Pomohl vám titul k lepší práci?

[Mirek Prýmek]

Smysl vysoké školy není něco daného a neměnného. Pokud někdo tvrdí, že by se smysl (některých) vysokých škol měl změnit, neznamená to nutně, že nepochopil jejich současný smysl.

Hlavně žádný jeden "smysl vysoké školy" neexistuje. Různé školy mají různé důrazy už teď, to dá rozum, a nikdo nemusí chtít nic měnit.

[Reklama]

[student]

Doucoval som takych

To není totéž.

To ale nezdovodnuje stavanie titulov* na piedestal a dovod toho, preco je treba niekto s nejakym titulom ;-). Ja si myslim, ze na tituloch nezalezi a dolezite je, co dotycny vymysli.

To je ostatne jeden z dovodov, preco pouzivam rozne anonymne prezyvky a priebezne ich medzi diskusiami menim.

*zahrnuje aj "vyucujuci na gymnaziu" atd

[Jakub Galgonek]

dolezite je, co dotycny vymysli.

To je ostatne jeden z dovodov, preco pouzivam rozne anonymne prezyvky a priebezne ich medzi diskusiami menim.

To jako aby bylo těžší zjistit, co jsi vymyslel ?

[student]

dolezite je, co dotycny vymysli.

To je ostatne jeden z dovodov, preco pouzivam rozne anonymne prezyvky a priebezne ich medzi diskusiami menim.

To jako aby bylo těžší zjistit, co jsi vymyslel ?

To aby ludia pouzivali kriticke myslenie a nezavrhovali ani castokrat rozumne nazory tych, ktori formalne nie su na nejakej urovni.

Nemam rad pristup, ked ako v rozpravke "Cisarove nove saty" povie dieta, ze cisar je nahy a ludia okolo to bud nepocuvaju alebo pojdu silou-mocou proti tomu, lebo to predsa hovori male dieta.

[Mirek Prýmek]

To aby ludia pouzivali kriticke myslenie a nezavrhovali ani castokrat rozumne nazory tych, ktori formalne nie su na nejakej urovni.

Problém je v tom, že takhle náš svět nefunguje. Posuzovat, kdo co říká, a podle toho tomu dávat váhu je přirozený. Svět je moc složitý,  náš čas tady vyměřený příliš krátký a množství pitomců v populaci příliš velké na to, abysme si mohli každou informaci prověřovat. Ať nejsme úplně OT: dovedeš si představit, že by tě ve škole učily neidentifikovatelné anonymní hlasy a třeba 70% z nich byli pitomci meloucí úplné nesmysly? To by ses toho asi moc nenaučil, kdyby sis všechno musel ověřovat. Brzo by tě to přestalo bavit a na takové učení by ses vykašlal úplně. Znát původ informace je prostě důležitý, vždycky bylo a bude.

Tím, že volíš anonymitu, způsobuješ jediný: spousta lidí tvoje názory bude hodnotit níž než by mohla, kdyby ses pod ně podepsal a ukázal tak, že si za nima stojíš. A to je třeba v tvým případě myslím škoda.

To kritický myšlení, po kterým voláš, se pěstuje jinak: prostě se kriticky myslí. S potřebnou dávkou drzosti dovolit si zkoumat názor jakékoli autority.

[Reklama]

[student]

Problém je v tom, že takhle náš svět nefunguje. Posuzovat, kdo co říká, a podle toho tomu dávat váhu je přirozený. Svět je moc složitý,  náš čas tady vyměřený příliš krátký a množství pitomců v populaci příliš velké na to, abysme si mohli každou informaci prověřovat.

Nie kazdy pitomec ma sancu mi nieco rozpravat; naviac mam moznost kazdemu klast otazky, cim sa mnozstvo nepresnych "faktov" znizuje.

Ať nejsme úplně OT: dovedeš si představit, že by tě ve škole učily neidentifikovatelné anonymní hlasy a třeba 70% z nich byli pitomci meloucí úplné nesmysly?

Moment - tu nejde o pitomcov evidentne melucich nezmysly, ale skor o "pitomcov, ktori nie su vystudovani ucitelia a chceli ucit na skole". Ti ludia su kritizovatelni a je mozne si od nich ziadat dalsie vysvetlenie, takze su tu kontrolne mechanizmy a tie funguju dost dobre.
Cast z ucitelov raz za cas zahlasi nezmysel uz teraz, ale to sa da vacsinou zistit uz obycajnym pocuvanim. Bohuzial, niekedy ten nezmysel nie je z ich hlavy a chyby sa siria ako virus. V jednej ucebnici sa chybou z x^2 stane x2, dalsia ucebnica povodnu ucebnicu odcituje a upravi to na citatelnejsie 2x, potom ju odcituje ucitel a ma problem. Smutne je, ze sa nad tym nikto v celej postupnosti nezamysli a ucitel to tak uci par rokov a ziaci to beru ako fakty...

