To je jako kdyby někdo tvrdil, že opravdový stavař nepoužívá bagr. A všechno dělá lžící, protože chce mít pod perfektní kontrolou každý tah. Ve skutečnosti má každý z těch nástrojů jiné určení. Když budete stavět silnici, kopat základy bytového domu nebo stavět průplav, použijete bagr. Můžete samozřejmě zkusit i tu lžíci, ale nikdy ten projekt nedokončíte. Když naopak potřebujete zazdít díru po poštovní schránce, nebudete na to brát bagr.
Podobně když budete psát systém pro banku, na kterém dělají desítky lidí, nebudete to psát čisté Javě nebo Kotlinu. Když si budete psát pětiřádkový skript na přesun souborů, nebudete k tomu používat Spring.
Mimochodem, opravdu ten kamarád zmiňoval C++ a assembler? Nebylo to C a assembler? Protože C++ je od assembleru hodně daleko a mít v C++ perfektní kontrolu nad každým řádkem – možná pokud by to psal jenom sám, spoustě konstrukcí C++ by se vyhnul a v překladači vypnul všechny optimalizace. A pokud je kamarád tak proti používání podpory, proč píše v assembleru a ne přímo ve strojovém kódu?
To přirovnání k horolezci s kyslíkem a bez kyslíku je ale celkem trefné. Bez kyslíku lezou horolezci, kteří si chtějí něco dokázat, chtějí překonat sami sebe. Pokud cílem není něco si dokazovat, ale dostat se co nejvýš, je potřeba si vzít ten kyslík. Takže pokud si programátor chce něco dokazovat, ať si klidně píše v assembleru. Pokud ale má dodat funkční aplikaci uživatelům, ty nezajímá, co si programátor chce dokázat, zajímá je výsledek. Mimochodem, horolezci jsou omezeni výškou hor, která je celkem omezená. Kdyby mohli šplhat výš a výš, až na ISS, tak narazí na nějakou hranici, za kterou už se nedostanou bez kyslíku ani ti nejlepší. Prostě už to není v lidských silách. Stejně jako není v lidských silách naprogramovat bankovní systém v assembleru.
161 Odpovědí
217721 Zhlédnutí