Kvalita české IT literatury

[Radovan.]

proč bych měl přepínat na češtinu a číst českou knížku když jak sednu k pc tak je stejně vše anglicky???

Protože máš českého uživatele?
A ten má pořád ještě radši to skloňování než anglické jednoslabičné opičí skřeky se stovkou různých významů podle kontextu, které se za pár let stejně úplně změní.

[Reklama]

[Jano7]

České tituly mne a mnohým ďalším pred vyše 20 rokmi veľmi pomohli, keď sme spoznávali počítače a učili sme sa programovať. Teraz je však už iný svet. Dnes mi dôjde kniha z Amazonu priamo domov do dvoch-troch tyždňov.
Okrem angličtiny vychádzajú ešte na v Európe kvalitné tituly v ruštine, nemčine a francúzštine. V ostatných jazykoch je to neekonomické. Priamo v češtine vyšla kvalitná kniha pred 10 rokmi: Jadro systému Linux od Lukáša Jelínka, odvtedy som nevidel nič.  https://www.martinus.sk/?uItem=48352

K&R je ovela lepsia kniha pre zaciatocnikov, ide od naprostych zakladov, nazornejsie vysvetluje pojmy a nesnazi sa machrovat. Heroutov styl mi nikdy nesedel.

Herout je klasika a klasika sa nekritizuje, aj keď je čo. (Napr. ten Pascal tam.) Herout má veľmi zhustený výklad, ktorý ocenia práve pokročilejší programátori. Určite nie je vhodná pre začiatočníkov.
Najlepšou knihou o C čo som videl je podľa mňa C Primer Plus od Stephena Prata.

A k te slovenstine, prakticky zadna Hoch slovenstina neexistovala, inteligence mluvila madarsky. Bacovska slovenstina neznala nektere terminy (pouzivala madarske patvary) a po odtrzeni od Uher a naroubovani na Cechy prebirala cele state z cestiny. Ted je situace jina, ted kde kdo vriska, kdyz se pouzije nejaky cechismus, protoze slovenstina nema vlastni.

Jadro slovenského jazyka má 60 000 hesiel, nový slovník, na ktorom sa pracuje bude mať 240 000 hesiel. Čeština má vraj okolo 300 000. Aby sme si to dali do kontextu, dospelý vzdelaný človek ovláda 20-30 tisíc slov, pričom z nich veľkú časť používa len pasívne. Ľudia bežne vystačia s 5000 slovami. Je prirodzené, že jazyk preberá termíny z iných jazykov; deje sa to vo všetkých jazykoch. Angličtina napríklad brebrala nepreberné množstvo slov z latinčiny.

[Pavel Stěhule]

Pavle a neni uz neco podobneho a jmenuje se to wikipedie? A jak to s ni dopadlo. Banda jesitnych blbcu s patentem na pravdu. Ale bylo by to krasne mit vlastni odborne publikace (do par stran). Jak uz jsem psal chtelo by to mit prelozeny jadro problemu ktere na case nezastarava, ALE kdyz se nemuzou domluvit ani akademici napric vysokyma skolama, aby ten zaklad dali dohromady a misto toho syslej vlastni skripta a knizky (protoze citace na docenturu a autorsky zakon), tak co pak ta skupina co by to mela davat dohromady.

Čtečky jsem uvedl jen jako příklad - jestli to budou tablety nebo něco jiného je technická záležitost.

Wikipedie nemůže zastoupit odbornou literaturu - je to encyklopedie - souhrn faktů. Chybí mi tam úvod, závěr a díky hypertextu se vlastně dost blbě lineárně čte - mám problém se soustředit, a když už se člověk soustředí, tak zjistí, že většina informací je na úrovni článků ze 100+1 - protože to je ten nejmenší společný průnik, na kterém se všichni shodnou.

U literatury nečekávám pouze fakta, ale i názory autora, zkušenosti, doporučení, závěry - podepřené autorem a jeho jménem. Tohle anonymní prostředí wikipedie neumožňuje, nedovoluje - nefunguje tam ručení jménem za obsah, a zrovna tak kvalitní článek na wiki vám nezvýší reputaci, protože je anonymní.

[Pavel Stěhule]

Českou větu bez skloňování dost dobře napsat nelze. Tudíž buďto bude existovat česká odborná terminologie, včetně počeštěné přebrané, a nebo nebude existovat česky psaná odborná literatura. Souvisí to i s úrovní projevu, kulturou. V hovorové řeči to až tak nebolí, ale věty obsahu "tak tam inkrísni tu memory" vypadají zoufale a smutně.

Bohužel se svět IT vyvíjí rychleji než jazyk, takže vytvořit kvalitní překlad anglických termínů může trvat dlouho nebo se nemusí vůbec podařit. Viz Yuhův český termín plužina. Používá ho někdo?

To není záležitost roku, ale spíš desetiletí než se najdou vhodné překlady, než se stabilizuje terminologie. Souhlasím s tím, že IT je dynamický obor (a hlavně extrémně mladý) a víc než jinde se věci recyklují, znovuobjevují, a znovu pojmenovávají. Dost věcí se ale už stabilizovalo - hromada fundamentálních technologií je už starších 20-40 let.

