Přepínání rychlosti routeru

[Jan Peterka]

Šmucr: Pokud tam 100ka projde nestíněným, tak to rušení je evidentně "na hraně". Frekvence gigabitu je navíc vlastně stejná, jako 100Mbit, čím se to liší je víceúrovňové kódování a tedy větší náchylnost na rušení. Takže bych se nebál, že by stínění nepomohlo. Samozřejmě, že nějaká šance, že to i tak bude blbnout je, ale podle mne dosti minimální.

A když si vezmu, že koupit kabel, zkusmo ho natáhnout (dočasně na vyzkoušení klidně po podlaze) a vyzkoušet je otázka stokorun a řádově jedné hodiny práce, tak oproti tomu řešit optiku, což většinou normálně člověk neumí, a ve výsledku tam pak má aktivní prvky, které jsou další věc, která se někdy může pokazit a která něco žere, tak bych prostě jako první zkusil tu metaliku. Jako kdyby na obou stranách měl SFP slot, tak by mi to dávalo smysl jako první volba, ale pokud tam má RJčka, tak bych šel nejjednodušší cestou.

Asi máte pravdu to víceúrovňové kódování může být příčinou. Určitě by to optika vyřešila o to žádná. Jenom jestli to stojí za to když těch 100 Mbbs je zcela bezproblémové a prakticky stačí. Switche 100 Mbbs jsem zkoušel dva a nebyl mezi nimi rozdíl. Ještě zkusím jiný 1Gb router, třeba je ten můj extra náchylný na rušení při víceúrovňovém kódování.

[Reklama]

[CFM]

Zmíněný izolátor je jen 100bit a navíc ethernet sám o sobě izolovaný je. Galvanické oddělení (izolátory) pomáhají pouze na stejnosměrné a nízkofrekvenční signály. Takže to maximálně přidá pár kV, které to přežije, ale na rušení v řádu MHz to nebude mít vliv, protože se přenese parazitní kapacitou.
Optika je jistota. Stíněný kabel vyšší třídy po celé délce by asi taky pomohl.
Možná by pomohly odrušovací ferity (něco jako zde https://www.tme.eu/cz/details/0446167281/feritova-jadra-na-kabel/fair-rite/). Minimálně na oba konce ethernetu a případně i na koax, co jde z toho generátoru. Čím víc tím líp, ale cena a nejistý výsledek ...

[RDa]

Pritom nejsnazsi reseni by bylo pouzit kabel stejne kategorie, ale delsi - proste to vest mimo uvedeny zdroj ruseni (energie klesa treti mocninou vzdalenosti.. takze je to easy job)

[Logik]

Poopravil bych, vyzářená energie a tedy rušení klesá s druhou mocninou (povrch kulové sféry, na který se výkon vysílače "rozkládá", roste s druhou mocninou poloměru), nikoli s třetí. Jinak samozřejmě pokud je možné se vyhnout blízkosti toho rušení, tak to smysl má.

Ale kdybych už vedl kabel jinudy, tak nepoužít stíněný je IMHO kravina (už je proto, že nevíš, kdy ten rušič budeš muset někam přestěhovat). Práce navíc je minimální (jen to na jedné straně uzemnit) a řešení je to podstatně spolehlivější.

[redustin]

redustin:
SOHO věci mají porty často plastové, takže to nemají. Lepší switche/routery mají porty kovové a ty by měly být uzemněné. Ale stejně je to potřeba trochuřešit, protože zas uzemnit to na obou koncích (prý, osobní zkušenost nemám) také není dobrý nápad, pak tam tečou vyrovnávací proudy.

Díky, tak nějak jsem si to myslel. Místní rady "dej tam STP" je tedy asi potřeba doplnit o kontrolu/zajištění, aby se to stínění vůbec s daným zařízením využilo.

[Reklama]

[Logik]

Tak jako já jsem trochu předpokládal "elementární štábní kulturu", tedy ne kabel od modemu/routeru/... k routeru/.... (pak si lidé stěžují na nefunkční kabely), ale od patchpanelu/zásuvky k patchpatnelu/zásuvce. A tam prostě jednu stranu přizemním a jednu ne. Stínit patchkordy asi potřeba nebude.

[Marek Staněk]

Pomáhal jsem to známému reklamovat, ale když tam přijel technik dodavatele, zrovna nefoukalo a vše šlo dobře.
Fakt se to blbě reklamuje.

Dovolím si s veškerou příslušnou úctou mírně nesouhlasit. Když se pustí sběr dat o rychlosti a chybách, a nasbírají data dejme tomu za týden, a vyhodnotí se kdy se to děje a ideálně jaké byly zrovna povětrnostní podmínky, mělo by to jít reklamovat naprosto v pohodě. Klíčové je ujasnit si, co se hledá, a podle toho měřit a ISPčkovi nachystat podklady.
Pokud je to venkovní kabel a dá se na něj dosáhnout (např vede skrz okenní rám na fasádu), dá se vítr simulovat rukou.