To by ses toho asi moc nenaučil, kdyby sis všechno musel ověřovat. Brzo by tě to přestalo bavit a na takové učení by ses vykašlal úplně. Znát původ informace je prostě důležitý, vždycky bylo a bude.

To zalezi od predmetu, ale aspon "logicke" overovanie (ci to zapada do ostatneho) som robil vsade a chyby sa nachadzali casto.
Co ked sa vyucujuci myli, ako sa to nezriedka deje? Co ked ucebnica umyselne zamlcuje niektore informacie, aby tvorcovia ziskali nejake vyhody?

Tím, že volíš anonymitu, způsobuješ jediný: spousta lidí tvoje názory bude hodnotit níž než by mohla, kdyby ses pod ně podepsal a ukázal tak, že si za nima stojíš. A to je třeba v tvým případě myslím škoda.

Prakticky priklad (ked mas take rad), ktory vysvetli, preco sa nepodpisujem:
V skole som sa umiestnoval pomerne dobre na sutaziach z roznych predmetov (~top 30 v state). Casom som si vsimol, ze ucitelia sa zamyslali nad mojimi vyhradami k ich chybam, ale take iste vyhrady od spoluziakov okamzite neakceptovali, lebo islo o nieco rokami preverene (a ucitel sa predsa nemoze mylit). Preto som sa snazil upozornovat na spoluziakov, vystupovat skor anonymne ("niekto" to vykrikol) a poukazovat na spoluziakov s rozumnymi nazormi - potom zacali byt postupne akceptovane aj vyhrady od nich. Takze to funguje.
Blizky ekvivalent tohoto je anonymna prezyvka na internete.

To kritický myšlení, po kterým voláš, se pěstuje jinak: prostě se kriticky myslí. S potřebnou dávkou drzosti dovolit si zkoumat názor jakékoli autority.

Ano, mozes si to dovolit, ale robis to? Ako tomu ucis ostatnych?
To je moj druhy dovod, preco mam rozne vymyslene nicky, aj ked na Roote sa to velmi neprejavuje. Ked som sa raz dost jasne pomylil, tak to po mne vsetci spoluziaci kotkodakali dalej a rozsirovali to ako fakt; aj ucitel sa skoro chytil. Vtedy som si uvedomil, ze toto nechcem - ja chcem, aby aj druhi nasli chybu, ked sa pomylim ja a aby rozmyslali. To je druhy dovod, preco som anonymny a menim nicky - aby som nezacal byt brany ako nejaka autorita, ale aby boli najdene chyby, ktore robim.
Bohuzial, niektori beru diskusie len ako sutazny ring a nechcu dat inym sancu, aby sa poucili.

[Jakub Galgonek]

Preto som sa snazil upozornovat na spoluziakov, vystupovat skor anonymne ("niekto" to vykrikol) a poukazovat na spoluziakov s rozumnymi nazormi - potom zacali byt postupne akceptovane aj vyhrady od nich. Takze to funguje.

Poukazoval jsi na ně anonymně? Anebo se věci změnily, protože jsi na ně poukazoval neanonymně a měl jsi u učitelů jistou autoritu? Začaly být akceptovány výhradu od všech tvých spolužáků, anebo převážně od těch, na které jsi poukázal?

[Mirek Prýmek]

V skole som sa umiestnoval pomerne dobre na sutaziach z roznych predmetov (~top 30 v state).

Tomu věřím, je to poznat.

Casom som si vsimol, ze ucitelia sa zamyslali nad mojimi vyhradami k ich chybam

Nemůžeš se přece celý život chovat podle něčeho, co jsi zažil na škole. Přece si musíš být vědom toho, že to je silně specifické prostředí s jedním "guru", který si navíc tuhle pozici často nezaslouží - nevydobil si ji přirozeně, získal ji se svým úřadem.
Navíc Kubova poznámka je přesná.

Blizky ekvivalent tohoto je anonymna prezyvka na internete.

Není. Já vždycky říkám, že sociologickým ekvivalentem anonymů v diskusi jsou nápisy na záchodcích.

To kritický myšlení, po kterým voláš, se pěstuje jinak: prostě se kriticky myslí. S potřebnou dávkou drzosti dovolit si zkoumat názor jakékoli autority.

