A také je to asi nepřenosné. Takže přiznávám víra.
Jo, v pohode. Ale proc chces po nas uznat tvoji viru, kdyz sam odmitas uznat tu moji?
Nebylo by se lepsi shodnout, ze si kazdy muze verit v co chce, ale nesmi se divit, ze si o nem ostatni mysli, ze je mimo?
Naprostý souhlas. Věř si čemu chceš. Nebojuji s Tebou. Respektuji. Nemohu uznat Tvůj názor za relevantní, padž jsem přesvědčen o jiném. To ale neznamená, že nemůžeme diskutovat, argumentovat, nemusím naslouchat a přemýšlet o tom, co říkáš, nemusím se k Tobě chovat slušně a nemohu z Tvého názoru získat něco pozitivního. U některých diskutujících je patrné, že neumí oddělit své přesvědčení či názor od sebe samých. No a pak si nesouhlas s jejich názory vykládají jako osobní urážku.
Pokud to tak mohu nazvat, bojoval jsem s názorem (ne s lidmi), že je racionální nevěřit v Boha. A že to odporuje logice vědy s jejími požadavky na tvrzení, důkazy atp. A pokud Bůh, je, tak je lepší mít ho na své straně, resp. být na Jeho. To ale není vypočítavost, ani strach, jen konstatování.
Snad jsem tu diskuzi zvládl. Pokud jsem se někoho dotkl, pak se omlouvám. Přál bych si, aby Boha mnozí našli, protože za mě osobně nic lepšího, když pominu mít děti a celkem spokojený život, není. Ale to je mé přání, a nikomu Boha nenutím. No, snad to nevyznělo jako agitka, ale neumím to říci jinak.