Kdyz jim pak po par hodinach reknu, ze jsem z Cech, tak jsou reakce casto velmi zajimave a ne vzdy mile.
V tom případě je Brno a vůbec celý Jihomoravský kraj takové malé Slovensko, až na to, že tam nemusím
ani mluvit jiným jazykem. Nikdo tam nepozná, že jsem z Prahy, a všichni se chovají normálně přesně
do doby, kdy se zeptají „Zkamasi?“ a já po pravdě odpovím. Když jsem někde chtěl mít klid, tak jsem
zalhal.
Sam jsem to nastesti nezazil, na Slovensku jsem byl jen snad jednou na par dni v Bratislave. A netusim, jak je to tam ted. Akorat kdyz vidim reakce nekterych Slovaku v teto, ale i jinych diskusich, tak me to na Slovensko moc nelaka.
Když jsem tam byl naposled, tak mě akorát na ulici a na zastávkách oslovovali lidi, kteří mě buď chtěli konvertovat na křesťanství (ale to se mi stalo i ve vlaku z Brna) nebo mi chtěli vysvětlit, jak je to hrozné, že Slovensku vládnou židi, a jaký je tam bordel. Přijde mi, že jsou na Slovensku trochu podobné problémy jako v Česku, akorát je tam asi celkově horší vzdělanost včetně té základní. Jednou za čas se mi stane, že narazím na Čecha, který se absolutně není schopný vyjádřit. Jenže na jednoho takového Čecha potkám několik takových slováků, kteří nejsou schopni dát dohromady kloudnou větu, jedno jestli slovensky nebo česky, vyjádřit řádně myšlenku, ale myslí si, že jsou největší géniové na světě a každý musí být na jejich pokus o názor zvědavý.
A pak mám spoustu slovenských přátel, kteří jsou úplně v pohodě a jsou to fakt chytrý lidi, ale taky je na nich něco trochu odlišného. Jeden dělá nějakého projektového manažera nebo tak něco... Víte, co je největší sen, na co šetří takový slovenský „ajťák“ z programátorského nebo manažerského platu? No zatím si koupil pozemek, traktor, ovce, krávy...