Menší ISP bývají přímo v ČR připojeni k jinému ISP. Střední ISP bývají připojeni do zahraničí, kde se přes nějakého globálního operátora připojí do celého internetu - slangově se tomu říká "zahraniční konektivita" a příslušný ISP za to tomu globálnímu operátorovi platí. Aby ti ISP ušetřili, propojují se přímo v peeringových centrech - tam mají náklady nižší (platí třeba jen za připojení ale ne za objem přenesených dat), takže se snaží vyměňovat si data tam a přes drahou "zahraniční" konektivitu hnát jenom provoz do sítí, se kterými nemají propoj v peeringovém centru. Velcí (nadnárodní) ISP to pak mohou mít komplikovanější, protože mohou peerovat na větším množství míst a i s těmi globálními poskytovateli mohou mít různé smlouvy a různé ceny, takže provoz do jedné sítě posílají přes jednoho operátora a do jiné přes jiného.
Kudy se budou posílat data může technicky ISP ovlivnit samozřejmě jen ve směru od něj pryč, směr k němu může zajistit jenom smluvně. Takže se může stát, že někdo provozuje datacentrum s obsahem (třeba u něj hostují poskytovatelé videa, protože jim dá dumpingové ceny), a zároveň shodou okolností provozuje peeringové centrum, je přítomný i v jiném peeringovém centru, kde by mohl předávat data nějakému střednímu ISP, ale on mu je schválně pošle tak, aby je dostával přes drahou zahraniční konektivitu - a pak mu nabídne, že se ten ISP může (samozřejmě za peníze) připojit do jeho peeringového centra a obsah odebírat tam.
Pokud byste se ale opravdu chtěl stát ISP, tak prostě jen začnete odebírat normální konektivitu do internetu od jiného ISP. Tím, že nakoupíte ve velkém, dostanete úplně jinou cenu. Nákup konektivity po částech (tj. peering a spoj(e) do "zbytku" internetu) byste řešil až později, když už byste měl dost zákazníků.
9 Odpovědí
4546 Zhlédnutí