Neochota firmy zvednout plat

[🇺🇦 GPU]

50-60K i víc, dnes dostane člověk na IT supportu, požadavky téměř žádné, stačí že umí zapnout počítač. Schopných lidí je málo, takže se přeplácí. Lemplů je všude plno, ty ale nikdo nechce, takže ti sedí XX let v jedné firmě třeba za 35K.


Ve vždy je ale potřeba hned cílit na 120K, a pak by ve stresu, že to toho po člověku chce moc. To si radši najít pohodový flek třeba za těch 70K a mít čístou hlavu, no- stress,...

[Reklama]

[alex6bbc]

50-60K i víc, dnes dostane člověk na IT supportu, požadavky téměř žádné, stačí že umí zapnout počítač. Schopných lidí je málo, takže se přeplácí. Lemplů je všude plno, ty ale nikdo nechce, takže ti sedí XX let v jedné firmě třeba za 35K.


Ve vždy je ale potřeba hned cílit na 120K, a pak by ve stresu, že to toho po člověku chce moc. To si radši najít pohodový flek třeba za těch 70K a mít čístou hlavu, no- stress,...

to se bez muceni priznam,ze funguju podle pravidla 2: pohodový flek třeba za těch 70K a mít čístou hlavu, no- stress.
hned pomaham resit aktualni chyby, ale sahani do kodu povazuju az za posledni moznost, pred tim zkousim ruzne konfigurace.

[Jen tak]

4000MD nejsou 120K HPP. Vždy se bere náklad zaměstnavatele/klienta. 120K HPP je 160K v superhrubé. 160K je cca 8000 MD. Ale jako dodavatel nemáte samozřejmě dovolenou, a máte vícenáklady, takže abyste se vyrovnal 120K HPP, musel byste mít přes 9000 MD.

Ty vaše 4000MD by odpovídaly leda kdybyste to, z nějakého bizarního důvodu, srovnával s čistou mzdou (kterou má každý jinou ale budiž). Nicméně takové srovnání nedává žádný smysl, leda že byste měl rád firmu a chtěl ji dát více než polovinu svých peněz zdarma.

V dnešní době jsem neviděl juniory jít pod 3500 MD a za mne je i toto málo, protože ČR má krizi bydlení.

ne, tak takhle se to opravdu nebere

[Jen tak]

Opravdu? Tady Maor píše, že to dělal při postgraduálu, očekávám, že papírových zkušeností měl pramálo, neznám nikoho, kde by dávali 5000/MD za juniora po škole.

Na konci léta jsem si zkusmo obněhnul asi 15 pohovorů (C++ nebo Java programátor) a situace stejná, přes nějaké 4000/MD (alias cca 120k HPP) jsem se nedostal, ač v inzerátu slibují vysoké částky, až na pohovoru řeknou, že to jsou bonusy, které nejsou nárokové a další pohádky. To se bavíme o věcech jako DHL INT., generali, salesforce, cleverlance, siemens, profinit, unicorn, O2 aj.

O tom, že bez problémů člověk dosáhne na takhle vysoké částky čtu opakovaně snad jen tady na root.cz. Znám lidi s vysokými platy, ale to jsou často matadoři s 10+ lety praxí a vysokou odborností v oboru, nikoliv lidi 3 roky po škole, jak se tady zpravidla prezentuje.

tady lítaj částky sem, tam ... ale nikdo vlastně neřekne za co. pak to vypadá, že kdejaký "junior" bere miliony ... ta realita je ale malinko jiná.

Když se budeme bavit o ičařích, tak běžná průměrná nabídka přes linkáč člověku, co má v CV leadovský role C# (lead developer apod.) , a dělá to 10+ let, je dneska kolem 7 - 8 tisíc za hrubý MD (od cizích firem je pak o něco vyšší, ale ne o moc). pak si to můžeš ponížit pro "méně skilled".

(samo, bavíme se o relativně tuctovém uber-senior developerovi, kterej tam má nějaký ten C#, asp.net, sql, v životě už slyšel o Azuru, ví co je to devops, a je schopen věci i vymýšlet, a není to jen datlič.

