Klíčový spor je zřejmě o toto:
Žádnou licenční smlouvu s autorem také uzavírat nepotřebujete, protože licenci získáte od předchozího uživatele.
Nu, právě o tom rozhodoval ten soud, jestli se prodává "licence", nebo stačí prodej rozmnoženiny. Citace z rozsudku:
Argument společnosti Oracle, Irska, jakož i francouzské a italské vlády, podle něhož se pojem „oprávněný nabyvatel“ uvedený v čl. 5 odst. 1 směrnice 2009/24 týká pouze nabyvatele, který je oprávněn počítačový program užívat podle licenční smlouvy uzavřené přímo s nositelem autorského práva, nelze přijmout.
Co dodat - přesně toto tu celou dobu hájíš.
Nehájím, nikdy jsem nic takového nenapsal, naopak jsem opakovaně psal opak. Problém je zřejmě v tom, že si pletete licenční smlouvu uzavřenou přímo s nositelem práv, a licenci.
V čem nemáš pravdu, že §66 je touto licencí podmíněn. Jsou to dva různé zroje práv k tomu software.
Neexistuje žádný jiný zdroj práv než licence. Není v mezinárodních smlouvách, není v zákonech okolních států a nevzniká ani podivnou interpretací jediného slova v českém autorském zákoně (ani tím, že se budete tvářit že tam to slovo vůbec není).
Takové užití díla neexistuje. V AZ jsou tzn. majetková práva, mimo jiné právo k užití díla, explicitně vyjmenována (nás se týká §12).
Explicitně jsou vyjmenována některá, a pak je explicitně napsáno, že mohou existovat i další.
§66 pak ti dává některá z těchto práv.
Například "překládá, zpracovává, upravuje"?
Tak se ptám znovu: které autorovo právo neobsažené v §66 porušuješ když píšeš dopis ve wordu? V odpovědi očekávám citaci/odkaz kde je definováno konkrétní právo, které bude porušováno.
§ 12 odst. 1: "Autor má právo své dílo užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem."
Bavíme se ale nikoli o termínu "oprávněný uživatel rozmnoženiny", nýbrž "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny", který je k definici výše zmíněného termínu užit. A to je dle Tebou právě odsouhlaseného principu ten, kdo "měl právo k nabytí rozmnoženiny". A dle toho, s čím souhlasíš dále:
Tvrdím úplně to samé.Nabytí a užívání jsou dvě různé věci, to, že rozmnoženinu legálně vlastním ještě neznamená, že ji mohu legálně užívat.
toto oprávnění k nabytí nijak právně (v obecném případě) nesouvisí s nabytím oprávnění k užití a proto nelze podmiňovat oprávněnost nabytí nějakým užívacím právem, jak se to snažíš činit.
Nejen, že to právně souvisí, ono je to to samé. Oprávněný nabyvatel rozmnoženiny je takový nabyvatel rozmnoženiny, který má práva podle autorského zákona.
To potvrzuje i citace z rozsudku ES.
Která?
I kdyby, tak tady se řídíme dle českého práva a tedy dle AZ - pokud by povoloval něco navíc, tak prostě povoluje něco navíc.
Jenže celé to vaše povolování něčeho navíc odvozujete z chybné interpretace jediného slova.
2) Opět překrucuješ:
14)... To znamená, že úkony spočívající v nahrávání a provozování nezbytném k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny programu...
Výslovně se tu mluví o nahrání a provozování programu, nejde jak tvrdíš jen o zkoumání a upravování programu, k jehož provozování mám práva odjinuď.
Nějak vám z té citace vypadlo, že to nesmí být smluvně zakázáno. Kde máte u toho vašeho nelicenčního užití nějakou smlouvu?
Hezky si to rčení zkopíroval z wiki, ale evidentně nerozumíš jeho smyslu. Zákon sám sobě být lex specialis být klidně může: je to obecné pravidlo, které se použije při konfliktu jakýchkoli právních ustanovení. (To, že v rámci jednoho zákona pak většinou na to bývá pamatováno a ta možnost je explicitně zmíněna, jako třeba zde - a tím pádem i kdyby to tak nebylo, tak má argumentace platí - je věc druhá)
Pokud dané ustanovení může přebít jiné ustanovení téhož zákona, používá se formulace "pokud tento zákon nestanoví jinak".
§ 66 odst. 6.
Cože? A prosím kde tam je něco takového řečeno? Opakuji že se bavíme o tom, co je to oprávněný nabyvatel rozmnoženiny a zdali má tento výraz nějaký vztah k vlastnictví licence.
Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu...
Ano, přesně to tvrdím celou dobu. To, že jsem vlastníkem rozmnoženiny, vůbec neznamená, že bych měl práva k užití té rozmnoženiny. Ta práva musím získat nějak jinak, ....
Pocud se shodujeme
z licence.
A toto je tvrzení, které si ničím nepodložil a je ve sporu s AZ §66, který právě tvrdí, že to oprávnění člověk získá nikoli uzavřením licence, ale čistým nabytím té rozmnoženiny.
Autorský zákon žádný jiný způsob užití díla neautorem, než na základě licence, neumožňuje. § 66 právě neříká nic o tom, že někdo získá práva čistým nabytím rozmnoženiny. Tam opravdu není napsáno "nabyvatel rozmnoženiny", je tam napsáno "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny".
Pokud tvrdíš, že jediným možným zdrojem práv k užití programu je licence, očekávám citaci paragrafu, z kterého to vyplývá.
§ 12 odst. 1 "jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem."
A co třeba volná užití díla? Evidentně licence (ve smyslu smlouva s autorem) není jedinný způsob jak člověk může získat oprávnění.
"Volná užití - (1)
Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití"...
Nejedná se o užití podle zákona, takže k němu není potřeba oprávnění.
AZ §66 je další takový způsob.
Není. § 66 omezuje rozsah práv autora, nepřidává žádná práva uživateli.
Mimochodem, pokud by § 66 přidával specificky český nelicenční způsob užití, proč by vyhodny-software.cz argumentoval nějakým soudním sporem o německých zákonech, když celý jejich byznys by byl postaven na tom specificky českém § 66?
285 Odpovědí
125583 Zhlédnutí