Co si doma vychováte, to doma budete mít. U dětí to platí víc, než kde jinde.
...do určité míry. A můžeme debatovat, jestli výchovou ovlivníte 50% nebo třeba jenom 20%. Někde tam mezi se to bude pohybovat. Lidi se ve skutečnosti mění s věkem poměrně málo.
Podle mých pozorování jednak mých dětí a pak taky dětí od známých mi přijde že výchova dělá tak 20% MAX. Zbytek je prostě daný. Samozřejmě ono se to špatně odlišuje, když v drtivé většině případů vychovává stejný "gen" co ty děti zplodil. Ale třeba moje 2 děti jsou každý ÚPLNĚ jiný. První je po mně neskutečně zvídavé, pořád se na něco ptá, chce vědět jak se co dělá atd. No a je to s ním šíleně složitý a občas naprosto na zabití, protože je tvrdohlavý (taky po mně). Druhýmu je všechno jedno a působí takovým jednodušším dojmem... (to je zase po manželce
). Ale je to taková hodná ovečka.
A odpřísáhnul bych, že rozdíl v chování mezi tady těma dvěma je doslova od prvních dnů včetně porodnice. Takže ta výchova tam měla naprosto nulový efekt a už tam byl rozdíl jako prase
...Pokud jde o hypotézu, že když budu svoje dítě nutit ke dřině, a oberu ho o většinu volného času povinnými aktivitami, tak z něj vychovám pracanta... tomu moc nevěřím. Spíš bych řekl, že si má najít svoji cestu k cílevědomé činnosti - a vhodně ho v tom podporovat, pokud takové snahy začne vykazovat. A zaslechl jsem dokonce výklad nějakého psychologa, že přiměřená míra nudy je taky zdravá, že být věčně na útěku podle diáře už od útlého věku zdravému rozvoji jedince spíš nesvědčí.
...
S tímhle naprosto souhlasím, známí mají kluka na gymnáziu co má nalajnovaný život do poslední minuty. Každý den nějaký kroužek/kroužky a podobný chujoviny (nejsou to specificky zaměřené kroužky na nějaký obor co ho zajímá ale tak všechno dohromady). Rodiče totální přemotivovaní magoři (asi jako kdyby si náš projekťák v práci sjel lajnu koksu před meetingem) - tam třeba vůbec neexistuje aby třeba o víkendu jen tak byli doma. Pořád musí být nějaká akce, ideálně dopoledne jedna, pak se ještě jede někam na odpoledne atd atd...Jednou jsem slyšel jak si jeho matka stěžuje že kluk je nesamostatnej a že přišel nějak dřív ze školy (odpadly hodiny) a že za mámou přišel "já nevím co mám teď dělat".
Tohle mi přišlo jako dobrej bizár, aby 13letej kluk šel za matkou že neví co si počít se dvěma hodinama co mu nezapadají do "kalendáře". Matka samozřejmě nulová sebereflexe aby pochopila že za to může ona a já tam do toho raději taky nijak nerýpal protože s tím jejich stylem života naprosot nesouhlasím a bych být tím klukem asi už skočil z mostu...
Ale věřím tomu že to probrali na jejich týdením meetingu s life-coachem (no joke...
)
77 Odpovědí
21105 Zhlédnutí