnost, že není moc prostoru na experimentování s lidmi, ale je třeba jít po prověřených kusech, protože v menším týmu není moc rezerva na to, točit někoho ve zkušebce.
55 Odpovědí
12189 Zhlédnutí