Virtualizace Hyper-V vs. VM

[Rike]

Zabýval se tu někdo v poslední době porovnáním, která virtualizace je z hlediska výkonu, spotřeby zdrojů (paměť apod.), ale i UX efektivnější? Jestli ve Windows 11 virtualizovat (např.) Ubuntu, nebo v Ubuntu prostřednictvím VM Windows 11?

Moc jsem se Windows v poslední době nezabýval, ale všímám si, že jejich tah na implementaci (WSL) či provoz (Hyper-V) Linuxových distribucí stojí za povšimnutí, a nechci opakovat již prozkoumané chyby

[Reklama]

[Mlocik97]

Osobne odporúčam na železe Linux, a v tom QEMU/KVM (virt-manager) s Windows. Hyper-V je dosť problematický a mnohé veci nedotiahnuté. U WSL1 je to len "obmedzený" kontajner, ani nie virtuálna machina, a neumožňuje beh mnohých nízkoúrovňových Linux programov. WSL2 je už skutočná virtuálna machina, a má svoje výhody. Najväčšou výhodou sú manažment okien (ktoré sa tvária ako natívne app Windowsu), premostenie súborového systému ako aj siete, kedy môžeš ľahko pristúpiť ku kontajnerom na WS spojení z Linuxu vo Windows. Na druhú stranu, čo sa týka prostriedkov a manažovania virtuálky ako takej, tak virt-manager je výrazne pokročilejší. Samozrejme by default, je riešenie QEMU/KVM pomalšie v prípade Windows (musíš povoliť určité špecifické konfigurácie), ale po nastavení je to fakt asi to najlepšie čo môžeš teraz mať.

[RDa]

Volil bych ten zaklad podle toho, co je tvuj "matersky jazyk" - jako duverne znama / stabilni platforma, coz by melo byt stejne jako - kde se odehrava vetsina tve prace s pocitacem. To druhy pak patri do virtualky, ktera se bude vyuzivat mene a experimentalne - takze nedava smysl to mit naopak a proti srsti.

[Petr Branik]

hledas porovnani na doma nebo do firmy? Pokud do firmy tak zalezi na tom jake sluzby provozujes. Jina situace bude kdyz budes mit 10 serveru na kterych ti bude bezet nejaky windows a k tomu 300 VDI stroju s windows a 5 linuxu a jina situace bude kdyz budes mit 10tis linux serveru a 2 windows 10 stroje....

[ogdru6jahad]

pouzivam oboje, s obojim nemam problemy, ale detailni porovnani vykonu jsem si nedelal.

[Reklama]

[Rike]

Volil bych ten zaklad podle toho, co je tvuj "matersky jazyk" - jako duverne znama / stabilni platforma, coz by melo byt stejne jako - kde se odehrava vetsina tve prace s pocitacem. To druhy pak patri do virtualky, ktera se bude vyuzivat mene a experimentalne - takze nedava smysl to mit naopak a proti srsti.

hledas porovnani na doma nebo do firmy?

Je to do práce, na vývoj. Potřebuju kus odtud a kus odtamtud. Těžko se mi opouští třeba M$ Outlook (ten starej, ne ten 365; Linux nabízí jen velmi slabé záplaty), stejně jako potřebuju pro práci víc a víc Debianu. V zásadě je mi tedy jedno, které prostředí poběží jako hlavní, a které ve virtualizaci (než mne doběhne nějaký problém, který mi tu ideu zhatí), ale po měsíci jsem dospěl k závěru, že dva stroje (nedejbože dualboot) jsou prostě blbost a situaci je nutné vyřešit elegantněji. Dal jsem si tedy spíš kritéria obecnosti a perspektivnosti dalšího směřování (vyvěštit, co bude za rok, pět let) vybraného řešení.

[Zopper]

Pokud jsi zvyklý na Win a nepotřebuješ v tom Debianu dělat nějaké složitosti (záleží, jestli Ubuntu, nebo Debian?), tak bych asi koukl po kombinaci Win + WSL2 s výchozím Ubuntu, nebo si doinstaloval Debian. Efektivně to znamená, že pracuješ ve Windows ale pouštíš to, co děláš, v Linuxu. A až když se ukáže, že to nestačí, tak začít řešit klasické virtuálky.

