Když to trochu přeženu: použijete klasický hodinový stroj a hodinovou ručičku zpřevodujete 1:2. Pak se v podstatě můžete vykašlat na Arduino a všecno kolem
(ale to by Vás asi nebavilo). Jediné, co pak musíte řešit, jsou sběrací kroužky na přenos z panelu, protože ten se pak bude točit za Sluncem i v noci, tj. kolem dokola. Rychlost je v tom případě 0,00416667 °/s. Modelářská serva mívají kolem 45 °/s !!
Není servo jako servo -. jukněte třeba sem, ať se nemusím moc rozepisovat -
http://cs.wikipedia.org/wiki/Modelářské_servo). Důležité je, že cituji: "Téměř všechna současná serva jsou rotační a jejich funkce spočívá v natočení výstupního hřídele na požadovaný úhel typicky v rozsahu 120 nebo 180 stupňů." ... "Natočení serva je plynulé, klasická serva mají minimální otočení o 2° lepší serva o 1°." Konec citát. Ten stupeň nebo dva by tak z hlediska účinnosti panelu nevadily, servo má taky nevýhodu, že ho musíte krmit žádostí o polohu neustále. Pokud chcete využít modelářské servo, stačí Vám z něj pouze motor a převody
(a doplnit ještě dalším převodem).
Když budete mít pohon, který zvládne např. 1° za 10 sekund (tj. 0,1 °/s), spínáním výstupu po vteřinách můžete nastavovat
(tj. otáčet vpravo) polohu po desetinách stupně
(což je zcela zbytečné honění za praporem). V tomto případě v době letního slunovratu "potřebujete" ráno otočit panel zpět o cca 260°
(východ a západ Slunce), což by zabralo 2600 sekund
(to je trochu moc). Takže pak se nabízí zrychlit pohon nebo použít dvourychlostní (separátně pro otáčení vpravo a vlevo). Pomalému pohonu stačí díky převodům slabší motor.
Když jsem s tím dělal před mnoha lety pokusy, použil jsem k pohonu převod z majáku
(šnek, uložení hřídele, ozubené kolo) plus řemenice ze stavebnice Merkur a gumičku
. Bylo to jem na zkoušku otáčení za Sluncem
(chodilo to i na Měsíc v úplňku, jen se kvůli charakteristice fotorezistorů musel upravit můstek - dělal jsem to s operačním zesilovačem).
36 Odpovědí
11590 Zhlédnutí