Zkušenosti s nasazením LibreOffice Base

[krouziciorel]

Je docela rozdíl, když se obrázek generuje sedminásobnou Fourierovou transformací půl hodiny nebo dvě hodiny. V NASA to zkoušeli pomocí Pythonu podle jeho rovnic a bylo to nepoužitelně pomalé. Dal tomu programu licenci Freeware, což byl pro NASA problém.

Ano, je mi jasné, že Python bude pomalejší, než Paskal, nakonec tyhle dva jazyky se dají parádně zkombinovat a každý bych zvolil na tu část aplikace, kde je nejvhodnější. Podobně pracuje Ada např. v rámci Adamant, který by pro vesmířany byl určitě zajímavý.

Pokud mají někteří chlapci a děvčata z NASA příliš nosánek nahoru, oslovil bych Roskosmos, nakonec kšeft je kšeft . Podle videí a kurzů na Udemy vidím, že Paskal stále žije v Rusku, Španělsku, Portugalsku a v zemích latinské ameriky. Schválně jsem se zeptal áíčka a dozvěděl jsem se podrobnější informace, cituji:

"Vaše pozorování je velmi přesné a odráží realitu specifických programátorských trhů. Zatímco v USA nebo střední Evropě dominuje Python, Java a TypeScript, Pascal (Free Pascal / Lazarus / Delphi) si v uvedených regionech udržuje silnou pozici.

1. Latinská Amerika a Brazílie (Světová bašta)

Brazílie: Je pravděpodobně největším trhem pro Delphi/Pascal na světě. Existuje zde obrovské množství ERP systémů (podnikových softwarů) a bankovních aplikací postavených na tomto základu.
Důvody: Historicky silná komunita, která přešla z Borland Delphi na moderní verze nebo open-source Lazarus. Mnoho vládních a účetních systémů je stále udržováno v Pascalu, což nutí nové generace k jeho studiu.

2. Rusko a postsovětské země

Školství: V Rusku je Pascal (často v podobě PascalABC.NET) stále standardním jazykem pro výuku základů programování na středních školách. To vytváří širokou základnu lidí, kteří jazyk ovládají.
Průmyslový software: Lazarus se hojně využívá pro vývoj ovládacího softwaru v průmyslu a vědeckých aplikacích díky své rychlosti a schopnosti pracovat přímo s hardwarem bez nutnosti instalovat těžké runtime knihovny.

3. Španělsko a Portugalsko

Lokální software: Podobně jako v Latinské Americe, i zde existuje silná tradice vývoje prodejních (POS) a skladových systémů v Delphi/Lazaru. Komunity v těchto zemích jsou velmi aktivní na fórech a produkují velké množství tutoriálů.

Proč se Pascal v těchto regionech drží?

Nízké nároky na HW: Výsledné binární soubory jsou malé a rychlé, což je výhodné v regionech, kde starší hardware stále slouží."

Takže kolega má na výběr, teď v únoru bych to viděl asi na tu Brazílii.

[Reklama]

[Kit]

Je docela rozdíl, když se obrázek generuje sedminásobnou Fourierovou transformací půl hodiny nebo dvě hodiny. V NASA to zkoušeli pomocí Pythonu podle jeho rovnic a bylo to nepoužitelně pomalé. Dal tomu programu licenci Freeware, což byl pro NASA problém.

Ano, je mi jasné, že Python bude pomalejší, než Paskal, nakonec tyhle dva jazyky se dají parádně zkombinovat a každý bych zvolil na tu část aplikace, kde je nejvhodnější. Podobně pracuje Ada např. v rámci Adamant, který by pro vesmířany byl určitě zajímavý.

Pokud mají někteří chlapci a děvčata z NASA příliš nosánek nahoru, oslovil bych Roskosmos, nakonec kšeft je kšeft . Podle videí a kurzů na Udemy vidím, že Paskal stále žije v Rusku, Španělsku, Portugalsku a v zemích latinské ameriky. Schválně jsem se zeptal áíčka a dozvěděl jsem se podrobnější informace, cituji:

Tady nejde o to, že by programátoři z NASA měli nosánek nahoru. Mají problém s tím, že ten program nedokáží zreprodukovat tak, aby měl aspoň poloviční výkon. Při zpracování několika TB fotek je to znát. Přitom ten program může běžet efektivně třeba i v tom Pythonu, ale oni to prostě neumí. Sám bych ho viděl spíš na Fortran, který je podle mne na to nejlepší, zejména díky svým schopnostem zpracovávat matice. I Matlab by podle mne byl lepší než Python.

