nějaké psychické problémy jsem v minulosti taky zaznamenal, největší problém byl, kdy se nedalo dát výpověď ze dne na den, a v případě výpovědi to spíše vypadalo "tak si mákni ještě víc, ať je vše hotové než odejdeš", typicky spojeno s nějakým agresivním vedoucím co hodně požaduje a psychicke deptá (typu píše 5x denně jestli je to hotové, a když jdeš na konci pracovní doby tak se na tebe podívá "to už jako jdeš?").
Dneska to řeším tak, že když k tomu dojde, tak prostě řeknu, že to "psychicky nezvládám a je toho na mě moc", což většinou umožní práci ukončit hned, případně zajít si za doktorem a říci o únavě, což vede k nemocenské a domluvě na bodu jedna, ukončení bez nějakých sraček typu "tady to rychle dodělej, vymáčkneme z tebe duši", a jdu na projekt kde je to v pohodě.
Moje zkušenost, svět se beze mě nezboří, několikrát ověřeno, firmy, které fakt naléhali, že to potřebují, stále žijí i beze mě. Je potřeba to začít řešit v každém případě hned, nenechávat to dojít do stádia, kdy už člověk na to fakt nemá. V případě nějakého stresu se vždy dá říct "nevím, nezvládám, neumím", lidi sice koukaj, ale člověk si oddechne, když si uvědomí, že nemusí být nesmrtelný superman a oni si nakonec vždy nějak poradí sami, mimo jiné ti co vyžadují nejvíc za vámi do nemocnice po nějakém kolapsu fakt chodit nebudou, tak na to myslete.
32 Odpovědí
12570 Zhlédnutí