Podle mého λ je spíš lehce přes 23 m, tzn. žertovný nejkratší násobek (zlomek) = λ/4 mi vychází asi 5.77m ve vakuu. V kabelu je potřeba to ještě vynásobit činitelem zkrácení. A signálové trafo (od přírody na každém Eth portu) má maličkou parazitní kapacitu a z fyzikálního principu své funkce velmi dobrý odstup soufázového rušení. Z kategorie mých šílených nápadů vybírám: rozdělit vedení signálovým trafem tak, aby žádný z obou úseků nebyl celočíselným násobkem λ/4. Což nemusí být úplně výhra, protože vysoké násobky λ ladí čím dál hůř. Nebo vřadit kus vedení stíněného, a konce neuzemnit, ale připojit na uzemnění čtvrtvlnný pahýl - což je nejspíš kravina, protože zkratovací λ/4 pahýly fungují na vedení o definované impedanci = musí to mít vedle signálu taky zem... volný kus drátu by fungoval jako anténa, s nejistým výsledkem. Souhlasím v tomto případě s poučkou, uzemnit jenom jeden konec stínění - vyloučí se tím zemní smyčka (která by na 13 MHz mohla v krajním případě hezky rezonovat) a sice plandající konec může způsobovat kapacitní vazbu soufázově do signálového páru, ale s tím by si trafo mělo poradit.
Marně dumám, kolik asi může být míra potlačení indukce EM rušení z okolí do krouceného páru, pokud ho porovnám holý vs. stíněný (např S-STP). Dudek svého času ohledně audio kabelů tvrdil něco jako -6 dB, což není mnoho, ale může to souviset frekvenčním pásmem a použitým kabelem. Taky jsem viděl nějaké grafy
přeslechů mezi páry (vlevo zvolte obrázek), což je ale jiné hřiště (a ten graf tradičně ukazuje kladná čísla, přestože ve skutečnosti metodicky správně jde o záporné hodnoty v dB). Jako jestli je gigabit na hraně stability, tak by i -6 dB mohlo pomoct (lineárně polovina napěťové amplitudy).
Pokud byste to chtěl měřit, tak pomůže trochu slušný osciloskop, případně se schopností FFT a s generátorem pulzů (TDR - na měření zpoždění/vzdáleností).
Meh. Jediné správné řešení je optika.
40 Odpovědí
2892 Zhlédnutí