[krecek]

Českou větu bez skloňování dost dobře napsat nelze. Tudíž buďto bude existovat česká odborná terminologie, včetně počeštěné přebrané, a nebo nebude existovat česky psaná odborná literatura. Souvisí to i s úrovní projevu, kulturou. V hovorové řeči to až tak nebolí, ale věty obsahu "tak tam inkrísni tu memory" vypadají zoufale a smutně.

Bohužel se svět IT vyvíjí rychleji než jazyk, takže vytvořit kvalitní překlad anglických termínů může trvat dlouho nebo se nemusí vůbec podařit. Viz Yuhův český termín plužina. Používá ho někdo?

To není záležitost roku, ale spíš desetiletí než se najdou vhodné překlady, než se stabilizuje terminologie. Souhlasím s tím, že IT je dynamický obor (a hlavně extrémně mladý) a víc než jinde se věci recyklují, znovuobjevují, a znovu pojmenovávají. Dost věcí se ale už stabilizovalo - hromada fundamentálních technologií je už starších 20-40 let.

Prostě už pochop, že češtinu chce jen pár neschopných jedinců a ostatní jedou v angličtině. Kdyby to tak nebylo tak české knihy existují, ale nikdo je nevydává protože je lidi nechtěji.

[Reklama]

[Pavel Stěhule]

Prostě už pochop, že češtinu chce jen pár neschopných jedinců a ostatní jedou v angličtině. Kdyby to tak nebylo tak české knihy existují, ale nikdo je nevydává protože je lidi nechtěji.

Proč se tedy tady bavíme česky a proč root není v angličtině? Proč tu nikdo neprovozuje portály v angličtině nebo němčině? Takže nějaká poptávka tu je (byť malá - v IT v ČR je cca 200 000 osob - a z toho těch kteří jsou proaktivní, tak možná méně než 10000). Chybí autoři - chybí i jakýkoliv ekonomický (i mimo ekonomický) model distribuce. Módní témata (na kterých se dá dobře profitovat) asi více než kde jinde v IT rychle zastarávají - nikdo si v roce 2019 nekoupí "Mistrovství v Office 2012". Vycházejí docela dobrá skripta - ale ty se samozřejmě nedostanou do běžné distribuce.

[PetrM]

Určitě se mi čte / i píše snáz v češtině než v angličtině - a předpokládám, že nebudu samotný. Kvalitních, nepovrchních a ucelených informací je, a to i když vezmu v potaz internet a samozřejmě anglické weby a blogy, překvapivě málo.

Českou větu bez skloňování dost dobře napsat nelze. Tudíž buďto bude existovat česká odborná terminologie, včetně počeštěné přebrané, a nebo nebude existovat česky psaná odborná literatura. Souvisí to i s úrovní projevu, kulturou. V hovorové řeči to až tak nebolí, ale věty obsahu "tak tam inkrísni tu memory" vypadají zoufale a smutně.

Asi tak. Navíc terminologie je základ (aby se jedne nebavil o koze a druhý o voze) a v odborné literatuře je dobrým zvykem mít doménový slovník. Takže kvalitní kniha by měla obsahovat i toto - třeba tabulku, kde první sloupec bude použitý termín, druhý originál (anglický) a ve třetím sloupci bude stručně vysvětleno, čeho se slovo týká. A to z prvního sloupce vesele skloňovat a časovat... No problem.

Například:

Ukazatel | Pointer | Číslo, které vyjadřuje adresu nějakého elementu v paměti. Obvykle má definovaný vlastní datový typ.

[JS]

Dalsi faktor je i cena.. V 90. letech stala zahranicni kniha par tisicovek (a problem s importem), kdezto ceska par stovek. Dnes je to stejne nebo jsou anglicke originaly i levnejsi.

[phpmistr]

Prostě už pochop, že češtinu chce jen pár neschopných jedinců a ostatní jedou v angličtině. Kdyby to tak nebylo tak české knihy existují, ale nikdo je nevydává protože je lidi nechtěji.

Proč se tedy tady bavíme česky a proč root není v angličtině? ...

Toto fórum přesně potvrzuje co říkám a čeština je známka odpadu. Vem si, kolik je tu zajímavých it témat a kolk procent ej tlachání o platech a nesmysly. Protože sem chodíme tlachat tak se bavíme česky.

[Radovan.]

hromada fundamentálních technologií je už starších 20-40 let.

Ale přicházejí jako novinky pod novými názvy. Šmejdi z toho těží a frikulíni hýkají blahem, jak jde ten vývoj dopředu.

Vycházejí docela dobrá skripta - ale ty se samozřejmě nedostanou do běžné distribuce.