[Marek Staněk]

Nechtěl jsem rozpitvávat podrobnosti viz první příspěvek, ale trochu to upřesním. To rušení pochází od 1KW generátoru ma 13.5 Mhz. Podobný: http://www.plasmatechnol.com/ArticleShow.asp?ArticleID=434 Tento se používá k

A nepomohla by tedy uzemněná kovová trubka?
A nebo, když budeme trochu odvážnější, za 2x 400,- s DPH koupit převodníky na SFP/GBIC, za 12 dolarů z Alíka 3ks nebo za 2x300,- s DPH z Alzy dva GBICy, za pár stovek kus optiky, a poslat to kolem plazmometu optikou.

[mikesznovu]

Dokázal by to (přepínání link speed / nebo propojit 2 kabely kde bude na každém linkspeed 100,1000 a vypínat/zapínat porty.) řešit managed switch , takové ty netgeary,zyxel. jenom nežerou 2W, ale 6W.  Navíc mají to kovové zemění, ale to si myslím, že tady nesouvisí s problémem.

Je to kvůli nepravidelnému rušení po utp kabelu, které nelze ovlivnit.

Škoda, že tohle nebylo vysvětleno( hned  začátku) ani teď.
Nic jako 500Mbit neeexistuje. λ vychází na 22 metrů asi.

[František Ryšánek]

Podle mého λ je spíš lehce přes 23 m, tzn. žertovný nejkratší násobek (zlomek) = λ/4 mi vychází asi 5.77m ve vakuu. V kabelu je potřeba to ještě vynásobit činitelem zkrácení. A signálové trafo (od přírody na každém Eth portu) má maličkou parazitní kapacitu a z fyzikálního principu své funkce velmi dobrý odstup soufázového rušení. Z kategorie mých šílených nápadů vybírám: rozdělit vedení signálovým trafem tak, aby žádný z obou úseků nebyl celočíselným násobkem λ/4. Což nemusí být úplně výhra, protože vysoké násobky λ ladí čím dál hůř. Nebo vřadit kus vedení stíněného, a konce neuzemnit, ale připojit na uzemnění čtvrtvlnný pahýl - což je nejspíš kravina, protože zkratovací λ/4 pahýly fungují na vedení o definované impedanci = musí to mít vedle signálu taky zem... volný kus drátu by fungoval jako anténa, s nejistým výsledkem. Souhlasím v tomto případě s poučkou, uzemnit jenom jeden konec stínění - vyloučí se tím zemní smyčka (která by na 13 MHz mohla v krajním případě hezky rezonovat) a sice plandající konec může způsobovat kapacitní vazbu soufázově do signálového páru, ale s tím by si trafo mělo poradit.

Marně dumám, kolik asi může být míra potlačení indukce EM rušení z okolí do krouceného páru, pokud ho porovnám holý vs. stíněný (např S-STP).  Dudek svého času ohledně audio kabelů tvrdil něco jako -6 dB, což není mnoho, ale může to souviset frekvenčním pásmem a použitým kabelem. Taky jsem viděl nějaké grafy přeslechů mezi páry (vlevo zvolte obrázek), což je ale jiné hřiště (a ten graf tradičně ukazuje kladná čísla, přestože ve skutečnosti metodicky správně jde o záporné hodnoty v dB). Jako jestli je gigabit na hraně stability, tak by i -6 dB mohlo pomoct (lineárně polovina napěťové amplitudy).

Pokud byste to chtěl měřit, tak pomůže trochu slušný osciloskop, případně se schopností FFT a s generátorem pulzů (TDR - na měření zpoždění/vzdáleností).

Meh. Jediné správné řešení je optika.

[jjrsk]

Nechtěl jsem rozpitvávat ...

Jinak receno, ci je kabel? Protoze kabelem to zjevne je a majitel kabelu za to muze.

V takovém případě je řešení STP kabel (stíněný). ...

V pripade jakehokoli prumysloveho provozu je resenim optika, vubec nedava smysl tam tahat metalicky rozvod. Maximalne se na konce daji konvertory.

Nojo, kilowatta, to je hotovej Temelín. Taky běžně shazuju net v celý ulici, když zapnu rychlovarnou konvici. A když pustím  indukční desku, je v pytli celá čtvrť. 

Presne tak, ja 3,3kW troubou pokazdy kdyz si du opict burty shodim net celymu sidlisti ...

Realita je ta, ze i kdybych nestinenym kabelem tu troubu omotal dokola (tema 100m) tak to na provozu nebude znat.

... čím se to liší je víceúrovňové kódování a tedy větší náchylnost na rušení...

Az na tu drobnost, ze to je presne naopak. Vyssi rychlostni profily pouzivaji rozdilove modulace a jsou proti ruseni mnohem odolnejsi.

Ohledně toho STP - mají běžné RJ45 konektory v levných switchích/consumer routerech a PCs kontakt na ukostření té pokovené STP RJ45 kostičky?

Bezni zde se vyskytujici tvorove predevsim netusi, ze to musi byt ukostreno jen na jedne strane, jinak je to nejen nefunkcni, ale smrtelne nebezpecne.

