Pokud mám já, jako uživatel (nebo maintainer distribuce) právo ty dvě části kódu (Linux pod GPL a ZFS pod CDDL) spojit v jeden funkční celek (a o tomto právu snad nikdo nepochybuje), na reálné situaci nic nezmění ani začlenění kódu do distribuce zdrojových kódů Linuxu. Jediné, co by bylo potřeba, by bylo administrativně oddělit původní ZFS dílo (které je pod CDDL) a kód od něj odvozený (neb ten by dál padal pod licenci CDDL), od vývoje jiných částí jádra tak, aby ty pod CDDL nespadly neúmyslně.
Tak to ale vůbec není. Uživatel si sice může tyhle udělat ledacos, ale rozhodně nemůže výsledek takového sloučení dál šířit jako jedno dílo, protože snad nikdo si nedovolí popírat, že by takové dílo bylo odvozeným dílem. Šíření v podobě "samostatného" modulu je otázka na delší diskusi, ale je dobré si uvědomit, že linuxové jádro je (přes některé prvky převzaté z microkernelů) ve své podstatě monolitické a že jakýkoli modul, který do něj naloadujete, se stává jeho plnohodnotnou součástí; dá se říci, že ten vztah je v mnoha ohledech ještě těsnější než mezi programem a dynamickou knihovnou. No a triky spočívající v tom, že budu jako distribuovat jen zdrojáky a nechám uživatele, ať si to jako přeloží sám (skriptem, který mu poskytnu), to je klasická ukázka toho, co se v lidové češtině označuje výrazem "
ochcat předpis". Tedy počínání, jehož cílem je najít obezličku, která mi umožní porušit smysl předpisu, ale udělat to tak, abych mohl tvrdit, že jsem ho vlastně formálně dodržel.
Do jisté míry chápu snahu Linuxu zachovat si čistotu a mít všechny části kódu pod GPL.
Obávám se, že vaše neustálé opakování těchto tvrzení ukazuje, že nechápete jednak GPL, jednak vývojový model Linuxu. Linux jako celek má licenci GPL2 a kterákoli jeho část musí být licencovaná buď GPL2 nebo kombinací licencí z nichž jedna je GPL2. Tak je prostě ta licence napsaná. Druhá věc, na kterou už vás mnozí opakovaně upozornili, je, že přelicencování Linuxu, které byste tak rád viděl, není reálně proveditelné ani v případě, že by k tomu byla většinová vůle. Buď by s tím totiž museli souhlasit všichni, kdo někdy přispěli kouskem kódu pod GPL2 - a jednak jsou lidé, kteří by zaručeně nesouhlasili, jednak je spousta autorů, kteří jsou dávno "nezvěstní". Nebo by bylo potřeba všechno, k čemu souhlas není, buď vyhodit nebo napsat znovu - a vzhledem k rozsahu je i tato možnost čistě teoretická. Mnozí to považují za výhodu, protože je to pojistka proti změně na licenci, se kterou by nesouhlasili (což je pro někoho třeba i GPL3); řada vývojářů také z tohoto důvodu zásadně nepřispívá do projektů, které požadují nějakou formu
copyright assignment (CLA) - třeba já jsem se tomu zatím úspěšně vyhýbal.
Není však spravedlivé říkat, že za to může Oracle. Obě strany to mohou vyřešit naprosto stejnou měrou.
Jak jsem vysvětli výše (a už několikrát v minulosti), přelicencování Linuxu je možné jen v čistě teoretické rovině, praktická proveditelnost by byla víceméně nulová, i kdyby zájem byl. Oracle je v úplně jiné situaci, protože jako firma je to jedna entita, která drží veškerá potřebná práva. V případě Linuxu je nemá ani Linus Torvalds, ani Linux Foundation, ani žádná jiná fyzická nebo právnická osoba, jsou rozložena mezi (přinejmenším) tisíce různých lidí, z nichž mnohé by bylo obtížné i jen identifikovat (podívejte se, u kolik řádků současných zdrojáků vám
git blame ukáže
^1da177e4c3f4), natož dohledat (podívejte se, jak často se vyhazují položky z
MAINTAINERS, protože adresa bouncuje, dotyčný není aktivní a novou adresu nikdo nezná, u řadových přispěvatelů je to ještě častější). A tohle všechno platilo dávno před tím, než Sun zveřejnil zdrojáky ZFS pod CDDL.
[/quote]
19 Odpovědí
7406 Zhlédnutí