Takže zpracované už to je, jenom by to stačilo učesat a přidat barvičky pro civilisty ;-)

[Pavel Stěhule]

Prostě už pochop, že češtinu chce jen pár neschopných jedinců a ostatní jedou v angličtině. Kdyby to tak nebylo tak české knihy existují, ale nikdo je nevydává protože je lidi nechtěji.

Proč se tedy tady bavíme česky a proč root není v angličtině? ...

Toto fórum přesně potvrzuje co říkám a čeština je známka odpadu. Vem si, kolik je tu zajímavých it témat a kolk procent ej tlachání o platech a nesmysly. Protože sem chodíme tlachat tak se bavíme česky.

A v angličtině se netlachá? Pokud fórum není aktivně a agresivně moderované, tak je jasné, že se plní primárně nesmysly - taková je realita.

[balki]

A v angličtině se netlachá? Pokud fórum není aktivně a agresivně moderované, tak je jasné, že se plní primárně nesmysly - taková je realita.

Ono sa to zvykne plnit nezmyslami, aj ak moderator je prepal. Takzvany wikipedia syndrom.  Pisal som 2 clanky do sekcie slovenska literatura. Nejaky americky it-ckar mal tu sekciu na starosti. Najprv mi tam zacal pisat, ze nemam dostatocne zazdrojovane. Reku, ze to mam priamo od tych ludi. Tak, ze nemoze byt primarny vyskum, ze mam zazdrojovat. Ok, tak som zazdrojoval. Ze zdroj ma byt v anglictine. Tak som prelozil do anglictiny "zroj". Zasa ma potom sprdaval, ze ti ludia nie su dostatocne signifikantni (su signifikantni). Tak reku ze na to kaslem, nemam dost energie na taketo veci. Americkemu it-ckarovi asi prislo luto, vytiahol clanok z kosa, do ktoreho sa to medzitym dostalo a popastoval tam kadeke nezmysly z goodreads. Alebo to mozno spracoval nejakym botom pomocou scrapingu. (vyslovene blbosti) A co sa mi s tym chce urobit? Upozornit dotycneho na nezmysly? Nie, serem na to.

Moderator by mal byt osvieteny diktator a nie blbec vyzbrojeny pravidlami a postihnuty dunning-krugerovym efektom.
Root je zasa presny opak, tu napriklad jezko napise bulvarny clanok pre sirsie masy a v diskusii sa strhne cirkle jerk "expertov". Krcmar to holt nestiha.

[pako]

Jeden z problémů české odborné technické literatury je že člověk pak musí buď umět dvě terminologie (českou a anglickou), nebo je uzavřen do českého sila s logicky omezenými informačními zdroji. Nějaké slovníčky na konci knihy to nevytrhnou.

Je to podobné jako s (výhradně) českými přepisy jmen a názvů z jazyků které nepoužívají latinku: vyhledat si dodatečné informace na základě českého článku v jiných jazycích přímo nejde, a ne každý/každá/každé je z pohledu wikipedie encyklopedicky významný natolik aby se tam dal "standardní mezinárodní" (tj. anglický) přepis najít (Si Ťin-pching -> Xi Jinping, Džamál Chášukdží -> Jamal Khashoggi)

To pak, logicky, vede k tomu že jak v IT, tak obecně člověk který zvládne angličtinu natolik aby v ní byl schopen (alespoň ve své zájmové doméně) plynule číst prostě z českého odborného prostředí "odejde".

[Danny]

Taky české překlady anglických originálů IT knížek nebývají někdy nic moc: kvůli dostupnosti jsem kdysi koupil českou verzi K&R C a českou verzi The Art of Unix Programming: v K&R se rozhodli přeložit jména proměnných v příkladech ve zdrojácích, ale nedůsledně, takže tam hřezla anglická jména a blbě se to četlo. Ten Unix: tam bylo vyloženě hodně faulů typu že program na čtení newsů "news reader" byl přeložen jako "hlasatel"

[Danny]

Jeden z problémů české odborné technické literatury je že člověk pak musí buď umět dvě terminologie (českou a anglickou), nebo je uzavřen do českého sila s logicky omezenými informačními zdroji. Nějaké slovníčky na konci knihy to nevytrhnou.

Je to podobné jako s (výhradně) českými přepisy jmen a názvů z jazyků které nepoužívají latinku: vyhledat si dodatečné informace na základě českého článku v jiných jazycích přímo nejde, a ne každý/každá/každé je z pohledu wikipedie encyklopedicky významný natolik aby se tam dal "standardní mezinárodní" (tj. anglický) přepis najít (Si Ťin-pching -> Xi Jinping, Džamál Chášukdží -> Jamal Khashoggi)

To pak, logicky, vede k tomu že jak v IT, tak obecně člověk který zvládne angličtinu natolik aby v ní byl schopen (alespoň ve své zájmové doméně) plynule číst prostě z českého odborného prostředí "odejde".

Taky některé anglické termíny nemusí mít český ekvivalent: před pár lety jsem při rozhovoru s českým teď už bývalým kolegou použil termín "boilerplate", protože mě nenapadlo, jak to říct česky (a on zrovna tento termín neznal...)