[Maor]

50-60K i víc, dnes dostane člověk na IT supportu, požadavky téměř žádné, stačí že umí zapnout počítač. Schopných lidí je málo, takže se přeplácí. Lemplů je všude plno, ty ale nikdo nechce, takže ti sedí XX let v jedné firmě třeba za 35K.


Ve vždy je ale potřeba hned cílit na 120K, a pak by ve stresu, že to toho po člověku chce moc. To si radši najít pohodový flek třeba za těch 70K a mít čístou hlavu, no- stress,...

to se bez muceni priznam,ze funguju podle pravidla 2: pohodový flek třeba za těch 70K a mít čístou hlavu, no- stress.
hned pomaham resit aktualni chyby, ale sahani do kodu povazuju az za posledni moznost, pred tim zkousim ruzne konfigurace.

Ve světle inflace 2 není udržitelné

[Reklama]

[_Jenda]

Superhrubá mzda již neexistuje, takže s tím se počítat nedá. Zaměstnanec vždy počítá s tím, co má na účtu. Náklady zaměstnavatele mohou být různé a ne vždy to lze přepočítávat jen přes přímé náklady.

Takže když se zruší zdanění mzdy zaměstnancem a všechno se to přesune na zaměstnavatele, a nebo naopak, tak se ti najedou výrazně změní výpočet, i když výsledek je úplně stejný a jenom jsme přesunuli číslíčka mezivýpočtů mezi dvěma sloupci v excelu?

beru to z pohledu zaměstnance, 4000/MD je asi podobná částka měsíčně na účtu jako 120t HPP, mám tuhle částku v hlavě, nepočítal jsem to, ale rozdíl nebude velký.

120k je 94.5k na účtu. A pracuješ 261 MD za rok - 5 svátky - 5*5týdnů dovolená - ať nežeru 5 dnů nemoc = 226. A 4k/MD * 226 = 904k, z toho zaplatíš 108k daň = 796k zbyde = 66.3k měsíčně. 94k vs. 66k.

Postgraduální studium jsem končil kvůli duševní pohodě. Akademické prostředí je plné psychopatů a ten stres mi za to nestál.

Tohle může ovlivňovat jak rychle a pro zaměstnavatele užitečně svoji práci děláš, a jaké máš možnosti jít jinam → možná je to ta příčina nízkého ohodnocení.

[🇺🇦 GPU]

50-60K i víc, dnes dostane člověk na IT supportu, požadavky téměř žádné, stačí že umí zapnout počítač. Schopných lidí je málo, takže se přeplácí. Lemplů je všude plno, ty ale nikdo nechce, takže ti sedí XX let v jedné firmě třeba za 35K.


Ve vždy je ale potřeba hned cílit na 120K, a pak by ve stresu, že to toho po člověku chce moc. To si radši najít pohodový flek třeba za těch 70K a mít čístou hlavu, no- stress,...

to se bez muceni priznam,ze funguju podle pravidla 2: pohodový flek třeba za těch 70K a mít čístou hlavu, no- stress.
hned pomaham resit aktualni chyby, ale sahani do kodu povazuju az za posledni moznost, pred tim zkousim ruzne konfigurace.

Ve světle inflace 2 není udržitelné

Kvůli inflaci se mzdy budou muset zvedat všude, jinak by lidi nikdo neudržel. Prodavačky dřív taky měly 7K... Ani těch 120K vám nestačilo věčně.

[_Tomáš_]

Takže když se zruší zdanění mzdy zaměstnancem a všechno se to přesune na zaměstnavatele, a nebo naopak, tak se ti najedou výrazně změní výpočet, i když výsledek je úplně stejný a jenom jsme přesunuli číslíčka mezivýpočtů mezi dvěma sloupci v excelu?

Ale tak o tom nebudu mluvit jako o superhrubé mzdě, ale třeba o daňových nákladech na zaměstnance.

beru to z pohledu zaměstnance, 4000/MD je asi podobná částka měsíčně na účtu jako 120t HPP, mám tuhle částku v hlavě, nepočítal jsem to, ale rozdíl nebude velký.