[Pavel Stěhule]

Moje účetnictví provozuji v libre calcu - na moje věci to bohatě stačí - hodila by se mi ale nějaká automatizace na generování kontrolních hlášení. Zase faktur mám tak málo, že mne to ještě nedokopalo, do přepsat. Asi by to šlo nějak i přímo v Libre calcu, ale to jejich skriptovací prostředí mi nesedí.

Roky pokukuju po https://gambaswiki.org/website/en/main.html

V podstatě je to analogie Visual Basicu, kde se tyto malé věci docela dobře dělaly - stejně jako v Delphi, .NETu a dalším. Tam bude minimální rozdíl ve funkčnosti - a každému sedí trochu něco jiného.

[krouziciorel]

Tady nejde o to, že by programátoři z NASA měli nosánek nahoru. Mají problém s tím, že ten program nedokáží zreprodukovat tak, aby měl aspoň poloviční výkon. Při zpracování několika TB fotek je to znát. Přitom ten program může běžet efektivně třeba i v tom Pythonu, ale oni to prostě neumí. Sám bych ho viděl spíš na Fortran, který je podle mne na to nejlepší, zejména díky svým schopnostem zpracovávat matice. I Matlab by podle mne byl lepší než Python.

V této oblasti mám málo zkušeností, takže jsem se zeptal áíčka a jeho odpověď vypadá rozumně:

"Python vs. Výkon (Mýtus o pomalosti)
Tvrzení, že Python je "nepoužitelně pomalý", je pravdivé pouze v případě, že je kód napsán špatně (pomocí standardních cyklů for).

Realita: V NASA se Python používá masivně (např. v projektu James Webb Space Telescope).

Jak to funguje: Python ve vědeckém prostředí funguje jako "lepidlo". Samotné výpočty (jako Fourierova transformace) neprovádí Python, ale knihovny jako NumPy nebo SciPy, které jsou napsány v C a Fortranu.

Verdikt: Pokud programátor v NASA napíše kód, který trvá 2 hodiny místo 30 minut, pravděpodobně nevyužil vektorizaci nebo specializované knihovny (FFTW), nikoliv že by byl na vině jazyk jako takový."

Takže to vypadá, že ideální volbou je nechat Python jako lepidlo a využívat knihovny napsané v kompilovaných jazycích. Schválně jsem se díval na gcc, který používám pro kompilaci adovských programů a fortran je podporován, jen je zvláštní, že by tato agentura nenašla kvalitní vývojáře, kteří by problém vyřešili.

[krouziciorel]

Moje účetnictví provozuji v libre calcu - na moje věci to bohatě stačí - hodila by se mi ale nějaká automatizace na generování kontrolních hlášení. Zase faktur mám tak málo, že mne to ještě nedokopalo, do přepsat. Asi by to šlo nějak i přímo v Libre calcu, ale to jejich skriptovací prostředí mi nesedí.

Roky pokukuju po https://gambaswiki.org/website/en/main.html

V podstatě je to analogie Visual Basicu, kde se tyto malé věci docela dobře dělaly - stejně jako v Delphi, .NETu a dalším. Tam bude minimální rozdíl ve funkčnosti - a každému sedí trochu něco jiného.

Ano, jako malý živnostník používám pro evidenci táborníků, fakturaci a celkové účetnictví Calc a přihlášky řeším ve Writeru. Společně s webovým prohlížečem a volitelně Datovkou jsou to jediné programy, které k této práci potřebuji.

O Gambasu jsem už před lety četl právě tady na rootu, vidím, že prostředí je stále živé a to je dobře. Docela by mě zajímalo jak s ním pracuje áíčko, s moderním Paskalem v Lazarusu mu to jde velmi dobře. A ruku na srdce, taková malá evidenční/fakturační aplikace může být napsána v Gambasu/Lazarusu/Pythonu/JavěFX/Rustu, využívat Libre Office Base nebo moderní webové technologie a fukncionalita bude podobná.

Naprosto souhlasím, že každému sedí něco jiného, každý z nás je jedinečný a jsem za to vděčný . Nakonec o nic nejde, moje výše popsané stávající řešení je plně funkční, pohraji si s GRAVem, Pythonem, Lazarusem a Base a uvidím, co mi nejvíce sedne.

[Reklama]