@tazatel: neměl byste případně náčrtek, kde jsou umístěné kamery a kde dotyčný PoE switch co je napájí?
Proč se ptám:
Kamery snad nebudou úplně na ráně. V oboru ochrany před bleskem máte plusové body za "stín" kolem vyvýšených jímačů. Zóna Bleskové Ochrany 0b . To malé "b" není překlep, ale terminus technicus: znamená "je to ve stínu venkovního hromosvodu".
Úplně vespod uvedu odkaz na ilustrované povídání.
Pokud má budova řádný hromosvod a Vaše kamery / antény apod. jsou v jeho stínu (ZBO 0b), jistíte vstupující vedení od kamer apod. unitř budovy co nejblíž za zdí na vnitřní zem, která v tomto případě má minimální průřez 4 mm^2 mědi.
Pokud budova nemá hromosvod, tak je třeba počítat s rizikem, že jako hromosvod zafunguje cokoli Vašeho, co vystrčíte z budovy ven :-) A pokud se Vám nechce, hromosvod budově zařídit, měl byste mít "svoje věci vystrčené ven" opřené uvnitř budovy bleskojistkami o zem, přinejhorším vnitřní žluto-zelenou, o průřezu minimálně 16 mm^2. To je totiž průřez, který se neodpaří při zásahu jmenovitými špičkovými 200 kA na vlně 10/350 us (náběh / poločas odběhu). Tzn. takový průřez mědi by teoreticky stačil na vnější hromosvod (když pominu jakési nároky na počet takových svodů na plochu střechy a fasády / rozteč podél obvodových zdí, nebo jak se to počítá).
Tahle vnitřní ochranná zem pro bleskojistky má být ideálně nezávislá na zásuvkových okruzích, a připojuje se správně na "vnitřní ekvipotenciální přípojnici na patě budovy" - to je místo, kam je připojená spojka od venkovního hromosvodu.
Pokud máte štěstí na budovu se silnou kovovou konstrukcí, nebo masivními zemnícími prvky v místnosti, kde se jako montér pohybujete, tak si poslužte podle místních možností, nejlépe po konzultaci s revizákem, nebo s někým znalým kdo k té budově patří. Za "nadprůměrně dobře uzemněný objekt" bych považoval například:
- kovová věž (vysílač, rozhledna apod.)
- technologický domek v energetice, který má uvnitř technologické místnosti kousek nad stavebně-konstrukční podlahou po celém obvodu zdi pásek FeZn 30x5mm určený pro připojování uzemnění
- dobře vybavené datacentrum, kde v místnosti najdete ekvipotenciální přípojnici (měděnou štangli) od které vede kamsi do sklepa žlutozelená licna tlustá jak palec
Pokud jde například o objekt typu "rodinný domek se správně provedeným vnějším hromosvodem, kde se chystám umístit cca 4 kamery pod převisy střechy" - zamyslel bych se, kudy přivedu kamery dovnitř, a kam umístím switch.
Totiž kvalitní bleskojistka na gigabitový ethernet může snadno stát podobné peníze, jako switch.
A v této souvislosti mě napadá: než jistit každý CAT5e kabel jednotlivě drahou bleskojistkou, tak jestli raději nepoužít nějaký levnější malý "průmyslový" switch v kovovém šasi, svést kabely od kamer dovnitř do domu jedním společným průrazem ve zdi, u tohoto průrazu uvnitř budovy na zeď umístit zmíněný switch, jeho šasi předpisově uzemnit na žlutozelenou vnitřní zem o průřezu alespoň 4 mm^2, a nejlíp třeba ještě propojit tenhle malý switch na hlavní domovní switch optickým kabelem. SFP transceiver žere něco jako 1W, tzn. 2 kusy Vám dohromady sežerou něco jako 150 Kč za rok, pokud byste tu elektřinu kupoval...
Upozorňuji, že tento poslední odstavec je moje lidová tvořivost a těžko Vám to revizák posvětí jako jmenovitě ochranu proti přepětí. Protože switch není jmenovitě přepěťová ochrana :-)
Vnější hromosvod je způsobilý svést do země cca 200 kA vlnou 10/350 us, což je vlastně specifikace energie. Jde to přepočítat na Jouly a ta energie proteče za poměrně krátký časový úsek - takže v konstrukci hromosvodů a jejich součástek hraje důležitou roli tepelná kapacita a teplota tání materiálů :-) Ta hodnota 200 kA je 99% kvantil statistiky blesků (na našem území, možná i globálně). Jinak při návrhu hromosvodu pro konkrétní budovu se berou v úvahu další faktory, které mají vliv na riziko: poloha, výška a obecně konstrukce budovy, taky zeměpisná šířka / region (pravda v našem národním zeměpisu nehraje velkou roli).
Ochrana signálových (a jiných) vstupujících vedení, zejména ve vyšších patrech = dál od paty baráku a společného uzemnění, se zásadně nejistí na vnější hromosvod z jednoho konkrétního důvodu, který tu ještě nezazněl: existuje pro to klíčové slovo "bezpečné oddálení".
Hromosvod, i zcela zdravý a vyhovující, má nějaký nenulový odpor, v ideálním případě 1 Ohm nebo méně proti zemi. Norma tuším dovoluje i víc. No a vynásobte si to 200 kA špičkové hodnoty bleskového proudu. Druhý problém je, že i rovný vodič (hromosvod) má jakousi indukčnost - která se vůči rychlé změně proudu chová jako zdánlivý odpor = taky na ní naskočí napěťová špička. Jistě uznáte, že o něco takového svoje signálové vedení určitě opřít *nechcete* :-) a vezmete zavděk mnohem raději potenciálem společné země na patě budovy. O tom je totiž celá ochrana proti přepětí: sjednocení potenciálů pospojením.
Bezpečné oddálení je jakási vzdálenost, která se počítá podle jakéhosi vzorce, kde jsou asi tři pišvejcovy konstanty... ale dá se říct, velmi zhruba podle palce, že na každý metr od "uzemněné a pospojené paty baráku" počítejte 10 cm bezpečného oddálení. Takže na střeše 6m nad zemí vnímejte bezpečné oddálení asi 60 cm od vnějšího hromosvodu. Teprve v téhle vzdálenosti reálně funguje ZBO 0b.
Disclaimer o střetu zájmů - následující odkaz vede na moji tvorbu, kterou jsem páchal pod křídly svého zaměstnavatele:
http://support.fccps.cz/industry/62305/62305.html#brickNěkde tady kolem je jedna předchozí výživná debata na rootu, kde se M_D opravdu detailně rozepsal:
https://forum.root.cz/index.php?topic=27806.60Aktivní jímače hromosvodu jsou poněkud sporná záležitost. Neublíží, ale o přínosu se vedou debaty.
27 Odpovědí
20202 Zhlédnutí