120k je 94.5k na účtu. A pracuješ 261 MD za rok - 5 svátky - 5*5týdnů dovolená - ať nežeru 5 dnů nemoc = 226. A 4k/MD * 226 = 904k, z toho zaplatíš 108k daň = 796k zbyde = 66.3k měsíčně. 94k vs. 66k.
[/quote]
A který zaměstnavatel to prosímtě takhle přepočítává a dá ti ekvivalent svých nákladů na HPP? Z mé zkušenosti žádný. Přidání dovolené a nemoci je ryze subjektivní a je to zase jen tvůj odhad, stejně jako jsem odhadnul ten přepočet podle toho, co výdám kolem sebe.

Jsou to ale vše teoretické dohady, které nikam nevedou.

Kvůli inflaci se mzdy budou muset zvedat všude, jinak by lidi nikdo neudržel. Prodavačky dřív taky měly 7K... Ani těch 120K vám nestačilo věčně.

Zvednutí mezd tu inflaci ještě umocní. Inflace se může zpomalit, mzdy dolu už tak snadno nepůjdou, nejsou dostatečně flexibilní. Současná inflace je způsobena zejména cenou energií, ty ale teď kulminuji, z makroekonomického hlediska není vhodné okamžitě zvedat mzdy jako první reakci.

cim vic zamestnanec, tim vic zvani o tom, jak to funguje pro kontraktory.

pracuju jako kontraktor pro svycarskou firmu, auditovanou odshora dolu a odspodu nahoru, zleva doprava, zprava doleva teprve pripravujou.

prestanc si brat do huby svarc ty akademiku, kdyz o tom vis ***

Nikdy jsem nebyl nikde zaměstnaný. Tvoje osobní útoky jsou nepatřičné a prosím vyvaruj se toho. Sám se tady teď přiznáváš k porušování zákona, já se naopak zákon snažím dodržovat.

[🇺🇦 GPU]

Když lidem vše zdražuje, tak firmy co si to mohou dovolit, musí lidem přidat na penězích. Firma nemůže říct, že nechce zvyšovat inflaci tím, že vám dá dostatek peněz na pokrytí životních potřeb... a že ty miliardové zisky si rozdělí jen pár lidí, co za to nakoupí baráky a jachty, což na inflaci takový vliv nemá...

[murf]

Zaměstnavatel má daleko více nákladů než jen ty zákonné, začíná to pravidelným proškolováním, nahrazením v době nemoci, dovolené, odstupné, ale o to nejde, lidé na pohovor neřeší náklady zaměstnavatele, oni řeší kolik dostanou.

Normální člověk řeší, jak ten pracovní vztah bude celkově vypadat. To, kolik dostanu na účet, je jen dílek ve skládačce.

Při 4000/MD se ještě tak tak vejdou do paušální daně, zůstane jim tedy měsíčně nějakých 74000 na účtu, což odpovídá asi 120t na HPP. Komplexní nákladové výpočty a výhodnost IČO vs HPP nechme na akademickou půdu, lidé po škole vůbec neřeší.

Takhle to doufám nikdo nepočítá. Nelze porovnávat dva rozdílné pracovní vztahy pouze na základě toho, co mi přijde na účet. To je asi jako, kdybych řekl, že já a kolega máme stejné boty, protože podešev je gumová a dá se v tom chodit.

[kanoe22]

Kvůli inflaci se mzdy budou muset zvedat všude, jinak by lidi nikdo neudržel. Prodavačky dřív taky měly 7K... Ani těch 120K vám nestačilo věčně.

Zvednutí mezd tu inflaci ještě umocní. Inflace se může zpomalit, mzdy dolu už tak snadno nepůjdou, nejsou dostatečně flexibilní. Současná inflace je způsobena zejména cenou energií, ty ale teď kulminuji, z makroekonomického hlediska není vhodné okamžitě zvedat mzdy jako první reakci.

Tak to je riadna sprostost. Ked firmy beru omnoho viac, ci uz sa tu bavime o napr cene jedla v obchodoch, alebo proste cohokolvek co kupujeme, alebo o energiach, alebo o cene za hodinu nasej prace -> tak firmy maju z toho/z nas omnoho viac penazi.

A ak sa o ne nechcu podelit (zvysit platy) tak v nasledujucih mesiacoch uvidime najvacsie presuny zamestnancov ake sme tu nevideli desiatky rokov (lebo inflacia sposobena nenazranostou firiem trha rekordy) do firiem ktore nebudu tak zgrlosit. Proste rastu ceny vsetkeho, tak musia aj platy adekvatne reagovat. Inak je to matematicky neudrzatelny model.