Edit, ještě mě napadla varianta dvou strojů s remote access. Nevím, jak moc to je či není vhodné řešení a co přesně ti na dvou strojích vadí, ale jednak můžeš mít vzdálenou plochu a druhak na spoustu scénářů stačí nějaká forma síťově sdíleného disku + ssh do linuxu. Ale možná jsi tohle už zkusil a zavrhl.

[Rike]

Pokud jsi zvyklý na Win a nepotřebuješ v tom Debianu dělat nějaké složitosti (záleží, jestli Ubuntu, nebo Debian?), tak bych asi koukl po kombinaci Win + WSL2 s výchozím Ubuntu, nebo si doinstaloval Debian. Efektivně to znamená, že pracuješ ve Windows ale pouštíš to, co děláš, v Linuxu. A až když se ukáže, že to nestačí, tak začít řešit klasické virtuálky.

Mají ty věci jako WSL2, Hyper-V budoucnost? M$ do toho dost šlape, co jsem tak sledoval chronologii. Nerad bych vsadil na mrtvého koně. Ono to třeba bude fungovat, ale utrhne to větráček chladiče:-)

Dva stroje/remote access fakt ne. Nelíbí se mi to a výrazně to snižuje celkovou mobilitu resp. zvyšuje nároky na přenos, který v některých situacích nemusí být zrovna ideální.

[RDa]

Edit, ještě mě napadla varianta dvou strojů s remote access. Nevím, jak moc to je či není vhodné řešení a co přesně ti na dvou strojích vadí, ale jednak můžeš mít vzdálenou plochu a druhak na spoustu scénářů stačí nějaká forma síťově sdíleného disku + ssh do linuxu. Ale možná jsi tohle už zkusil a zavrhl.

Remote access delam v kombinaci s virtualkou WinXP. Tahle VM bezi na stroji ktery se jeste menekrat restartuje nez muj bezny desktop, takze tam muze zustat rozdelana prace, resp. nejaky vynuceny pad desktopu neohrozi ty precitlivele win.

Ale vzniklo to spis historicky - remote jsem pouzival prave ve smyslu jaky navrhujete, jako prechodne obdobi. Ale krok po kroku to doputovalo nakonec do VM, a je o dalsi notas, adapter, kabely mene neporadku.

[Marek Staněk]

Dlouhý léta dělám s VirtualBoxem, HyperVčkem, posledních asi 10let s VMw ESXi, a začínám s QEMMU/Proxmox.
Dost záleží, jestli to musíš mít v noťasu, nebo jestli na to máš k dispozici server:
a) jestli tam máš chodící Windows, hoď to do HyperV a neřeš ztrátu výkonu
b) neřeš rozdíly ve výkonu, protože jsou zanedbatelný. Zajímá tě hlavně, jestli potřebuješ PCIpassthrough grafiky. Pak je v podstatě nejlepší volba VMw. Ten má ale problém, že pokud nemáš existující free licenci ESXi, tak máš smolíka pacholíka, musíš se zaregistrovat do VMGU programu, a každých tuším 90 dní budeš hypervisor reinstalovat, nebo si zaplatíš svinsky drahý předplatný. Pokud se obejdeš bez PCIpassthrough, jdi do Proxmoxu/QEMMU/KVM. Pokud už máš platnou licenci free ESXi (ideálně 8čkovou), můžeš si nainstalovat ESXi bez integrace do vCenter, a jseš omezenej jen na 240 fyzických jader a 8vCPU v jednom virtuálu, a nemáš k dispoziti automatizační a StorageAPI, a veškerou administraci budeš dělat přes webový rozhraní nebo SSHčkem.
Další věc je, že VMw ESXi ti neumožní dělat přímo na konzoli, takže na noťasu je VMw naprostej nesmysl; potřebuješ extra server. Jediný, co má od VMw na noťasu smysl používat, je VM Workstation Pro, což je v podstatě výrazně vyspělejší VirtualBox.