Ano, mozes si to dovolit, ale robis to? Ako tomu ucis ostatnych?

Ano, dělal jsem to vždycky. Nevím, jestli mám dospělé lidi něco učit. Buď se přidají nebo ne, to je jejich věc.

Bohuzial, niektori beru diskusie len ako sutazny ring a nechcu dat inym sancu, aby sa poucili.

To je ale charakterová vlastnost, to těžko můžeš změnit anonymitou. V tom je ten problém.

[Adusko]

jedna otázočka,

čo by som mal bezpodmienečne ovládať z matematiky aby bol zo mňa dobrý programátor? Aby som mal solídne základy, napríklad pre prípad že budem musieť riešiť niečo špecifické, tak aby sa bolo od čoho odraziť, ale na druhej strane aby som do hlavy netlačiť teóriu ktorú na 80% v živote nevyužijem a je vysoký predpoklad že je to iba strata času.

vďaka

[Jakub Galgonek]

čo by som mal bezpodmienečne ovládať z matematiky aby bol zo mňa dobrý programátor? Aby som mal solídne základy, napríklad pre prípad že budem musieť riešiť niečo špecifické, tak aby sa bolo od čoho odraziť, ale na druhej strane aby som do hlavy netlačiť teóriu ktorú na 80% v živote nevyužijem a je vysoký predpoklad že je to iba strata času.

Tohle je dost subjektivní. Já bych sem zařadil:

• kombinatorika a grafy: Přišlo mi to z pohledu informatika jako takové praktické počítání.
• lineární algebra: Někdy se ti může stát, že si vyhledáš postup, jak řešit tvůj problém, zapsaný jako operace v lineární algebře. Tak se může hodit umět ten postup "přečíst".
• statistika a pravděpodobnost: Umět alespoň základy se může hodit. My na to třeba měli speciální předmět pro informatiky - žádné důkazy, jen praktické věty a počítání.
• matematická analýza: Když už jsem něco kdy potřeboval vypočítat, tak jsem to stejně většinou neupočítal. Ale stačí, aby člověk uměl tu derivaci či integrál zapsat, on už mu to někdo spočítá.

[Mirek Prýmek]

čo by som mal bezpodmienečne ovládať z matematiky aby bol zo mňa dobrý programátor? Aby som mal solídne základy, napríklad pre prípad že budem musieť riešiť niečo špecifické, tak aby sa bolo od čoho odraziť, ale na druhej strane aby som do hlavy netlačiť teóriu ktorú na 80% v živote nevyužijem a je vysoký predpoklad že je to iba strata času.

Problém je v tom, že každý si pod "solidní základy" představuje něco jiného. S tou problémovou doménou je to taky naprd - pokud bys musel řešit specifickou doménu třeba 3D herního enginu, tak potřebuješ solidní znalost lineární algebry, kterou jinak skoro nikde nevyužiješ.  U softwaru pro statiky to budou třeba diferenciální rovnice. U jiné problémové domény to zas bude něco jiného. Podle mě by ale tyhle detaily tak jako tak měl řešit specialista - matematik. I když se budeš snažit sebevíc, stejně solidní znalost jako čistý matematik stejně nebudeš mít, tak proč ho to nenechat udělat rovnou?

Pokud chceš něco, co je šance využít v nejširším množství problémových domén, tak bych doporučil se spíš orientovat na

1) matematickou logiku - ne že bys ji nutně potřeboval, ale ten teoretický background ti to dá, pokud ho chceš. Jazyky jako třeba Prolog jsou v podstatě jenom přepis normální logiky do počítačového jazyka. U ostatních jazyků ta vazba není tak přímočará, ale znalost logiky ti pomůže.

2) Z čistější matematiky pak určitě diskrétní matematiku, hlavně věci jako teorie grafů, možná něco z teorie množin - to se zas promítá do typů v programovacích jazycích.

3) Něco málo kolem kombinatoriky a statistiky - v běžné programátorské praxi si imho vystačíš se znalostma na úrovni dobrého matematicky orientovaného gymplu + něco malinko navíc (na gymplu se tuším neučí podmíněná pravděpodobnost). Ale nijak moc bych to nedramatizoval.

4) Z jiných oblastí matematiky jenom velice povrchní znalost myšlenek, do konkrét už jít nemusíš. Třeba se hodí vědět, na co všechno se dá použít náhoda - že občas je lepší než něco složitě plánovat, udělat to prostě náhodně a náhoda už se postará... K tomu, abys tohle věděl a uměl to použít, nepotřebuješ znát žádné věty a důkazy, stačí znát a dobře pochopit myšlenku.