[borekz]

4000/MD (alias cca 120k HPP)

Prosím o podrobný výpočet. Těm 4000 MD snad odpovídá 56.5k HPP a ne 120. Se svátky a 5 týdny dovolené má průměrný měsíc 227 / 12 = 18.92 dne, tedy 18.75*4k = 75.7k superhrubá mzda, 75.7k/1.34 = 56.5k hrubá.

Znám lidi s vysokými platy, ale to jsou často matadoři s 10+ lety praxí a vysokou odborností v oboru, nikoliv lidi 3 roky po škole, jak se tady zpravidla prezentuje.

Se třemi roky praxe nejsou junior.

[Benutzer]

Tak 4t Kč/MD je nějakých 3300E/m. Chápu 2000E/m, i tolik platím sám, ale dávat po škole 3000E+/m? Tady dokonce někteří střílí částky jako 5000E/m, to mi připadá jako už hodně ustřelené na naši kupní sílu.

Ono těch 2000E/m je pořád v CZ nějakých 1,6 násobek průměrné mzdy, a to se bavíme o nástupním platu pro juniory a ne pro zkušené lidi s deseti lety praxe a zkušenostmi z oboru.

Berete celorepublikový průměr, nebo Pražský průměr?

Univerzální pravidlo zní: pracovat pro místo s vysokou životní úrovnéí a být rezidentem v chudší, respektive levnější lokalitě.

[Idris]

Se třemi roky praxe nejsou junior.

To ne, to je subjunior

[LambdaLover]

Tomáš:

Pane, z kontextu diskuse bylo nadevše jasné, že se myslí náklady zaměstnavatele - tato věta byla přímo explicitně napsaná před slovem superhrubá. Slovo superhrubá bylo použito jako a) zažitý pojem, který byl zrušen nedávno b) výpočet se prakticky (v rámci daně z příjmu může nastanout rozdíl cca 5 procent v určitých případech) neměnil - můžete to nazvat superhrubou, nebo bramborovou mzdou, výsledek je pro kontext diskuse, to jest porovnání finanční kompenzace mezi zaměstnancem a dodavatelem (což bylo nastaveno vámi) stejný. Toto bylo dovysvětleno, aby nedošlo k mýlce, v následujícím příspěvku, takže nerozumím tomu, proč se kolem toho motá dalších 20 příspěvků.

Pokud bychom přistoupili na váš výpočet psuedočistých finančních kompenzací, pak tento výpočet nebyl přesný , protože i když vezmete těch vašich 74K pseudočistého pro dodavatele, pak zaměstnanec teoreticky má ze 120K hrubého 91K čistého. v těch 74 samozřejmě není započítaná dovolená, a ostatní náklady, které dále toto snižují.

Ano slyšel jsem o firmách, které nejsou konkurenceschopné, a tak mají pouze externí dodavatele (většinou mladé juniory), protože nemají peníze na to zaplatit zaměstnance. Toto je ale tržní anomálie a příklad jak to nedělat.

Co vám ale tvrdím je to, že takto to ve světě prakticky nikdo nepřepočítává. Většina firem přesně ví, kolik je stojí zaměstnanec i na skrytých nákladech, protože jsou to základy finanční gramotnosti firmy a také je typicky zaměstnanec jedna z nejdražších nákladových položek v mnoha odvětvích, v software ta největší. Firma by byla blbec, kdyby přesně nevěděla kolik stojí zaměstnanec, a jaká je cena na trhu.
Pokud mi nevěříte, napiště těm firmám nebo jejich dodavatelům HR třeba na linkedin a zeptejte se jich, nebo si jen projděte nabídky práce.

Asi vás překvapím, ale dodavatelská práce všude v civilizovaném světě funguje, dle zákona. A tito dodavatelé ceteris paribus (to jest neporovnávám Indii s Amerikou) opravdu nedodávají za polovinu nákladů zaměstnance ale za obdobné. Firmy mají mnoho ekonomických důvodů proč najímat, nebo nenajímat externí dodavatele. Je tam více rozdílů.

S vaší analýzou inflace nesouhlasím (ohledně inflace-energie koukněte i dál do západního světa, budete překvapený).