[redustin]

Bezni zde se vyskytujici tvorove predevsim netusi, ze to musi byt ukostreno jen na jedne strane, jinak je to nejen nefunkcni, ale smrtelne nebezpecne.

Hm, mohu poprosit o technické vysvětlení té smrtelné nebezpečnosti ukostření na obou stranách v domácích/kancelářských podmínkách, ne někde v provozu na desítky metrů mezi lokalitami? Samozřejmě rozumím argumentu rozdílných potenciálů koster, kdy stíněním teče proud, který může zanášet bordel. Ale co je na tom smrtelného, pokud vodič netahám venkem, kde mi do něj může třeba uhodit blesk?

[jjrsk]

Technicky bych ti to mohl klidne i ukazat, jiskri to docela slusne, staci na to 2 podlazi a vzdalenost cca 3m. Duvody? Easy, ono treba taky kazde podlazi muze byt na jine fazi, a kazda ma "svoji" zem.

Pak se pripadne poptej nejakyho doho dratenika v okoli, co je to pospojeni, a procpak se to dela tema jak palec tlustyma dratama, kdyz tam prece nic netece. To kdyz tu zem v ramci toho baraku chces mit tak nejak vsude kde by byt mela.

To k te bezpecnosti. Pricemz to souvisi pochopitelne i s funkcnosti, ono totiz aby ukostreni/uzemneni fungovalo, musi mit jaksi tu jednu centralni nulu ... nestaci to jen nekde pripojit k topeni a na druhy strane k vodovodu ...

A ne, nema to naprosto zhola nic spolecnyho s bleskama.

Mimochodem, na nejakych 15m  mezi barakama je klidne 100+V. To kope uz docela slusne.

[TomaMal]

Spíše vy nevíte o čem mluvíte. Správně zapojené stínění je zapojené na obou stranách. V takovém případě funguje nejlépe.
V reálných aplikacích toho není vždy možné dosáhnout z důvodu rozdílných potenciálů. Pokud stíněním teče proud, je riziko zanesení rušení přímo do kabelu ze stínění.
Obecně se zapojují stínění signálových i silových kabelů na obou stranách, u silových vždy, u signálových se občas jedna strana odpojuje pokud popospojení není dostatečné pro vyrovnání potenciálů. Reálně se toto děje u aplikací s frekvenčními měniči.

Pokud jsou takovéto problémy, doporučuji použít nestíněné konektory, nebo do nich stínění nezapojovat. Co nejblíže konektoru odstranit cca 10 mm izolace a stínit na nejbližší kostru. Je tam výhoda v možnosti odpojovat jednotlivé strany a testovat. Zjevně to není doma, takže takovéto zapojení nevadí

Tvrdit že ze stínění zapojené na obou stranách je nebezpečné je nesmysl. Pokud propojuji v rámci jednoho domu, tak nikdy nemohu mít rozdíl větší než pár volt. Cokoliv jiného ukazuje na extrémně špatně provedenou elektroinstalaci a nebezpečím vůbec není ten stíněný kabel.

[redustin]

Technicky bych ti to mohl klidne i ukazat, jiskri to docela slusne, staci na to 2 podlazi a vzdalenost cca 3m. Duvody? Easy, ono treba taky kazde podlazi muze byt na jine fazi, a kazda ma "svoji" zem.

Mezi zeměmi přivedenými z různých podlaží jednoho baráku to jiskří? Různé fáze s tím přece vůbec nesouvisí, ty se běžně používají i v rámci jednoho bytu.

To k te bezpecnosti. Pricemz to souvisi pochopitelne i s funkcnosti, ono totiz aby ukostreni/uzemneni fungovalo, musi mit jaksi tu jednu centralni nulu ... nestaci to jen nekde pripojit k topeni a na druhy strane k vodovodu ...

A připojení k topení a k vodovodu je to, k čemu dojde při použití dvou routerů s ukostřenými RJ sockety v rámci jedné instalace, jak píše tazatel? Je třeba rozlišovat použití, které je v případě tazatele celkem jasné.

Ad připojení jen na jedné straně - když se mezi dvě zařízeními izolační třídy I použije koax (např. měření nebateriovým osciloskopem na zařízení třídy I), tak ten oplet (tedy return path pro signál) nestíní? Běží v něm proudy zemní smyčky, které se mohou indukovat do stíněného vedení, příp. jimi vygenerované napětí se přičítá k měřenému v případě nesymetriky (tedy koax). Ale proč by nemělo fungovat, když je na obou stranách nízká impedance vůči zemi?

Mimochodem, na nejakych 15m  mezi barakama je klidne 100+V. To kope uz docela slusne.

Mezi baráky je to logické, proto jsem se ptal na jeden objekt, což je přesně to, co tazatel řeší. Nevidím žádný problém, proč by podél toho generátoru mezi svým PC a tím routerem někde o místnost vedle nemohl vést STP ukostřené na obou koncích.