Ten neukostřený váleček je 3.14čovina. Pár citátů z webu výrobce:
"This RJ45 connector is built with thunder and protection". Tzn. konstruován s hromem a ochranou. Což je věcně správně v tom smyslu, že proti blesku neochrání.
"Q: Do these have an earthing cable attachment for the lightning protection? A: Yes it was." Angličtina bez komentáře, každopádně žádný kostřící kabel či zemní svorka tam vidět není.
"4 pairs of anti-thunder TVS tubes." TVS znamená Transient Voltage Suppressor = nějaký svodič. Ale odkud kam to co svádí, když tam není nikde uzemnění? Nevím. Diferenciálně v páru? To je fakt ochrana jako stehno. No proti hromu asi dobrá. Proti blesku těžko.
Pochopil bych, kdyby ta krabička měla třeba kondíky v sérii, jako že izolátor - ačkoli když uvážím, že twistový Ethernet má na každém konci oddělení trafem s pevností cca kilovolt, tak mi nejde do hlavy, jakou "přidanou hodnotu" by tam mohl mít kapacitní izolátor (což takhle krabička zjevně ani není.)
Pokud se přestanu posmívat čínštině, tak ještě technická vysvětlivka:
Ať už se bavíme o přímém úderu, nebo o riziku indukce "smetí" při úderu "poblíž", ochrana proti atmosférickému přepětí funguje na principu svedení náboje do země. Nic jiného Vás nemá šanci ochránit proti statisícům voltů, žádná rozumná izolace sama o sobě na to nefunguje - jediná možnost je, dát tam nějaký prvek typu "svodič" = součástku s relativně nízkým zápalným napětím, která ten přišedší náboj svede bezpečně do země. V normách pro ochranu proti přepětí jde hlavně o ochranu zdraví a života a proti požáru. Pokud se podaří ochránit i komunikující slaboproudé zařízení před poškozením, tak je to vítaný bonus. Optimální konstrukční řešení je takové, že se zkombinuje svodič (nebo několik svodičů v kaskádě) a posledním stupněm je galvanická izolace od vnitřností složité elektroniky. Zápalná napětí svodičů jsou nastavená tak, aby "zbytkové smetí" nepřekročilo izolační bariéru na vstupu chráněného přístroje. Takže pokud Ethernet má izolační pevnost řádově 1 kV, měla by stačit plynová jiskřiště o běžném zápalném napětí někde od 70 do 200 Voltů (včetně časově kratičkého náběžného překmitu, než dojde k "zážehu oblouku" v plynovém jiskřišti). Dělají se i jemnější ochrany: varistory, transily a zenerky, se zápalným napětím od jednotek voltů - ale pokud se bavíme o rychlých metalických komunikačních vedeních, tak je dost svátek, pokud se dá transil vůbec použít, protože má hnusnou parazitní kapacitu a navíc je nelineární, takže vadí zejména protokolům s větší hloubkou modulace (bitů na symbol) - např. DSL. Tzn. jemná ochrana pomocí transilů (pokud má mít smysl co do absorbovatelné energie) končí se šířkou pásma někde v jednotkách MHz, a modemové spoje s modulací TC-PAM/QPSK/QAM často odmítají skrz transily fungovat klidně o řád dřív, než byste čekali omezení podle prosté spektrální analýzy (patrně jde o harmonické zkreslení). Plynové jiskřiště zapálí bohužel až při vyšším napětí, ale zase není problém, ochránit jím signálové trasy se šířkou pásma do jednotek GHz, a to i na vstupu z vnějšího prostředí (ochrana typu 1, vstup ze
zóny bleskové ochrany 0) = jiskřiště zvládne absorbovat relativně velkou energii.
Ethernet s potřebnou šířkou pásma řádově 60-200 MHz je řešitelný prakticky jedině plynovými jiskřišti. Ovšem kvůli jejich rozměrům je problém to mechanicky zkonstruovat tak, aby to nepůsobilo ohavný odraz na VF vedení, jsou tam 4 signálové páry = 8 jednotlivých živých vodičů, tzn. hodně součástek a složitá obvodová konstrukce, plošák je problém sám o sobě vzhledem k hodnotám proudů, proti kterým je třeba chránit... (které vrstvičku mědi na plošáku snadno odpaří). Nějaké skutečné ochrany na ethernet existují, a nemluvím teď o čemsi zabudovaném v napájecích psech od APC... hledejte u výrobců jako
Dehn,
Phoenix Contact,
Saltek nebo
Hakel.
A až se dopátráte k cenám, zřejmě zjistíte, že bude levnější, možná i o řád, provést ten ethernetový propoj optikou. I kdybyste měl táhnout vedle optiky nějaké napájení pro venkovní jednotku. Slušná ochrana pro Ethernet může stát násobně víc, než levný mediakonvertor, neřku-li multimodový SFP transceiver... a samostatné napájecí vedení (resp. jeho vstup do budovy) ochráníte citelně snáz a levněji, než rychlou komunikační linku.
A ještě k otázce "kam s ním" resp. kam svodič uzemnit: ano správně, na žlutozelený drát. Obecně čím tlustší, tím lepší. Pokud potřebujete ochránit nějaký vstup koaxu skrz okno v bytě, tak je samozřejmě cesta nejmenší zedničiny, pověsit zem na ochranný kolík v zásuvce. A nemusíte tu zásuvku nutně kuchat - možná jenom pořídíte nějakou dutou zdířku, která na tom kolíku bude držet. Nebo lépe, vemte montovatelnou vidlici na 230V od ABB Hlinsko (česká specialita) a připojte licnu na její zemnící zdířku. Každá snaha správným směrem se cení. Přesto je třeba podotknout, že podle normy to má být všechno hezky utažené pod šroubky, minimální průřez bývá udáván na 2.5 mm2 mědi apod., takže samosvorná zdířka na kolíku na 1.5mm hliníkovém rozvodu tu normu úplně nesplňuje :-) Mnohem lepší řešení je, třeba u antén STA, nebo při instalaci stacionárních přijímačů GPS (pro časomíru) v průmyslu/datacentrech/komerčních budovách, dotáhnout si patřičně tlustou zem ze stoupačky nebo rozvodnice 230/400V v objektu. Což třeba u mě doma v bytovce znamenalo protáhnout asi 2 metry tlusté licny stávající trubkou pohromadě s anténním koaxem z posledního patra do podkroví. V elektro stoupačce jsou země tlusté snad 16 mm, čili kein stress... samozřejmě by se v elektro rozvodech měl pohybovat jenom někdo s vyhláškou 50, a pokud se musí něco odplombovat, tak se předem domluvit na rozvodných závodech, jestli smíte a kdo to zase obratem zaplombuje.
37 Odpovědí
20007 Zhlédnutí