Prijde mi usmevne ze tomu nekdo bezvyhradne veri stejne jako to, ze to nekdo vehementne popira.
To je tvoje právo a tvoje věc.
Přirovnal bych to asi takhle:
Jsou lidé, kterým vyhovuje Python. Což je naprosto v pořádku. Pak jsou ale jedinci, kteří tvrdí, že Python je něčím výrazně lepší. To už je horší. A pak jsou tací, kteří tvrdí, že Python je něčím výrazně lepší, a ty seš idiot, který to nikdy nepochopí.
Teď neříkám co je co. Ale problém s ne/vírou bych řekl bude podobný. V mnoha případech, ne-li ve většině nejde o fakta, nebo argumenty. Ale o lidský postoj. A čím emotivnější oblast, tím hůře se přiznává nepoctivost v pohnutkách.
Pokud chci programovat musim si vybrat nejaky jazyk. Pak muzu chvilku premitat jaky bude pro me nejvhodnejsi.
Ale jako prvni sem se musel rozhodnout, ze chci programovat a ze to pro me ma nejaky prinos.
Pokud chci verit, at uz v to, ze buh existuje nebo ze neexistuje, muzu chvilku premitat a pak si neco vybrat.
Ja sem u sebe zatim nenasel potrebu necemu verit. Nevidim prinos.
Az ho uvidim treba si vyberu.
( nechavam stranou, ze jak nabozenstvi tak programovaci jazyk ti muze nekdo nutit)