Klíčová je ve tvým případě IMO odpověď na následující otázku:
- jestli se s tím chceš teprve (a primárně) učit, nebo jestli to potřebuješ rychle rozjet a dělat především něco na těch virtuálech: v tom případě bych neřešil rozdíly ve výkonu, protože tvým primárním zájmem je fungovat a dělat svoji práci.

[RDa]

Pokud se obejdeš bez PCIpassthrough, jdi do Proxmoxu/QEMMU/KVM.

To je blbost. PCI passthrough funguje na Qemu/KVM, jsme na tom uspesne preportovali drivery z linuxu na win.

Host byl Proxmox (ale na tom nezalezi, je to stary kripl, dnes bych volil ciste qemu)
Guest byl Linux i Windows
HW zarizeni nase PCIe FPGA karta s vlastnim DMA.

[Marek Staněk]

Tak to je supr zpráva, já se s tím v tom minimu volnýho času co mám seznamuju teprve pár týdnů, a zatím jsem narazil jen na (asi starší) zmínky, že to lidem moc nefungovalo. Jestli už to není aktuální problém, tak tím líp.
Ad QEMMU vs Proxmox: co se v tom šťourám, tak mi Proxmox přijde především jako nadstavba nad QEMMU, spíš než něco významně jinýho.

[jauznevimco]

Pridavam hlas za QEMU/KVM, s bezproblemovym passthrough pouzivam par roku. Prave fungujici passthrough a moznost pritom normalne pouzivat tucnaka jako OS s GUI pro mne byly naprosto rozhodujici ficury oproti ESXi nebo Hyper-V.

Samo, je to na takovy domaci zvykani, laborovani, kuteni s kdecim, co se mi zrovna dostane pod ruce. Takze si dam jako passthrough treba celej USBckovej radic a nemusim se mrcasit s tim, ze mi zarizeni nekoilkrat zmeni USB identifikatory (pri zmene rezimu) na neco, u ceho jeste passthrough nemam.

[Vantomas]

Ad QEMMU vs Proxmox: co se v tom šťourám, tak mi Proxmox přijde především jako nadstavba nad QEMMU, spíš než něco významně jinýho.

V Linuxu virtualizace prakticky znamená KVM+QEMU. KVM řeší tu virtualizaci v jádře proti procesoru, QEMU pak řeší "virtuální počítač" - SATA řadič/síťovka/myš/klávesnice/atd. Spouštět si to ručně už jde v terminálu pomocí qemu-kvm a hromady parametrů, kdo to chce spravovat nějakými dalšími nástroji, jsou nad tím pak další vrstvy. Jedna z nich je třeba libvirt a nad ním je pak třeba GUI virt-manager. Proxmox je na úrovni toho libvirt, na jedné straně má KVM+QEMU, na druhé straně svoje webové rozhraní a hromady skriptů a procesů co tam něco dělají sami.

V Linuxu je ještě virtualizace postavená na XEN, což je na stejné úrovni jako KVM+QEMU. XEN není součástí upstream jádra, musí se patchovat/binární stahovat někde jinde. Ale asi bych to zkrátil tak, že XEN je mrtev...

[Jan Forman]

PCI passthrough tam je největší kámen úrazu HW a UEFI samotného serveru, proto tolik problémů okolo toho.
Proxmox a KVM lidi rozjíždějí na kdejakém starém šrotu a pak se nelze divit, že naráží na zádrhely.

Pokud se obejdeš bez PCIpassthrough, jdi do Proxmoxu/QEMMU/KVM.

To je blbost. PCI passthrough funguje na Qemu/KVM, jsme na tom uspesne preportovali drivery z linuxu na win.

Host byl Proxmox (ale na tom nezalezi, je to stary kripl, dnes bych volil ciste qemu)
Guest byl Linux i Windows
HW zarizeni nase PCIe FPGA karta s vlastnim DMA.