Opět OK. Ale já přece nepoukazuji na to, že Vy či jiní považujete Boha za méně pravděpodobného. Bavíme se o logice ateisty, který Boha vylučuje.
Ano, to by platilo pro ateistu, který považuje neexistenci boha za 100% jistou. Ale to není definiční znak ateismu.
Poukazuji na to, že se předem omezuje ve variantě, která může být (existence Boha). A pak také argumentuji tím, že přesvědčení o neexistenci Boha na škále směrem k naprosté nepravděpodobnosti koreluje s omezeností možností mého poznávání. Protože ve větší či menší míře vylučuji, co by mohlo být. To uvádím z hlediska logiky a argumentace.
No... ale to platí přece o čemkoliv. Jestliže cokoliv (třeba, já nevím, idea o "ploché zemi") budu považovat za méně pravděpodobnou, tak tím omezím možnosti mého poznávání? Nebo to je naopak znak mého poznání? A čistě "ekonomicky" mi to pak umožní to poznání rozvíjet směry, které nejefektivněji vedou k dalšímu poznání?
Obdobně by se dalo skutečně argumentovat ohledně mé nevíry ve špagetové monstrum, neb bych také vyloučil možnou variantu. Ale to jsem už uváděl, to jen relativizujete problém a neodpovídáte na mé poukázání na fakt, že vyloučením Boha u ateisty si ateista zásadně omezuje prostor pro skutečné poznání světa.
No.....mě teda přijde, že z vašeho pohledu se teda logika ateisty a teisty neliší, protože oba "něco" vylučují a omezují si prostor pro skutečné poznání světa..?
Z hlediska "omezení prostoru pro poznání" mi připadá, že ignorance určitých informací (což je přesně definice víry) je spíše omezení prostoru pro poznání, než to, že jdu tam, kam mě informace, experimenty atd. vedou.
Protože jestli Bůh je, pak ateista předem vyloučil možnost a bude v poznání vedle. Konkrétně pokud skutečně Bůh stvořil svět, tak nemůže nikdy dospět k tomu, že Bůh stvořil svět. Padž Boha předem vyloučil ze svého uvažování. Takže si pak nemůže naprosto nárokovat, že tím, že je ateista zkoumá věci a svět objektivně.
No ale ateismus neimplikuje ne-agnosticismus. To se takhle člověk podívá, podívá se na všechny možné fyzikální pokusy atd. a usoudí, že Bůh asi neexistuje. A že třeba existuje něco jako teorie relativity a hodiny na oběžné dráze jdou rychleji (takže vyloučil Newtnovskou fyziku). To je přece poznání.
Vy naopak vyžadujete, aby ten vědec tu hypotézu považoval za pravděpodobnější, než by on na základě zkušeností, které má, udělal. To je přece antiteze poznání, ne?