Ohledně případného mixování MM a SM na jedné trase: podle mých zkušeností není pravda, že to obecně "prostě funguje". Ano viděl jsem případy, kdy to jede a drží, ale třeba v půlce případů se to ani nelinkne, a v dalších případech link flapuje nebo se ztratí sem tam paket...
Kdysi mi někdo tvrdil, že přechod "z tlustého do tenkého" (z jádra MM vlákna do jádra SM vlákna) je zatížený ztrátou así -10 dB (že to měřili) - já bych řekl spíš víc. Když si vezmete poměr ploch kruhových řezů o průměru 9 vs. 50 um, to je 0.18^2 = 0.0324 =~ -15 dB. Při přechodu 65->9 um to vychází na -17 dB. Dál záleží, jaký útlumový budget mají nasazené transceivery. Tady mají výhodu SM transceivery oproti MM, protože kvůli delší vzdálenosti mívají větší rozdíl mezi vysílaným výkonem a prahem citlivosti (minimální detekovaný přijímaný optický výkon). Transceivery "do 20 km" (značené LX?) se ještě dají propojovat beztrestně i krátkým vláknem bez vloženého útlumu.
Nápad "nebudeme radši tahat všechno singlemódem?" napadne každého, kdo má na starost jak servery v DC tak síťoviny s podílem dark fiberu v terénu... ten hlavolam není nový, prakticky přišel s optikou. A ano sortiment SM a MM kabeláže a transceiverů vypadá dnes cenově trochu jinak než na přelomu století :-)
47 Odpovědí
2443 Zhlédnutí