Každý jazyk má omezenou "ideální oblast", kde bude excelovat, čím dále od ní bude, tím to více dře. Na jedné straně je vysokoúrovňový (v zásadě deklarativní, lidsky srozumitelný) popis problému a na druhé optimalizovaný výpočet blízko konkrétnímu železu. Různé chytré kompilátory a "bezplatné abstrakce" se snaží tu vzdálenost překlenout, ale zatím se nezdá, že by to šlo dokonale.
Ideální programovací prostředí je podle mě takové, které umožní ponechat ten deklarativní popis problému co nejširší a chytře vkládat konkrétní kousky, které řeší tu nízkoúrovňovou optimalizaci, aniž by ohrozily bezpečnost a správnost výpočtu. Z konkrétních jazyků bych řekl, že má správným směrem nakročeno třeba Rust, ale uvidíme, kam se to bude vyvíjet.