5) Z teoretické informatiky určitě konečné automaty a zlehýnka něco málo vědět o dalších typech automatů a jim odpovídajících gramatikách.

Cokoli dalšího je podle mě ztráta času a rychleji a efektivněji se to naučíš tím samotným programováním, ale na tom se právě s kolegy neshodneme, takže to ber jako můj názor

[Mirek Prýmek]

Když už jsem něco kdy potřeboval vypočítat, tak jsem to stejně většinou neupočítal. Ale stačí, aby člověk uměl tu derivaci či integrál zapsat, on už mu to někdo spočítá.

On ale ten matematik nepotřebuje ani to, abys mu to přežvýkal do vzorce. Stačí, když se s ním budeš umět domluvit na takové úrovni, aby pochopil zadání.

[Karel Tejnora]

Obor matematiky pro IT se jmenuje Diskrétní matematika.

Uplatnění není problém. Je to rozhodující faktor mezi developerem a výzkumníkem. Platový rozdíl je kolem dvounásobku.
Vzdělání ti rozhodně pomůže k lepší práci.

Titul - to závisí. Buď dokládáš titulem nebo praxí, že umíš určitou množinu. To, že ji umíš aplikovat, je otázka pohovoru.

[txt]

Hlavně nezakazovat použití výpočetní techniky. Ono i ty grafy když se drtěj na papír můžou bejt opruz.

1) matematickou logiku - ne že bys ji nutně potřeboval, ale ten teoretický background ti to dá, pokud ho chceš. Jazyky jako třeba Prolog jsou v podstatě jenom přepis normální logiky do počítačového jazyka. U ostatních jazyků ta vazba není tak přímočará, ale znalost logiky ti pomůže.

Logika se v každodenním životě hodí (ať už formální, či neformální). Mohl bys poučit neznalýho, na jaké aplikace se hodí prolog? Umělou inteligenci až tak moc programátorů nevyvíjí.

4) Z jiných oblastí matematiky jenom velice povrchní znalost myšlenek, do konkrét už jít nemusíš. Třeba se hodí vědět, na co všechno se dá použít náhoda - že občas je lepší než něco složitě plánovat, udělat to prostě náhodně a náhoda už se postará... K tomu, abys tohle věděl a uměl to použít, nepotřebuješ znát žádné věty a důkazy, stačí znát a dobře pochopit myšlenku.

Tím myslíš náhodnej výběr ze statistiky, nebo něco jinýho, co by bylo dobrý znát?

5)Základy numeriky by se hodit mohly, pro případ že spadne wolfram alpha. Mnohem užitečnější než analýza.

6)Do IT to už asi nepatří, ale může se hodit něco z operačního výzkumu - např. systémy hromadné obsluhy to je vysloveně praktická znalost. Nebo takové ty kupecké počty s exponenciálním a normálním rozdělením ve spolehlivosti. Trochu něco z finanční matematiky.

[Mirek Prýmek]

Logika se v každodenním životě hodí (ať už formální, či neformální). Mohl bys poučit neznalýho, na jaké aplikace se hodí prolog? Umělou inteligenci až tak moc programátorů nevyvíjí.

Pomiňme to, že člověku rozšíří obzory a umožní i v jiných jazycích použít podobné idiomy. Na celou aplikaci se bude hodit asi málo kde, ale na spoustu věcí může být dobrý na aplikační logiku. Všude, kde se hodí deklarativní popis a primárně jde o vhodnocování vazeb v nějakých strukturách. To nejsou jenom expertní systémy - když se nad tím zamyslíš, je to kde co. V klasičtějších jazycích se na to používají různé berličky a řešení je komplikovanější než by mohlo být.

Čistý Prolog bych asi doporučil jenom málo kde, ale hodně bych doporučil Erlang nebo Elixir, které z Prologu částečně vychází. Pattern matching je extrémně produktivní featura, málo jazyků ho má a ještě míň je těch, které nejsou akademicky hračičkoidní nebo neintuitivní. Elixir je imho výborný střed.

Tím myslíš náhodnej výběr ze statistiky, nebo něco jinýho, co by bylo dobrý znát?

Náhodnej ne. Spíš si od někoho rozumnýho z praxe nechat s výběrem poradit.

5)Základy numeriky by se hodit mohly, pro případ že spadne wolfram alpha. Mnohem užitečnější než analýza.

To už já osobně řadím spíš do těch doménově specifičtějších věcí, protože ne každý pracuje s čísly. Zato se můžeš spolehnout, že budeš pracovat s nějakými symboly a strukturami